Osobně si myslím, že by se měl na základní školy zavést předmět „komunikace s opačným pohlavím“. Pak by se totiž mezi námi nestávala nedorozumění, jako když se ženy například zeptáme: „Co se děje, lásko?“ a je nám odpovězeno: „Nic“
…Zkušený chlap tady ví: „Aha, tady je nášlapná mina“ No jo, jenže co udělá nezkušený adolescent? „Nic? Okej. “
A jen to fikne už je líčen jako sebestředné hovado bez špetky empatie. Já osobně bych ho spíš nazval začínajícím kryptogramem.
Ale funguje to i naopak
Když třeba řekneme „Vážně dobře se mi s tebou povídá, jsi fajn“ tak ona slyší „Řeknu cokoli, abych se ti dostal do kalhotek.“
Neříkám, čí způsob komunikace je lepší, pouze to, že by se to mělo vyučovat. Mám takový první návrh. Muž komunikuje podle vzorce: Y=0,8Y. Přiznejme si, že my trochu přeháníme, … co si budeme povídat, pánové. Jenže žena komunikuje podle mnohem složitějšího vzorce x= (-X + A – B)2. Přičemž „A“ a „B“ prostě nikdy nemáme možnost poznat.
Pak mi ale došlo, že díky tomuto složitému komunikačnímu systému, možná ženy rozumí dětem. Pánové, určitě jste byli svědky situace, kdy dítě udělalo: „akananakata ata ata“– a žena bez nejmenšího zaváhání „No ano, ten kocourek má mokrou nožičku“
Jak?? Jak?? Většinou v této chvíli mlčky vstávám a popojdu s tím, že se tady děje něco opravdu divného.
Muž je zpravidla srovnaný s tím, jak vypadá
Ne tak žena. Ta se trápí skoro kvůli všemu, co vidí v zrcadle. A samozřejmě že ji neskutečně vytáčí, že jsme tak v klidu. Co v klidu, My o sobě dokonce tvrdíme, že jsme přirozeně krásní. A díky tomu, že je žena v komunikaci naprosto úžasná, tak nám čas od času trochu pocuchá nervy. Představte si, že sedíte doma, pivko, ovladač, zprávy „Nepřipadám ti tlustá?“
Najednou se celý svět se zastaví.
A vše, co od této chvíle řeknete, Vás může poslat do hodně veliké prdele. Začíná ženami oblíbená hra na minové pole. Nemáte kam uhnout. „Ano jsi tlustá“ nechce slyšet, to můžete vyloučit – mina, ale když řeknete konejšivě „ne nejsi“, to je mina taky, jelikož Vás začne upozorňovat na všechny svoje nedostatky, kterých jste si za dva roky nevšimli a to rozhodně zase nechcete slyšet vy…. Takže zkusíte ležérní…“hm…ne, nepřipadáš“ …….. „Co myslíš tím hm?“ a do prkna zpátky nemůžu. „Nic tím nemyslím…“ ………. „Jak to myslíš nic, to nejde, musel jsi tím něco myslet…“
A tady se dotýkáme základního problému – ŽENY NIC NECHÁPOU, ŽENY NECHÁPOU NIC. Nebo jinak …. Žena nedokáže pochopit naše mužské NIC. Protože žena, když nemyslí na NIC, tak to znamená, že myslí na všechno. „Nepřetekla vana? Popřála jsem mámě k svátku? Není ta halenka moc volná? Existuje bůh? Activiu nebo Actimel?“ A tak nedokáže pochopit, že muž může myslet na nic.
Zavřený mozek
Pánové, určitě znáte ten pocit, kdy třeba stojíte v řadě v supermarketu a víte, že následujících 5 minut se prostě nic nestane. Takže přepnete do režimu offline než přijdete na řadu. Nazval bych to jistým druhem kómatu. Ale průšvih je, když se do tohoto kómatu dostaneme uprostřed vašeho vyprávění. Ale chtěl bych říct, že se na začátku opravdu snažíme poslouchat, ale pak prostě „eee, počkat, tak ta kolegyně je teda kráva, ale přesto s ní jde zítra na kafe, přičemž tam bude její bývalý přítel, no ty vole to nedám.“ Zavřený mozek – takže nastane kóma.
A proto učme naše mladé kluky, že X=(-X+A+B)2
Autor: Radek Petráš
www.radekpetras.cz
