Věštecký sen?

Někteří lidé mívají věštecké sny a neví o tom. Jestliže to, co se mi dnes v noci zdálo věštecký sen byl, pak přišel tzv. „S křížkem po funuse“.
Už dávno vím, že symbolika snů není jen náhodnou změtí událostí, kterou si mozek v noci vyplodí a splácá je do jednoho nesmyslného snu. Je to houba, která do sebe vstřebává nejen lásku a nespravedlnost, se kterou se setkává, ale i nevyřčená slova drobné náznaky, které k němu přicházejí z okolního světa.  Často si člověk ani neuvědomuje, co vše je schopen zachytit.

Mozek není jen beztvará hmota.  

Když mozek vložené informace zpracuje, vyplivne to na vás v noci, protože ve dne na to nebývá čas:
Probouzím se v posteli díky hluku, který se kolem mě odehrává. U okna stojí můj muž, který se rozhodl, že na balkon pověsí starou, ušmudlanou záclonu jako ochranu proti komárům. Se záclonou ale těžce zápasí, protože je dlouhá a široká. V zápalu boje se mu zasekla pod noční stolek. Tak s ní hrubě škubne a záclonu roztrhne. Protože je adrenalin nejlepší aktivátor mozku, okamžitě se probouzím. Můj mozek obvykle startuje do denních povinností velmi zvolna. Po ránu je pro mě neřešitelnou záhadou i výsledek 1+1=x. Ale noční adrenalin mě okamžitě nastartuje.

„Tu záclonu si musíš jakoby naskládat na výšku, abys věděl, jak to pak přijde pověst, a až budeš na žebříku, tak si ten spodek hodíš na zem. Ale proč tam chceš věšet záclonu? Měli bychom dát síť do oken. Jednak záclona komáry nezastaví a jednak to na balkoně bude vypadat hrozně.“
Záclonu tedy s nenávistným pohledem hodí na zem a uraženě odchází s poznámkami o mém nevděku, a co by jiná žena za to dala, zatímco já jsem pořád nespokojená. 
Další dávka adrenalinu mě „probudila“ asi definitivně a snažím se vstát. Jenže v naši posteli leží i manželův kamarád a u okna stojí náš dospělý syn. 
Snažím se zorientovat v této podivné situaci. Syn mi připomíná, že otec byl večer na pivu s oním kamarádem, přišli až nad ránem v dost špatném stavu, a tak mu přenechal kus našeho lože se slovy: „Přece toho chudáka nenechám spát na gauči, to by se nevyspal.“
Mozek mi asi nenastartoval na 100 %, a tak jen vzdychnu. Všichni tři muži se na mě ale podívají pohrdavě. Z jejich výrazu je jasné, že jsem megera, která nechápe, jak má můj muž zlaté srdce a já jsem sobec.
Zakroutím tedy nechápavě hlavou a dám nohy z postele dolů. Na zemi je ale po kolena voda. Ve vodě plave spousta mrtvých masařek a na dně je usazené odporné bahno. V koupelně narazím na dvě dívky od sousedů, které se v tom hnusu brouzdají a berou to jako velkou zábavu. Začnu zjišťovat, kde se ta voda v domě vzala, kontroluju odpady, které nám nedávno zedník v rekonstruovaném domě dělal.
Ale dívky mi s úsměvem odpoví, že taková povodeň je v té oblasti několikrát do roka. Vůbec se nepozastavuju nad tím, že pod okny je úplně sucho ani nad tím, že to nikomu kromě mě nevadí. Vezmu kbelík a ten hnus začnu uklízet. Nedivím se, že mi nikdo nepomáhá. Když jsem se dostala až k tomu bahnu, které se usadilo na dně, přichází ke mně můj muž:
„Tak co mám tedy dělat s tou záclonou?!“ 

To už se ale budím doopravdy a když se rozhlédnu, pochopím, že šlo jen o sen.

Jsme hašteřící se manželský pár, který ani po mnohaletém manželství spolu nedokáže komunikovat. Podobných vztahů je nejen u vás velmi mnoho.
Jenže NIKDO, jen oni sami vědí, co vše spolu prožili a kolik „masařek“ a bahna se naplavilo do jejich kalných vod.
Znalý věci by hned věděl, že podobný sen není jen bezvýznamná změť, která vám v noci proletěla hlavou. Ve snu vše souvisí se vším. Je velmi pravděpodobné, že kdyby se mi ten sen zdál před desítkami let, tak bych vůbec nevěděla, co znamená.