Běžný rok má 365 dní, přestupný rok má 366 dní. V praxi to tedy znamená, že za 1 den navíc se důchod nevyplácí. Jsou to sice „jen“ koruny. Ale ty v objemu vyplacených důchodů dělají miliony. Proto se tím stát nechce moc zaobírat.
Právník připraví zákon a sněmovna to schválí a logiku věci moc neřeší. V Zákoně 155/1995 Sb. §64 se praví:
(7) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů.
Kdo šel do důchodu v roce 2020, počítaly se mu příjmy z let 1986–2019 (34 let). Nebyl-li vůbec nemocný a neměl jiné vyloučené doby, bude jeho rozhodné období 34 × 365 = 12 410 dnů. Samozřejmě, že to tak není, neboť roky 1988, 1992, 1996, 2000, 2004, 2008, 2012 a 2016 byly přestupné. Ve skutečnosti trval pracovní poměr o 8 dní déle, tedy 12 410 + 8 = 12 418 dnů.
Další zákon říká:
§16 (1) Osobní vyměřovací základ (= dále jen OVZ) je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Díky špatně vypočítanému koeficientu je finální částka u průměrného důchodu spočítána asi o 20 Kč menší. Ve čtyřletém cyklu to tedy dělá průměrně asi 960,-Kč
Příklad pro odchod do důchodu v roce 2021
Pro názornost nebudeme uvádět žádné proměnné. Je-li plat letech 1986–2020 průměrně 30 000 Kč měsíčně, pojištěnec nebyl nemocný a nebyla žádná inflace:
- Za rok to jde o částku 360 000 Kč – za 35 let je to 12 600 000 Kč.
- Během 35 letech bylo 9 let přestupných. Proto je potřeba přičíst 9 dní: 35 × 365 + 9 = 12 784 dnů.
- Průměrná mzda na den tedy je 12 600 000 / 12784 = 985,607 Kč.
- Protože je stávající ČSSZ koeficient 30,4167 bude se výsledný důchod počítat z částky 29 978,9127 Kč. (985,607 x 30,4167).
- Správně by se však měl zadat koeficient 30,4375 (985,607 x 30,4375) a vyšla by částka 29 999,41333 Kč.
- Tento důchodce tedy dostane měsíčně o 21 Kč méně a ve čtyřletém cyklu o 1 008 Kč méně.
Pro všechny stejný metr?
Kdysi se stát dopustil jiné metodické chyby při výpočtu základny pro platy soudců. Do průměrného platu v nepodnikatelské sféře započítával částečné úvazky v jejich výši a nepovýšil je na úvazky plné. Soudci se tehdy soudili a spor vyhráli.
Je tedy možno říci, že pokud tehdy soudci svými rozsudky bojovali za své platy, pak by měli svými rozsudky stejně bojovat za svůj důchod, protože i jim je důchod vyměřován pomocí špatných koeficientů. Navíc se toto navýšení více dotýká důchodů vyšších.
O jeden den méně nebo více…
Lze právo nadefinovat tak, že má rok 365 dnů (když rok přestupný má 366)? To si pak může zákon nadefinovat cokoli.
Čtěte pozorně:
§ 16 (1) Osobní vyměřovací základ (= OVZ) je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
ČSSZ zde „počet kalendářních dnů připadajících v rozhodném období na přestupný rok“ nepočítá jako 365 dnů, jak zákon o 16 paragrafů dál stanoví, ale jako 366 dnů. ČSSZ tedy prokazatelně postupuje v rozporu se zněním zákona.
Možnosti jsou dvě
- ČSSZ bude respektovat přírodní zákony a bude souhlasit s tím, aby Ústavní soud ustanovení § 34 (7) zrušil, a následně zruší koeficient 30,4167. Ten bude nahrazen navrhovaným 30,4375.
- Lze § 34 (7) ponechat a s ním zůstane i koeficient 30,4167. ČSSZ ale musí v § 16 (1) počítat i přestupné roky v délce 365, a ne 366 dnů, jako to činí dnes.
Autor článku Karel Zítek
Další příspěvky v této kategorii.
