Když jsem se jednou dívala na své ruce, nemohla jsem si nevšimnout, že začínají být poznamenány časem. Napadlo mě, že bych pro ně měla začít něco dělat. Od raného mládí jsem pod vlivem různých článků a reklam pečovala pouze o svůj obličej.
Jak šel čas, přibývaly do mého košíku krémy hydratační, s mateří kašičkou, omlazující a speciální proti očním vráskám. Mazala jsem a mazala. Blíží se šedesátka a můj obličej opravdu nevypadá jako pokrčený papír. JENŽE!
Při přemýšlení, který z těch krémů to způsobil, mi padl zrak na mé stárnoucí ruce. Současně jsem si uvědomila, co při krémování obličeje vždycky dělám! Pohodlně se posadím, nanesu krém na prsty pravé ruky, protože jsem zarytá pravačka. Roztírám krém po obličeji. Pak ale rychle vyskočím, protože je přeci potřeba něco dělat. Jenže co s tou mastnou rukou? Rozmažu tedy krém po hřbetu své levé, té línější, ruky.
Potom jsem si uvědomila, že totéž dělám, když mi na ruce ulpí kousek másla nebo sádla při vaření a nůž mi klouže v ruce.
Takže proč sakra ta nevděčná, líná, opečovávaná ruka nevypadá lépe než ta pracovitá?!
