Narození dvojčat, neboli vícečetné porody jednovaječných jedinců, je samo o sobě pozoruhodný biologický jev. Průměrně se rodí jedna jednovaječná dvojčata na dvě stě padesát porodů, zatímco u dvojvaječných je to jeden pár asi na osmdesát porodů. Pomineme-li to, že díky léčbě neplodnosti jsou vícečetná těhotenství častější, existují i některé faktory, které tuto pravděpodobnost zvyšují.
Dvojčata se častěji rodí ženám starším 35 let, vícenásobným rodičkám, a není neobvyklé, že se dvojčata narodí jedněm rodičům opakovaně. Větší pravděpodobnost má také žena, v jejíž rodině se podobné případy vyskytly. Z etnického pohledu se nejvíce dvojčat rodí v Africe, kde na dvojčata připadá až jedna třetina porodů. Naproti tomu v Asii je to až na 150 případů jednočetných porodů. Zda půjde o vícečetné těhotenství, se pozná na ultrazvuku již během prvního trimestru.
Vícečetné těhotenství
Vícečetné těhotenství nese s sebou více komplikací, protože tělo ženy není pro takové těhotenství přirozeně uzpůsobeno. Existuje zde mnoho zdravotních rizik. Mimo častější potratovost může dojít ke vzniku siamských dvojčat, která jsou srostlá v některé části těla. Ve vážnějších případech mohou mít společné části těla (nohy, ruce), krevní oběh či orgány.
Rovněž se může stát, že jedno z dvojčat se nevyvíjí stejně rychle jako to druhé, protože nemá dostatečný přístup k výživě. Obě děti pak mohou mít různé zdravotní komplikace, až po úplný zánik jednoho z nich, které odumře. Druhé z dvojčat se obvykle vyvíjí dál. Může se však stát, že jedno z dětí to druhé tzv. pohltí, neboli vstřebá, a stane se pak jeho nedílnou součástí. Jsou proto známy případy lidí se dvěma hlavami, více nohama nebo s dvojčetem uvnitř těla.
U vícečetných těhotenství jsou zdravotně ohroženy i matky. Mohou mít zvýšené vylučování bílkovin do moči nebo výrazně zvýšený krevní tlak. Také je zde větší riziko potratu a často je nutné porod provádět císařským řezem. Proto se při léčbě neplodnosti doporučuje vkládat raději jen jedno embryo.
Dvojčata mohou být dvojvaječná (dvě vajíčka a dvě spermie) nebo jednovaječná (jedno vajíčko a jedna spermie).
Embryo se může na dvě děti rozdělit jen v prvních dvou týdnech po oplodnění, přičemž bylo zjištěno, že čím později se oddělí, tím jsou si podobnější.
Vajíčko nemůže být oplodněno dvěma spermiemi, protože jakmile spermie do vajíčka vnikne, stane se stěna pro další spermie neprostupná. Může se však stát, že pokud jsou při ovulaci uvolněna dvě různá vajíčka a dojde k oplodnění dvěma spermiemi od dvou různých mužů, mohou se narodit děti dvou otců. K takovému oplodnění může dojít i v rozmezí několika dnů či měsíců, pokud tělo ženy nezastavilo proces ovulace.
Jednovaječná dvojčata
Jednovaječná dvojčata jsou klonem jedné a téže osoby, proto jsou předmětem zájmu odborníků i běžných lidí. Tyto osoby nesou stejnou genetickou informaci. Mají stejnou chromozomální výbavu, a proto mají vždy stejné pohlaví, stejnou krevní skupinu, stejný vzhled a podobné povahové rysy, i když mohou mít jinou porodní váhu a zpočátku i zdánlivě jiný vzhled.
Výjimkou může být případ, kdy u jednoho z těchto dvojčat dojde k tělesné či psychické poruše, protože plod byl poškozen. Například je znám případ jednovaječných dvojčat, kdy jedno onemocnělo schizofrenií, zatímco druhé bylo zdravé. Ačkoliv mají shodnou DNA, nemají shodné otisky prstů. Mohou mít podobné vzory rýh, ale nalezneme v nich rozdíly.
Výchova
I když jsou jednovaječná dvojčata vychovávána v rozdílném prostředí, jejich povahové rysy (například zájmy, agresivita) jsou často velmi podobné. Velké rozdíly však byly zaznamenány v citové oblasti, protože ty přímo souvisí se zážitky uvnitř rodiny, kde byli vychováváni.
Je otázkou, jak pozornost, kterou ve svém okolí vzbuzují, ovlivňuje jejich psychiku. Mají hodně přátel, protože jakmile se jeden z nich s někým seznámí, automaticky je přítelem i druhého z dvojčat. Čím jsou si podobnější, tím hůře nacházejí přátele a partnery, protože lidé mají někdy problém rozlišit, který z nich je „ten můj“ přítel a který je jeho sourozenec. Vzhledem k jejich povahové podobnosti se nejčastěji přátelí sami se sebou. Bývají k sobě velmi loajální. Pokud projevíte nějakou výhradu ke druhému z dvojčat, můžete mít problém.
Některá jednovaječná dvojčata mají tak silné emocionální pouto, že mezi nimi funguje něco jako telepatie, a to většinou na daleko vyšší úrovni než mezi ostatními lidmi. Jsou známy případy, kdy jedno z dvojčat utrpělo zranění a bolest pocítilo i druhé dvojče, přestože byli vzdáleni mnoho kilometrů od sebe. Mezi dvojčaty je také vyšší výskyt klaustrofobie.
Průběh života
Teprve s přibývajícím věkem se objevují drobné rozdíly v jejich společenském životě i při výběru kamarádů. V důsledku toho je ostatní začínají chápat jako odlišné osobnosti. Moudré matky se proto snaží svá jednovaječná dvojčata už od malička trochu odlišit a nevytvářet v nich pocit, že jde o jednu osobu, například stejným oblečením, účesem nebo stejnými hračkami. Je potřeba z každého z nich vytvořit individualitu a chovat se k nim jako k běžným sourozencům. Určitě jim tím usnadníte život.
