O tom, že se má v kuchyni udržovat hygiena, ví každý. Už od malička nás rodiče poučují o správných návycích, které tomu mají napomoci. Předáváme si je z generace na generaci, ovšem v každé rodině se tyto zvyklosti mírně liší a často už ani nevíme, co je jejich důvodem. Proč nemáme krájet maso na stejném prkénku jako zeleninu? Proč je lepší nechat nádobí oschnout, než ho vysušit utěrkou? Záměr je však jasný, udržet hygienicky čistou a zdravou domácnost. Kuchyň je místnost s nejvyšším rizikem bujení bakterií v důsledku nedodržování hygienických návyků.
Správnou hygienu bychom neměli podceňovat. Mohli bychom ohrozit mnoha nepříjemnými onemocněními jak sebe, tak i své děti, u nichž bývá průběh těchto nemocí závažnější.
Jedním z častých bakteriálních onemocnění, se kterým se můžeme v kuchyni setkat, je salmonelóza. Pochází nejčastěji z vajec, syrového masa či mléčných výrobků. Mezi hlavní příznaky patří akutní průjem, bolesti břicha a časté zvracení. Dalším podobným bakteriálním onemocněním je campylobakter. Bakterie tohoto typu se vyskytují v syrovém mase, drůbeži, v nepasterovaném mléce a ve vodě. Následkem je opět akutní průjem, křeče v břiše, ale i bolesti hlavy a horečka.
Šíření bakterií v kuchyni vzniká především fyzickým kontaktem, kdy dochází ke křížení potravin. Děje se tak jak v důsledku kontaminace z našich rukou, kdy si je neumyjeme při kontaktu s různými druhy potravin, tak i v důsledku kontaminace z pracovní plochy, na které připravujeme různé druhy potravin bez toho, abychom plochu průběžně omývali. Pokud tedy krájíme maso a pak se chystáme krájet zeleninu, měli bychom si vždy mezitím umýt ruce i pracovní plochu.
Čistá pracovní plocha je velice důležitá, ale bohužel často opomíjená. Měli bychom správně využívat více pracovních prkének. Na jednom krájet pouze maso a na druhém zeleninu a vše ostatní. Pokud se ovšem rozhodneme využívat pouze jedno prkénko na veškeré potraviny, pak je důležité zvolit správný materiál, ze kterého bude prkénko vyrobeno. Mnoho domácností dnes stále využívá klasická dřevěná prkénka. Tento materiál však není moc vhodný. Na prkénku se mohou vlivem užívání objevit rýhy či třísky, ve kterých se mohou zachytit zbytky potravin. Nevýhodou je i jeho vysoká nasákavost, díky které v sobě též uchová zbytky různých potravin. V obou případech pak dojde k jejich nežádoucímu zkřížení, a tudíž i kontaminaci potravin bakteriemi. Doporučuje se tedy využívat spíše prkénka plastová.
Důležité je věnovat pozornost i materiálu kuchyňské desky. Mnozí z nás právě ji využívají místo prkénka. Řešíme zde tedy stejné požadavky na tvrdost a nasákavost. Je důležité zvolit kvalitní materiál s vysokou tvrdostí, aby nedocházelo k jeho poškození a zachytávání zbytků potravin. Nevhodné jsou tedy dřevěné či laminátové desky, které jsou náchylné k poškrábání a mají též vysokou nasákavost. Výrazně nejlepší je deska z technického kamene například od českého výrobce Technistone, která dosahuje v oblasti péče o hygienu skvělých výsledků. Je vyrobena z vysoce tvrdého a ušlechtilého přírodního křemene. Na rozdíl od jiných materiálů je tedy mimořádně odolná proti poškrábání při běžném krájení, naklepávání masa či jakékoli jiné přípravě potravin přímo na desce. Na stupnici tvrdosti podle F. Mohse, kde nejvyšší hodnoty 10 dosahuje diamant, má technický kámen hodnotu 7. Žádný jiný materiál používaný pro výrobu kuchyňských desek nemá více. Díky nízké nasákavosti se na desce neusazují žádné nečistoty a deska tak nepodporuje rozmnožování bakterií.
Kuchyňská deska z technického kamene má i další výhody oproti ostatním materiálům. Díky antibakteriálnímu povrchu je tou nejhygieničtější deskou, kterou můžete své kuchyni dopřát, a to i při dlouhodobém intenzivním používání. Díky těmto vlastnostem je velice nenáročná na údržbu. Stačí ji tedy v průběhu či po skončení vaření vždy pouze setřít.
V kuchyni bychom měli též dbát na časté a pravidelné mytí rukou, před i v průběhu přípravy jídla. Pozor si dejte i na špínu za nehty. Před začátkem přípravy pokrmu bychom si měli vyměnit oblečení z venkovního za domácí. Při vaření není vhodné nosit prstýnky, neboť se v nich uchytí spousta nečistot, kterou pak přenesete na jídlo. Důležité je mytí nože po každém použití, aby opět nedocházelo ke kontaminaci různých potravin mezi sebou. Pokud ochutnáváte v průběhu vaření jídlo například lžicí, pak už ji po vložení do úst dále nepoužívejte, dokud ji znovu pořádně neomyjete. V případě, že při vaření vyhazujete zbytky potravin do koše, pak ho co nejdříve vyneste. Zabráníte tak opět tvorbě bakterií.
Základem udržování hygieny jsou i časté výměny houbičky, v níž se zachytává velké množství zbytků potravin a je to tak živná půda pro bakterie. S tím souvisí i důkladné oplachování nádobí po umytí houbičkou. Nádobí myjte v horké vodě, která odstraní, na rozdíl od studené vody, z povrchu tuky, v nichž by se mohly později tvořit bakterie. Nádobí bychom měli spíše nechat odkapat a přirozeně oschnout, neboť v utěrkách se zadržuje vlhkost a zbytky potravin. Dochází tak opět k tvorbě bakterií a jejich přenosu na čisté nádobí. Pokud se rozhodneme doma utěrky používat, měli bychom je vždy po použití nechat pořádně oschnout, často je vyměňovat a doporučuje se i jejich žehlení, neboť žár zničí velké množství bakterií.
Dáváme-li běžně pozor na správné uchovávání potravin, či jejich čerstvost, neměli bychom též zapomínat na hrozby křížového přenosu, čímž můžeme předejít šíření bakterií. Hygiena nezačíná a nekončí mytím rukou. Pokud se o ni nebudeme starat komplexně, pak nás ani umyté ruce nezachrání před hrozbami, způsobenými jejím porušováním.
Autor článku: Stanislava Bílková
