06 prosince, 2021

Je člověk pánem tvorstva?

Člověk se na naší planetě chová naprosto bezohledně, sobecky a majetnicky. Nepřipouští, že je jen jedním ze střípků mozaiky přírody. Až nás bude dvojnásobný počet, měli bychom se  přeorientovat na hmyzí stravu, protože kráva při svém vývoji spotřebovává velké množství biomasy? A co bychom těch krav snědli méně už nyní?
Za posledních 50 let stoupla spotřeba masa  asi 5x. Ale co hlavně! Co kdybychom se na této planetě konečně přestali roztahovat a nekontrolovaně se množit? Přemnoží-li se v lese divočáci, začneme jim říkat škodná a pořádáme na ně hony, abychom snížili jejich stavy. Nikoho přitom nezajímá, že lidé se naprosto nekontrolovaně množí stále a místo toho, abychom se zamysleli nad tímto problémem, tak přemýšlíme stylem Otesánka, koho bychom ještě zabili a snědli. Dokonce i Čína už pomalu upouští od své ideologie jednoho dítěte, protože se zalekli toho, že populace stárne a nebude na ně mít kdo pracovat.
 

Koloběh, který nekončí

Krávy už nejsou krmeny trávou, která je jejich přirozenou stravou, ale cpeme je kukuřicí. Protože má kukuřice málo bílkovin, tak jsou dokrmovány sójou. Pastviny byly osázeny kukuřicí, která vyčerpává půdu. Takže se půda musí přihnojovat chemickými hnojivy. To ale pomáhá i plevelům, aby byly co největší výnosy, tak je vše zasypáno spoustou pesticidů a herbicidů. Jenže i pak výnosy klesají. Půda umírá. Někde už úplně zmizely žížaly, které jsou důkazem jejího zdraví. Až jedna třetina půdy se díky tomuto hospodaření stala neúrodnou. Téměř vše co sníme má v sobě nějakou chemikálii. Jedí tedy vegetariáni zdravěji?
Díky pesticidům a herbicidům narůstá počet nemocných rakovinou. Začíná se lavinovitě šířit Alzheimerova a Parkinsonova choroba. A to i v zemích, kde nikdy nebyla zaznamenána.    Je docela pravděpodobné, že jsou i viníkem snížení plodnosti žen a mužů.
 

A co na to říkají zvířata?

Prasečím farmám se říká prasečí koncentráky, protože jsou zde chována prasata téměř na pár centimetrech na mřížích. Protože nemohou rýt, okusují se navzájem. Aby se nemohli okusovat, tak se jim už jako malým usekávají ocásky a vytrhávají zuby. Majitelé velkých farem svá prasata ani nejí a kupují si je pro svou spotřebu z malých farem.
Na světě se sní ročně kolem 45 miliard kuřat. Až 80% kuřat je chováno intenzivním způsobem. jejich život v přeplněných halách trvá v průměru kolem 6-8 týdnů.
Právo neomezeného vládce planety, které jsme si přisvojili tak odnášejí hlavně zvířata. Už dlouho se např. vedou diskuze o tom, zda mají mít zvířata své místo v cirkusech. Na jedné straně stojí ochránci zvířat, kteří tento chov považují za týrání, protože jsou zde zvířata držena v těsných klecích, přičemž drezura a následné představení v manéži je pro ně ponižující. Na druhé straně stojí jejich chovatelé, kteří tvrdí, že se zde zvířata mají mnohdy mnohem lépe než v zoologických zahradách, protože s nimi mají krotitelé úzký, mnohdy velmi osobní vztah a zvířatům se drezura líbí.
Cirkusy však nejsou jedinou oblastí, která nahání ochráncům zvířat adrenalin do žil. Je to rovněž velký počet pokusných zvířat. Ochránci kritizují, že je nedostatečná legislativa, která by přinesla lepší ochranu zvířatům v laboratořích a zakázala by některé typy výzkumu. Statistiky ukazují, že v některých státech narůstá počet zvířat používaných pro různé pokusy. Nejčastěji jde o hlodavce, ale ani číslo týkající se psů, koček, prasat a opic není zanedbatelné. Ročně je jen v EU při těchto testech otráveno několik set zvířat a budoucnost vypadá pro miliony dalších zvířat bezútěšně.
Další oblastí, která dělá vrásky na čele ochráncům zvířat, jsou farmy chovatelů kožešinových zvířat. Zvířata, která jsou zde chována, nejsou v dobrém zdravotním stavu a podmínky v nich jsou mnohdy skandální. Mnohdy jsou klece, v nichž jsou zvířata chována extrémně malé a v této kleci se pak mnohá zvířata doslova zblázní, protože jim zde chybí nejen prostor, ale i jakýkoli podnět pro rozptýlení. Není vůbec neobvyklé, že samice zabíjí svá vlastní mláďata. V mnohých zemích je proto chov kožešinových zvířat značně omezen, nebo dokonce zakázán.
A komu by se nelíbila krásná bílá tulení mláďata… Přitom je jich ročně ve věku dvou týdnů zabito několik set a to přesto, že je cena kožešin velmi nízká a populace tuleňů prudce klesá. V Norsku se např. na tulení mláďata pořádá lov ve stylu zábavy pro movité klienty.
Jenže bychom neměli přivírat ani oči nad méně přitažlivými humry, kteří než skončí na talíři, tak jsou za živa vhozeni do vroucí vody. Norští vědci tvrdí, že humr nemá dostatečně vyvinutý mozek na to, aby mohl cítit bolest. Takže jinými slovy, žádný bezobratlý živočich nemůže cítit bolest. No možná by stálo za to nabídnout zastáncům této teorie možnost se v příštím životě převtělit do humra, aby si tuto teorii vyzkoušeli na vlastní kůži, protože jak bychom si pak měli vysvětlit, to, že se humr z této horké smrtící lázně snaží uniknout. Humři totiž na bolest prokazatelně reagují fyzicky i hormonálně, při kontaktu s horkou vodou škubou ocasem a ve tkáních se jim díky bolesti uvolňuje kortizol (stejně jako lidem).
Sloni pralesní je jedním ze dvou druhů slonů žijících v Africe a jsou trochu menší než sloni savanoví. Mají v ekosystému důležitou roli, protože díky nim přežívají jiná zvířata.  V Kongu se pytláci podílejí na vybíjení těchto slonů a pro pár kilo slonoviny je zabito naprosto zdravé zvíře. Nechybí mnoho a mohlo by dojít k naprostému vyhubení těchto krásných a inteligentních zvířat. Největším problémem však je to, že na tomto nelegálním lovu se podílí i konžská policie a armáda, přestože je obchod se slonovinou zakázán.
 
Související videa

  1.  Země krásná neznámá II – Hladová planeta
  2. Země krásná neznámá III – Spotřeba co na etiketě nenajdete
  3. Země krásná neznámá III – Spotřeba co na etiketě nenajdete
  4. Vuduciel – chrániť vodu znamená chrániť život – 1/2
  5. Vuduciel – chrániť vodu znamená chrániť život – 2/2
  6. Nepříjemná pravda

Související příspěvky

Zanechte Odpověď