Jeden americký profesor ekonomie na místní vysoké škole nikdy nenechal propadnout jediného studenta, ale v poslední době nechal propadnout rovnou celou třídu. Třída trvala na tom, že Obamův socialistický model funguje, že nikdo by neměl být chudý ani bohatý, všichni by měli být zhruba na stejné úrovni. Profesor řekl: “ OK, uděláme v této třídě experiment Obamova plánu. Známky z jednotlivých testů zprůměrujeme a všichni tak budou dostávat stejnou známku jako je průměr třídy, takže nikdo nepropadne, ale nikdo ani nedostane za 1.“
Po prvním testu byly známky v průměru a každý student dostal známku 2. Studenti, kteří tvrdě studovali, byli trochu zklamaní a studenti, kteří studovali málo, byli spokojení.
U dalšího testu studenti, kteří studovali málo, studovali ještě méně a ti, kteří studovali hodně, se rozhodli, že jim průměr stačí, takže i oni studovali málo. V tomto testu byl průměr známek 4! Nikdo nebyl spokojený.
Při třetí zkoušce byl průměr 5. Jak zkoušky pokračovaly, průměr se nikdy výrazně nezvýšil, vše se zvrhlo v následné hašteření, obviňování a nadávky. Nikdo nechtěl studovat ve prospěch někoho jiného. K jejich velkému překvapení všichni propadli.
Profesor konstatoval, že socialismus už z principu nemůže fungovat, protože odměna za práci může být skvělá, lidé mohou mít motivaci uspět, ale když si vláda celou odměnu vezme, nikdo se nebude snažit nebo nebude chtít uspět.
Pět vět, které se vztahují k experimentu:
1. Nemůžete legislativou udělat z chudých prosperující a prosperující legislativně odstavit od příjmů.
2. Co dostane jeden člověk, aniž by si to odpracoval, to musí odpracovat jiný člověk, aniž by za tuto činnost obdržel odměnu.
3. Vláda nemůže dát nikomu nic, aniž by si to dříve nevzala od někoho jiného.
4. Nelze rozmnožit bohatství tím, že se rozdělí.
5. Jestliže si polovina lidí představuje, že nemusí pracovat, protože se druhá polovina o ně postará, a když druhá polovina zjistí, že není dobré pracovat, protože někdo jiný bezpracně dostane to, co oni vytvořili, tak to je začátek konce každého národa
přeložila: PhDr. Jitka Kazelleová
Poznámka redakce:
Ano, až potud by to bylo všechno správně. Když lenoch zjistí, že se dá prokličkovat bez práce, tak se může mít mnohdy lépe než ten, který poctivě pracuje.
Bohužel to nejsou jen ti tzv. nepřizpůsobiví, co leží doma na gauči a aniž by se o jakoukoli práci snažili, tak si vyzvedávají sociální dávky.
Jsou to i příživníci, kteří:
– sedí u rozhodovacích stolů a místo toho, aby rozhodovali v zájmu, těch za které rozhodují, ale své rozhodnutí přizpůsobují zájmům své kapsy.
– jsou to ale i majitelé společností, ve kterých nepohnou ani prstem, jezdí si ve Ferrari a Mercedesech, jezdí si po světě, hulákají, že daně jsou příliš vysoké, protože ta jejich vila by potřebovala dobudovat ještě podzemní bunkr, a přitom jejich zaměstnanci, kteří na ně poctivě pracují, mají směšné mzdy a přemýšlejí, jestli budou moci koupit svým dětem boty, nebo zaplatit nějakou mimoškolní aktivitu.
Rada tedy zní: „Neplaťte ty vysoké daně, rozdělte zisky, těm kteří se na nich podíleli čili zaměstnancům! Kdybychom to přirovnali k těm studentům, tak to je stejné jakoby na nějakém projektu dělala celá třída a jen ten, který ten projekt vedl by dostal za jedna. Ostatní by dostali dostatečnou.
