Rhodéský ridgeback, známý také jako lví pes, patří mezi plemena, která vyšlechtili farmáři v jižní Africe. Ti začali cíleně křížit evropské lovecké psy s místními psy původních obyvatel. Výsledkem tohoto chovu vznikl silný, vytrvalý a odolný pes, který se dokázal pohybovat i v drsném africkém terénu a pomáhal při lovu zvěře, včetně lvů.
Mezi nejvýraznější znaky původních afrických psů – zejména tzv. Khoikhoi psů (někdy mylně označovaných jako hotentotští psi) – patřila odolnost, přirozená vytrvalost a charakteristický „hřeben“ srsti na zádech, který rostl opačným směrem než zbytek srsti. Tento hřeben (ridge) se stal znakem, podle něhož celý rod dostal své jméno.
Nejstarší historické záznamy
Nejstarší doložený chov rhodéských ridgebacků vznikl koncem 19. století. V roce 1877 přivezl křesťanský misionář Charles Helm dvě feny s typickým „ridge“ hřebenem do oblasti dnešního Zimbabwe (tehdy známé jako Matabeleland). Tyto feny patrně pocházely z křížení evropských a domorodých psů a staly se zakladatelkami moderní linie rhodéských ridgebacků.
V roce 1922 zahájil Francis Richard Barnes, chovatel z farmy Fowlers v jižním Zimbabwe, systematický chov tohoto plemene. Vytvořil také první standard plemene, podle kterého se ridgebaci posuzují dodnes – pouze s drobnými úpravami. Právě tehdy získal tento pes oficiální název rhodéský ridgeback.
První ridgeback?
První ridgeback?Historici a kynologové nedokázali přesně doložit jméno prvního psa s hřebenem, jehož život by odpovídal podrobně evidovaným moderním rodokmenům. Nejstarší známé feny, které přivezl Charles Helm, bohužel neměly zaznamenaná jména, přesto tvoří základ dnešního plemene.
Domorodí psi s hřebenem se objevovali už v 17. a 18. století. Cestovatelé a misionáři je zmiňovali ve svých denících a popisech, ale většinou pouze jako „psy s pruhovanými zády“, bez dalších podrobností.
Nejvyšší známý věk rhodéského ridgebacka
Rhodéský ridgeback se obvykle dožívá 10 až 12 let, což odpovídá průměru pro větší plemena. Někteří jedinci však překročili i tuto hranici.
Podle důvěryhodných údajů od chovatelů a majitelů žil nejstarší zaznamenaný ridgeback až 16 let a 6 měsíců. Tento věk uvádějí zejména americké a jihoafrické chovatelské zdroje. Guinnessova kniha rekordů ale žádný oficiální záznam pouze pro ridgebacky neeviduje.
Občas se objevují hlášení o ridgebacích, kteří údajně dosáhli věku i 17 let, ale kvůli nedostatku veterinární dokumentace nebo doloženého původu zůstávají tyto zprávy sporné.
Co ovlivňuje dlouhověkost ridgebacka?
Délku života psa ovlivňuje více faktorů:
- Genetika a kvalita chovu: Psi pocházející z odpovědných chovů, kde rodiče procházejí zdravotními testy, mají větší šanci na dlouhověkost.
- Pohyb a výživa: Ridgeback potřebuje každodenní aktivitu a vyváženou stravu. Nejlépe prospívá na krmivu s odpovídajícím obsahem bílkovin, tuků a minerálů.
- Veterinární péče: Pravidelné očkování, preventivní prohlídky a ochrana proti parazitům mohou zásadně ovlivnit kvalitu i délku života.
- Domácí prostředí: Klidné a láskyplné zázemí, minimum stresu a dobrý vztah s člověkem prodlužují život stejně jako u lidí.
Povaha rhodéského ridgebacka
