Před heřmánkem smekni, před bezem si klekni. Černý bez se u nás běžně vyskytuje a často se využívá v léčitelství. Používají se květy a plody méně často i kůra z větviček, ale protože jde současně o rostlinu v syrovém stavu jedovou (způsobuje žaludeční a střevní potíže), musí se dále nějak zpracovat, aby se tyto látky z rostliny neutralizovaly. Otrava se projevuje zvracením a průjmem.
Čemu se bez podobá
Květy černého bezu je lépe sbírat na stanovištích, která známe, protože jej můžeme zaměnit s bezem červeným či s bezem chebdí, který má fialové až černé plody. Chebdí obsahuje toxické látky, proto se musí užívat jen ve velmi malých dávkách. Šťáva z plodů se používá se proti astmatu. Oddenek je močopudný, vývar je proto vhodný při zánětu močových cest nebo na vyloučení močových kamenů. Liší se vzrůstem, je to nízká rostlina, která jen málokdy přesahuje výšku 2 metry. Má měkké (nedřevnaté) stonky (lodyhy) a má úzké dlouhé listy, které jsou řapíkaté (více listů na jednom řapíku). Na podzim celá rostlina odumře a na jaře vyraší znovu.
Bez červený má odlišné květenství. Vytváří ploché květenství (jakoby deštníky). Červený bez má květenství kulaté (ve tvaru cukrové vaty). Toxické jsou pecičky plodů, udělají tzv. průvan v trávicím traktu. Plody bez semen lze použít na výrobu marmelády nebo šťávy, musí se ale tepelně upravit.
Způsoby zpracování černého bezu
Květy se sbírají v červnu a červenci, za suchého počasí těsně před rozkvětem, suší se rychle, aby nezhnědly. Je možné je nechat trochu uschnout ve stínu, potom obrat květy a dosušit v otevřené troubě při 50 °C.
Z květů se vyrábí bezová šťáva (sirup) nebo se namáčejí v těstíčku a smaží se jako řízky. Ze zkvašených květů se dělá limonáda.
Plody se sbírají v říjnu a listopadu a je lépe je probrat a ty, které nemají černě fialovou barvu odstranit. Pro jistotu je ještě nechat dva dny dozrát volně rozložené. Ze střapců se dobře obírají vidličkou.
Plody se používají při výrobě likérů, marmelád či vína. Je možné je dát na koláč místo borůvek. Využívají se i jako barvivo.
Bezové dřevo výborné pro výrobu tradičních hudebních nástrojů.
Léčivé účinky
Odvar z květů je močopudný, snižuje nadýmání, vylepšuje trávení, vhodný při nevolnosti žaludku a špatné činnosti žlučníku, snižuje horečku, podporuje pocení, čistí zahleněné průdušky, čímž mírní kašel a celkově vylepšuje dýchací problémy.
Šťáva z plodů (bezinek) pomáhá při migréně, při zánětu trojklaného či sedacího nervu, bolestech svalů i na bolest při pásovém oparu. Přestože je výborným prostředkem proti bolesti, nepůsobí tlumivě, jako jiná chemická analgetika. Syrová šťáva se nepoužívá a bohužel se vařením ztrácejí léčivé účinky, takže se nedoporučuje moc dlouho vařit. Přestože syrové plody průjmy způsobují, tak odvar ze sušených plodů průjem naopak zastavuje.
Listy se používají tehdy, kdy je nutné vyvolat u postiženého zvracení. Jinak se používají jako obklady na bolest kloubů, křečové žíly, na revma, otoky a záněty. Z listů se vyrábějí oleje a tinktury pro zevní použití. Nebo listy pokrájejte či rozklepejte, aby pustily šťávu, přiložte na bolestivé místo, zavažte a nechejte působit asi hodinu. Odvar z listů se používá na hubení hmyzu.
Tinktura z bezinek
Bezinky umyjte, rozmixujte a naplňte do sklenice téměř až nahoru. Dolejte sklenici třeba vodkou, zavřete ji a dejte na 6 týdnu do stínu. Občas vodku dolejte, aby byly plody ponořené.
Potom přecedit přes plátno a uzavřít do sklenic. Užívat 3x denně kávovou lžičku.
Vyrobte si bezinkový sirup nebo likér.
Další příspěvky v této kategorii
