Lososa dnes koupíte v supermarketu téměř kdykoli – a za cenu, která by ještě před několika desetiletími byla nemyslitelná. Za touto dostupností stojí revoluce v rybolovu: umělý chov neboli akvakultura. Dnes až 70 % všech lososů na světových trzích pochází z chovů, nikoli z divoké přírody. Co to znamená pro přírodu, zdraví a naše talíře?
Jak velký je tento byznys?
Akvakultura atlantského lososa dosáhla v roce 2023 objemu 2,87 milionu metrických tun. V roce 2025 se očekává růst na 3,12 milionu tun. Spotřeba lososa celosvětově je dnes třikrát vyšší než v 80. letech – z někdy luxusní ryby se stal běžný potravinový produkt.
Hlavními producenty jsou Norsko a Chile, které dohromady pokrývají přes 80 % světové produkce farmovaných lososů. Dalšími významnými producenty jsou Skotsko, Kanada a Faerské ostrovy. Norsko těží z ideálních přírodních podmínek. Norské fjordy poskytují chráněné vody se stabilními teplotami a salinitou, které jsou pro chov lososů prakticky ideální. Chile využívá nízké výrobní náklady a snadný přístup k rybí moučce pro lososí krmivo.
Výhody umělého chovu
Potravinová bezpečnost. Lososi jsou výborným zdrojem omega-3 mastných kyselin, bílkovin a vitamínů. Akvakultura zajišťuje stabilní dodávky této ryby i v době, kdy divoké populace nelze lovit udržitelně.
Efektivita produkce. Na výrobu jednoho kilogramu lososa je potřeba přibližně 1,15 až 1,7 kg krmiva. Pro srovnání – výroba jednoho kilogramu hovězího masa vyžaduje 6 až 10 kg krmiva. Z hlediska přeměny krmiva patří losos mezi nejefektivnější živočišné zdroje bílkovin.
Snížení tlaku na divokou přírodu. Díky akvakultuře není tlak na divoké populace lososů tak extrémní. V roce 2022 bylo ve volné přírodě uloveno přibližně 640 000 tun lososovitých ryb, zatímco produkce z chovů přesáhla 2,8 milionu tun. Bez akvakultury by byl tlak na divoké populace neudržitelný.
Ekologické problémy: co se děje pod hladinou?
Chov lososů v mořských klecích má i své stinné stránky. Jedna velká mořská klec může obsahovat až 90 000 ryb, což vede ke koncentraci exkrementů, zbytků krmiva a chemických látek používaných k léčbě nemocí. Tyto látky se volně šíří do mořského prostředí a mohou způsobovat jeho degradaci.
Dalším problémem jsou úniky ryb z klecí během bouří nebo technických poruch. Uniklí lososi se mohou křížit s divokými populacemi a narušovat jejich genetickou rozmanitost. Výzkumy ukazují, že chovaní lososi mají odlišné chování i genetickou výbavu než jejich divocí příbuzní.
Etika chovu: jak se mají ryby v klecích?
Chov lososů je často kritizován z hlediska welfare zvířat. Hustota chovu v běžných mořských klecích se pohybuje mezi 8 až 18 kg ryb na metr krychlový. Ryby jsou vystaveny stresu, což zvyšuje výskyt nemocí a zhoršuje jejich celkový zdravotní stav.
Některé certifikace udržitelné akvakultury, například ASC (Aquaculture Stewardship Council), stanovují přísnější pravidla a vyžadují vyšší standardy chovu.
Geneticky modifikovaný losos: konec jednoho experimentu
Jedním z nejkontroverznějších témat byl geneticky modifikovaný losos AquaAdvantage společnosti AquaBounty. Tento losos byl upraven tak, aby rostl po celý rok a dosáhl tržní velikosti zhruba dvakrát rychleji než běžný atlantský losos.
V roce 2015 se stal prvním geneticky modifikovaným zvířetem schváleným americkým úřadem FDA pro lidskou spotřebu. V Evropě však nikdy povolen nebyl.
Experiment skončil v prosinci 2024, kdy společnost AquaBounty oznámila ukončení výroby. Důvodem byla nízká poptávka, nedůvěra spotřebitelů a dlouhodobé finanční problémy.
Budoucnost: uzavřené systémy a udržitelné krmivo
Jedním z perspektivních směrů jsou uzavřené recirkulační systémy, kde se voda opakovaně čistí a ryby nepřicházejí do kontaktu s volnou přírodou. Tyto systémy snižují riziko úniků ryb i šíření nemocí.
Velkou výzvou zůstává složení krmiva. Moderní chovy postupně nahrazují rybí moučku krmivy z hmyzích larev, řas nebo syntetických olejů, čímž se snižuje ekologická zátěž.
Co byste měli vědět jako spotřebitel?
Pokud kupujete lososa v supermarketu, je téměř jisté, že pochází z akvakultury. Na etiketě by měl být uveden způsob produkce a země původu. Pokud chcete snížit dopad na životní prostředí, hledejte certifikace ASC nebo MSC.
Chov lososů má své problémy i výhody. Klíčová otázka nezní, zda akvakulturu odmítnout, ale jak ji provozovat lépe – s menším dopadem na přírodu a vyššími standardy pro život ryb.
