Hovořit o své finanční situaci není vždy lehké, a to ani v případě nejbližší rodiny. Se svou finanční situací se svým nejbližším svěřují dvě třetiny obyvatel Rumunska a přibližně jen polovina obyvatel Česka, Slovenska a Polska. Češi, Slováci a Poláci tak nejčastěji činí ze snahy ochránit rodinu před zbytečnými problémy, které by nepříjemná finanční situace mohla způsobit.
Pro Rumuny je nejčastějším důvodem nesdílení informací o domácích financích snaha udržet v rodině pozitivní a optimistickou atmosféru.
Zjištění vyplynula z mezinárodního průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK) u příležitosti vzdělávací aktivity Den bez Dluhů, kterou společnost každoročně pořádá v České republice, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.
Češi jsou v porovnání se Slováky, Poláky a Rumuny nejméně zadlužení
S finančními problémy se setkala již třetina slovenské (33 %), rumunské (32 %) a polské (29 %) populace. Naopak v České republice se do dluhů dostala „pouze“ pětina obyvatel (22 %).
„Občané ve sledovaných zemích čelí často finančním potížím díky nedostatečnému plánování domácího rozpočtu. Pokud dojde ke zvýšení výdajů či nečekaným platbám, v rozpočtu vznikne díky nedostatku rezerv díra. Následné opoždění pravidelných plateb nebo úplná neschopnost splácet může snadno vést k finančním potížím až dluhové pasti,“ uvádí Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.
Největší povědomí o finanční situaci v rodině mají Rumuni
Mnoho lidí má problém svěřit se se svou finanční situací nejen lidem ve svém okolí, ale také svým nejbližším. O své finanční situaci tak informuje svou manželku či manžela jen polovina Poláků (50 %) a o něco málo více Čechů a Slováků (57 %).
Nejvíce sdílní jsou v ohledu financí ke své rodině Rumuni (66 %). Dluhy jsou pro ně čistě soukromou záležitostí a pouze 1 % Rumunů by se se svými finančními problémy svěřilo spolupracovníkům. Nejvíce sdílní ve vztahu ke spolupracovníkům jsou Češi (7 %).
U partnerů žijících mimo manželství je procento těch, kteří se svěří svému protějšku, ještě nižší. Své partnery informuje o finanční situaci čtvrtina Čechů a Slováků (26 %) a pouze desetina Poláků a Rumunů (11 %). Obdobné jsou výsledky také v případě rodičů a dětí, které informuje třetina Čechů a Slováků a přibližně pětina Poláků a Rumunů.
Rumuni nechtějí narušit dluhy domácí pohodu, Slováci jsou hrdí
Nejčastějším důvodem, proč lidé nechtějí sdílet své finanční problémy se svým nejbližšími, je snaha ochránit je před starostmi, které by jim nelehká finanční situace mohla způsobit. Domnívá se tak polovina Čechů (58 %), Slováků (58 %) a Poláků (48 %).
Téměř polovina Čechů (48 %) a Slováků (47%) nesdílí svou finanční situaci se svými příbuznými také kvůli strachu, že touto informací zatíží další osoby a přidělá jim starosti či ze snahy udržet pozitivní a optimistickou rodinnou atmosféru.
Snaha udržet doma pozitivní a optimistickou atmosféru je také nejčastějším důvodem mlčenlivosti pro polovinu obyvatel Rumunska (51 %). Slováci mají ze všech sledovaných národností nejsilnější pocit hrdosti. Téměř 40 % z nich si nepřeje být kvůli jejich finančním problémům objektem lítosti.
Češi, Slováci a Poláci hledají finanční pomoc u svých nejbližších, Rumuni v zaměstnání
Ačkoliv pouze polovina Čechů, Slováků a Poláků sdílí svou finanční situaci se svými nejbližšími, byla by to právě rodina, na kterou by se v případě finanční pomoci obrátily dvě třetiny Čechů a Slováků, polovina Poláků a pouze čtvrtina Rumunů. Činili by tak zejména proto, neboť věří v její ochotu pomoci ostatním členům rodiny v problematických situacích.
V případě Rumunska by více než třetina obyvatel, možná překvapivě, nejčastěji hledala finanční pomoc přímo u zaměstnavatele (39 %). Právě zaměstnavatel může svým zaměstnancům zvýšit finanční ohodnocení, případně jim poskytnout i bezúročnou půjčku.
Na sociální instituce by se v případě nouze obrátilo 57 % Čechů a 49 % Slováků oproti Polákům a Rumunům, kteří těmto institucím důvěřují ve finančních potížích pouze ze 7 % a 9 %.
Autor článku Alexandra Kostřicová – VIRKLIS
