Každý třetí obyvatel České republiky se obává, že se může dostat do finančních problémů a zadlužit se. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK). Největší obavy z vysokých dluhů mají ženy ve věku 45 až 59 let, žijící v Čechách.
Zatímco se více než třetina Čechů domnívá, že se do velkých dluhů může dostat kdokoliv (35 %), další třetina Čechů si myslí, že se velké dluhy týkají především lidí, kteří neumí racionálně hospodařit se svými finančními prostředky (31 %).
Mezi další rizikové skupiny patří lidé, kteří si nejsou schopni nic odepřít (14 %) či lidé se slabým charakterem (6 %). Významnou roli při zadlužení sehrávají také externí faktory (14 %) jako je ztráta zaměstnání, nemoc či úraz.
Muži spatřují riziko zadlužení ve slabé vůli, ženy se obávají ztráty zaměstnání
Přestože muži i ženy vnímají míru rizika zadlužení podobně (více než třetina mužů i žen se obává vzniku dluhů), existuje mezi nimi rozdíl v názoru na faktory vedoucí k dluhům. Zatímco 17 % žen oproti 12 % mužů vnímá jako hrozbu zadlužení vnější okolnosti v podobě ztráty zaměstnání či zdravotních problémů, větší procento mužů (8 %) oproti ženám (4 %) naopak spatřuje příčinu finančních potíží ve slabé vůli.
Dluhů se obávají především lidé ve středním věku
Vysokých dluhů se obává většina populace, nejsilněji pak lidé ve středním věku, tj. od 45 do 59 let (42 %). Naopak senioři, tedy lidé starší 60 let, jsou přesvědčeni, že se jich vysoké dluhy mohou týkat především v případě, pokud nebudou umět rozumně používat své finance (37 %).
Lidé s nižším vzděláním žijící o samotě spatřují výrazné riziko zadlužení ve ztrátě zaměstnání či úrazu
Češi se základním vzděláním (16 %) jsou mnohem více přesvědčeni o vlivu externích faktorů (ztráta zaměstnání, nezaměstnanost, apod.) na zadluženost, než lidé se středoškolským (12 %) a vysokoškolským (11 %) vzděláním. Lidé se základním vzděláním jsou vnějším faktorům vedoucím k zadlužení vystaveni mnohem častěji, než populace s vyšším vzděláním.
„Nižší vzdělání provází nižší finanční gramotnost. Dokládají to výsledky průzkumu agentury STEM/MARK z minulého roku, ve kterém více než čtvrtina Čechů vyjádřila názor, že o finanční vzdělání by se měla postarat především základní škola, aby i jedinci, kteří skončí vzdělání základním stupněm, měli možnost získat potřebný přehled,“ říká Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.
O silném vlivu externích faktorů na zadlužení jsou přesvědčeni také Češi žijící sami v domácnosti, neboť hospodaří pouze z jediného příjmu. Pokud by tak došlo k jakýmkoliv externím výkyvům, např. z důvodu ztráty zaměstnání či dlouhodobé nemoci, musí všem dopadům těchto vlivů čelit sami.
Větší citlivost na externí faktory vedoucí k zadlužení pociťují tedy oproti ostatním, lidé bez partnerů (19 %) a rozvedení (18 %), kteří jsou stejně jako domácnosti s jedním členem velmi citliví na nepravidelnosti v příjmu, které by je dostaly do finančních problémů a kterým by museli čelit sami.
Naopak nejmenší obavu ze ztráty zaměstnání či nemoci jakožto příčiny vzniku dluhů mají sezdaní lidé (11 %) či lidé žijící spolu ve společné domácnosti (10 %).
Ekonomicky neaktivní lidé se dluhů neobávají
Vysokých dluhů se obávají domácnosti, kde žije jedna a více ekonomicky aktivních osob. Největší obavy přitom převažují u domácností s třemi a více ekonomicky aktivními lidmi (41 %), zatímco u domácností, ve kterých není žádná ekonomicky činná osoba, jsou nejnižší.
„Je to především proto, že ekonomicky neaktivní lidé jsou již zvyklí na nižší pravidelný příjem. Umí s ním hospodařit a uzpůsobit mu své potřeby,“ doplňuje Veronika Kuřinová.
Lidé s vyššími příjmy se neobávají náhody
Češi s příjmem nad 37 000 korun přisuzují nejnižší podíl vlivu externích faktorů na vytváření dluhů (8 %). Může za to právě výše jejich příjmu, která jim pomůže čelit případným finančním následkům těchto faktorů.
Přes nevyvratitelné obavy Čechů ze zadlužení se dvě třetiny obyvatel vzhledem k růstu ekonomiky hrozby nadměrných dluhů neobávají.
Autor: Alexandra Kostřicová
