Hypersexualita není nemoc. Umí ale hodně potrápit lidi, kterých se jejich sexuální aktivita přímo či nepřímo týká. S hypersexualitou je to podobné jako s každou jinou závislostí. Může jít o nepřiměřený sex v jakékoli podobě, vč. autoerotiky. Čili vše, co ovládá člověka jako takového a on sám tomu nedokáže poručit. Takový člověk si mnohdy ani nepřipouští, že je s ním něco jinak. Postupně začne ze svého okolí slýchat poznámky, že je jeho sexuální aktivita či sexuální praktiky nenormální. Není podstatné, jsou-li to poznámky žertovné nebo konfrontační, kdy už zajde moc daleko.
Rozhodně by se měl nad svým jednáním pozastavit, než jeho chování přeroste v trestný čin.
Obvyklé projevy
Takoví lidé nedokáží svou žádostivost ovládnout a říci si NE. I když se ji snaží neustále uspokojovat, nutkavost se v čase stále zvyšuje a k faktickému uspokojení nikdy nedojde. Pocit nezvladatelné žádostivosti začne nastupovat i v situacích, kdy o sexu někdo jen zavtipkuje.
Je-li křivka sexuální neutrálnosti na bodě nula a orgasmus je na bodě sto, tak by měla křivka po styku postupně zase klesnout na nulu. U těchto lidí to tak však není. Jejich startovací rychlost může být dvacet nebo padesát a pod tuto hodnotu klesá jen málo kdy. Jejich fantazie a nutkavá potřeba je nutí mít neustále další a další sex, což narušuje partnerské soužití. Proto se to snaží doma skrývat a začnou se chovat promiskuitně. Jdou ze vztahu do vztahu, aby své choutky uspokojili. Je tedy jen otázka času, kdy je stálý partner opustí.
Cesta do pekel
Často se uchylují k sexu, aby něčemu unikli či na něco zapomněli. Může to být třeba slabé sebevědomí a každý „zářez“ by je měl posunout o kousek nahoru. Během styku si mnohdy musejí vybavovat různé obrazy a situace, které je mají více vzrušit a už jim nestačí jen samotná přítomnosti osoby, která s ním tento okamžik sdílí.
Po styku se jim obvykle moc neuleví, naopak se pocit stísněnosti rychle vrátí. Nedokáží si vychutnat chvíli uvolnění po prožitém sexu. Prchají jinam, pryč od svého sexuálního partnera a vrhají se do dalších orgasmů v naději, že ten už bude ten pravý. Instinktivně cítí, že se jim jejich partneři snaží jen vyhovět, a že si to neužívají tak jako oni. Mají-li mimo vztahový styk, přidá se i pocit provinění.
Postupem času se už nedokáží na nic soustředit. Téměř všechny jejich myšlenky zaměstnává sex, na práci nemají ani pomyšlení.
Rozdíly mezi pohlavím
Muži se obvykle chválí vysokým číslem milenek, aby v očích svých přátel či partnerek vypadali jako skvělí milenci. Opak je pravdou. Hypersexuální stájoví hřebci, kteří si zakládají jen na počtu zářezů, bývají těmi nejhoršími milenci, jaké si je možno představit. Myslí jen sami na sebe, nezáleží jim na tom, zda bude spokojena i partnerka. „Nestihla to? Nevadí, klidně si dáme další kolo.“ Neuvědomují, že u žen to takto nefunguje.
U hypersexuálních žen je to odlišné. Nikdy se počtem svých partnerů nechlubí a v tichosti si jdou za svým cílem. Jsou to sexuální dračice, sen všech mužů. Bohužel jim průměrný muž nestíhá vyhovět, a tak i ony se potácí nad propastí promiskuity.
Dalo by se říci, tak ať se vezmou a bude jim to klapat, ale ono je to složitější. Jednak se díky velkému utajení sexuální dračice špatně hledají a pak pro trvalý, dobře fungující vztah jim obvykle nestačí sex několikrát denně s tou samou osobou.
Nemysli si, že tě nepřítel obdivuje. Hledá jen vaši slabou stránku. V. Butulescu.