Zajišťovat finanční chod rodiny je náročný úkol pro oba rodiče, zvláště pak pokud na to jeden z partnerů zůstane sám. Podle ČSÚ tuto roli z 90 % zastávají ženy. Rozdíl mezi finančními příjmy a výdaji samoživitelek bývá často zanedbatelný a tvořit peněžní rezervy je pro ně prakticky nemožné. Stávají se tak náchylnější k půjčkám, kterými kompenzují nedostatečný příjem. Společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK) eviduje, že s finančními problémy se nejčastěji potýkají ženy ve věku 35 až 44 let, tedy v období aktivní péče o děti.
I přes ženskou racionalitu v přístupu k finančním závazkům existuje mezi ženami kategorie, u které je riziko dluhových problémů daleko vyšší – touto skupinou jsou ženy samoživitelky. Ačkoli by se za „normálních“ okolností nezadlužily, pod tíhou veškerých nákladů přistoupí k půjčce na spotřební zboží, která je může uvrhnout do dluhů.
„Nejvíce zadlužených žen (27 %) se nachází ve věku 35 až 44 let, kdy se většina z nich věnuje výchově malých či dospívajících potomků. Péče o děti přináší navíc zvýšenou potřebu finančních výdajů,” říká z klientských zkušeností Markéta Fixová ze společnosti KRUK. „Ženy v této věkové kategorii vykrývají nedostatek příjmu nejčastěji půjčkami v hodnotě mezi 20 a 30 tisíci Kč. Průměrný dluh je o něco vyšší. Pohybuje se na úrovni 37 tisíc Kč.”
Nejvíce zadlužených žen ve věku 35 až 44 let žije v Ústeckém (13,6 %), Středočeském (13,4 %) a Moravskoslezském kraji (13,3 %) a v Praze (11 %). Nejméně se jich naopak nachází ve Zlínském (1,9 %), Pardubickém (3,2 %) kraji a na Vysočině (3,9 %).
Ženy samoživitelky
Podle ČSÚ se v každé sedmé české domácnosti s dětmi stará o své potomky pouze jeden z rodičů. V devíti z deseti případů jsou to právě ženy.
V domácnostech samoživitelek je život těžší díky závislosti na jediném příjmu. Nezbytná vydání jsou v jejich případě o čtvrtinu vyšší než je tomu v úplných rodinách. Pro kompletní rodinu představují základní životní potřeby (bydlení, ošacení, potraviny, dopravu, apod.) 37 % čistých peněžních vydání, zatímco pro samoživitelky něco přes 46 %.
Nájemné a služby spojené s bydlením zatěžují domácnosti samoživitelek nejvíce
Velký rozdíl je ve výdajích spojených s bydlením – za ně dají samoživitelky přes čtvrtinu svých celkových vydání (27 %), ale úplné rodiny jen necelou pětinu (17 %).
Samoživitelky patří do skupiny, která se nejvíce obává dluhů
„Domácnosti s jedním členem jsou velmi citlivé na jakékoli výkyvy v příjmu. Pokud by totiž došlo k výpadku pravidelných příjmů, např. z důvodu ztráty zaměstnání či dlouhodobé nemoci, musí všem dopadům těchto vlivů čelit matka – samoživitelka sama,” vysvětluje Markéta Fixová a dodává: „Riziko přináší rovněž snaha uspokojit potřeby dětí. Rodič chce pro své dítě to nejlepší a je schopen vyhovět jeho přáním i přes nepříznivou finanční situaci v rodině. To může vést až k dluhům.”
Autor článku: Alexandra Kostřicová
