Senioři mají z dluhů strach. Když už musí, půjčují si jen menší částky a ne pro sebe, ale pro rodinu. Finanční situace seniorů nebývá často příliš příznivá. Mohou za to zejména jejich omezené finanční příjmy. Z půjček jako z možného řešení obtížné finanční situace má ovšem naprostá většina seniorů spíše strach. Vyplývá to z interních statistik společnosti KRUK Česká a Slovenská republika, podle nichž je pouze každý šestnáctý Čech potýkající se s dluhy ve věku nad 65 let. Omezené finanční příjmy v podobě starobního důchodu nutí seniory přistupovat k hospodaření s domácím rozpočtem racionálně.
Stejným způsobem přistupují senioři také k otázce zadlužení.
Z výsledků interního průzkumu společnosti KRUK vyplývá, že každý šestnáctý Čech potýkající se s dluhy, je ve věku 65 a více let (6 %). Vyšší tendenci zadlužovat se mají především muži (58 %).
„Senioři umí se svým domácím rozpočtem dobře zacházet. Z historického hlediska navíc nejsou zvyklí si půjčky brát. Pokud se ovšem i přes veškerá rizika, která sebou zadlužení přináší, rozhodnou finanční prostředky vypůjčit, činí ve většině případů pouze v rámci jedné půjčky (82 %). Často navíc tato půjčka není ani určena pro jejich osobní spotřebu. Jedná se o finanční výpomoc svým dětem, případně vnukům,“ uvádí Markéta Fixová ze společnosti KRUK.
Zadlužení lidé ve věku nad 65 let nejčastěji dluží finanční částky do výše 5 000 Kč (32 %). Každý sedmý zadlužený senior má dluhy ve výši 5 až 10 tisíc korun (12 %) či 10 až 20 tisíc korun (14 %). Průměrná výše dluhu seniorů pak dosahuje částky 39 900 Kč a představuje tak třetí nejnižší průměrný dluh napříč věkovými skupinami (od 65 let výše průměrného dluhu klesá). Průměrně přitom dluží více muži (46 300 Kč) než ženy (33 900 Kč).
Méně zodpovědně ovšem senioři přistupují ke splácení svého dluhu. V loňském roce začaly splácet svůj dluh pouze tři pětiny seniorů (58 %). Zodpovědnější jsou v tomto ohledu přitom spíše ženy (65 %) než muži (51 %).
V České republice žije 17 % osob ve věku 65 a více let.
Téměř polovina z nich (45 %) žije v domácnosti sama. Vyplývá to z aktuálně dostupných statistik ČSÚ1. Právě omezené finanční příjmy v podobě jednoho platu a později zejména starobního důchodu mohou být pro tyto osoby zdrojem případných finanční problémů.
Zaměstnaní lidé ve věku nad 65 let dostávají za svou vykonanou práci průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši 27 200 Kč1 (muži vydělávají průměrně o 8 400 Kč více než ženy). Oproti nim lidé ve stejném věku, kteří jsou již ve starobním důchodu, si musí měsíčně vystačit s finanční částkou v průměrné výši 11 100 Kč. Průměrné měsíční výdaje starobních důchodců ovšem tuto částku značně přesahují, a to až o 2000 Kč (průměrná výše měsíčních výdajů dosahovala v předloňském roce 13 100 Kč).
„Lidé ve starobním důchodu se mohou nacházet díky svým omezeným příjmům v nesnadné finanční situaci. Často jim tak nezbývá, než své výdaje výrazně omezit, případně se obrátit o pomoc na své nejbližší. Častým jevem také bývá, že se senioři místo zaslouženého odpočinku snaží zůstat ve svém stávajícím zaměstnání po co nejdelší možnou dobu. Někteří z nich si hledají také různé možnosti přivýdělků,“ uvádí Markéta Fixová ze společnosti KRUK.
Právě finanční zabezpečení sebe či své rodiny je hlavním důvodem pro 80 %3 seniorů, kteří se i po dosažení důchodového věku rozhodli ve výkonu práce pokračovat. Využívají k tomu zejména zkrácenou pracovní dobu.
Zadlužení senioři dle regionů
Nejzadluženější jsou senioři v Středočeském kraji (13,3 %), Jihomoravském kraji (12,1 %), Ústeckém kraji (12 %), v Praze a v Moravskoslezském kraji (11,7 %). Naopak nejnižší zadluženost je evidována na Vysočině (2,6 %), v Zlínském kraji (3,6 %) a v Pardubickém kraji (6,7 %).
Nejvyšší průměrný dluh mají obyvatelé Jihomoravského kraje (48 200 Kč) a Královéhradeckého kraje (47 500 Kč), naopak nejmenší průměrný dluh eviduje KRUK u obyvatel Vysočiny (28 900 Kč) a Moravskoslezského kraje (32 400 Kč).
Autor článku Alexandra Kostřicová
