Tajemství pyramid

Ve starověké říši, někdy před 4 až 7 tisíci lety před n.l. postavili stavitelé Velkou pyramidu (Cheopsovu pyramidu) v Gíze, kterou nedokázala zničit ani velká zemětřesení.
Při odhalování tajemství o této pyramidě je však důležité zmínit, že egyptologové, kteří psali historii vzniku pyramid nevycházeli z žádných skutečných či podložených faktů, ale jen z domněnek. Byla tedy Velká pyramida opravdu Cheopsovou hrobkou? A byla opravdu postavena během jeho vlády?

Několik důležitých faktů o Velké pyramidě:

• Pyramida se nachází v místě, kde byl menší vápencový pahorek. Stavitelé jej srovnali se zemí, uprostřed nechali jen malou rovinu, kolem něj vytvořili plochu z velkých kamenných bloků, který se rovná ploše šesti fotbalových hřišť. Při bližším zkoumání na nich lze vidět různé rýhy a zářezy, které by mohly vytvořit stroje.
• Na stavbu horní komnaty bylo přivezeno 130 velkých, mnohatunových, žulových bloků ze vzdálenosti 800 km, protože žula se v čase nemění a její rozměry zůstávají stále stejné. Stavitelé je museli zvednout do výšky až 60 metrů, což by bylo náročné i pro dnešní mechanizovanou dobu.
• Pyramida má výšku 42 poschoďové budovy, a jsou v ní minimálně 3 místnosti, které jsou propojeny tunelem. Vše je postaveno s neuvěřitelnou přesností, přestože neměli žádné přesné měřící prostředky.
• Samotnou pyramidu tvoří více než 2 miliony kamenů o celkové váze asi 6,5 milionů tun, které mají různé tvary a velikost. Přesnost stavby odpovídá dnešním standardům. Spojeny jsou nasucho, tedy bez použití cementu. Horní místnost je dokonale vertikální i horizontální a její přesnost nemá obdoby ani v dnešním stavitelství, protože je přesná na 0,5 mm.
• Pyramida je nasměrována na sever s přesností na 0,05 stupňů.
• Pyramida má ve skutečnosti 8 stran. Každá ze čtyř stran je jakoby vlomená dovnitř, což určitě komplikovalo výstavbu. Ukázalo se, že lom světla je na pyramidě vidět jen pár vteřin 2x ročně, při rovnodennosti.
• Velká pyramida byla údajně postavena za 20 let, což by při 12 ti hodinových směnách znamenalo položit jeden kámen co 2,5 minuty. V šedesátých letech minulého století byla během 5 ti let přemístěna památka Abú Simbel, která se skládala z 2200 bloků. Přestože měli jeřáby a nákladní auta, tak každý den byly položeny jen 1-2 kamenné bloky.
• V době stavby ještě nebyla vynalezena ocel, ani kolo, a tak by musela být stavba vytvořena měděnými nástroji a konopnými lany. Zvláštní je, že i jiné výrobky datované do této doby mají naprosto dokonalý tvar, i když jsou vyrobeny z materiálů tvrdších než ocel. Přesto zatím nikdo nezjišťoval, jak vlastně byly vyrobeny.

Vycházíme-li z těchto faktů a nevěříme na zázraky, je velmi pravděpodobné, že stavba trvala ve skutečnosti mnohem déle, byla postavena úplně někým jiným a měla tedy úplně jiné určení než jako něčí hrobka.

Další z věcí, která je záhadou, je neobyčejná symetrie Ramsesovy sochy, která je neobyčejně symetrická i v zobrazení 3D. Jde složitou geometrii a lidská ruka není tak přesná, aby ji mohla vytvořit. Jak toho tedy tato dávná civilizace dosáhla?

Podobné stavby 

Zajímavé také je, že stejný způsob opracování kamenných bloků byl nalezen i na Velikonočním ostrově, který se nachází někde na půl cesty mezi Chile a Tahiti. Vytvoříme-li přímku o sklonu 30 stupňů mezi Velikonočními ostrovy a pyramidami v Gíze, pak protnou stavby i v Peru. Pyramidy můžeme nalézt i v Mexiku a Číně, jde jsou jich stovky.
Na všech místech jde o kamenné bloky složitých tvarů, které jsou uloženy tak, že ukazují na velké znalosti astronomie. Ani u těchto staveb není jasné proč, jak a kdy vznikly. Nabízí se teorie, že to nebyli ani Egypťané ani Peruánci ani Číňané, a jde jen o pozůstatek nějaké dávné civilizace.
Prodloužíme-li pás z Gízy směrem na Velikonoční ostrovy oběma směry v onom 30 ti stupňovém sklonu, budeme procházet místa, která jsou historicky známá jako sídla bohů.  Jde o místa, kde byly použity hieroglyfy, kde lidé mumifikovali své mrtvé, navrhovali přesné kalendáře, měli skvělé astronomické znalosti a používali stejné otřesu odolné techniky.
Kdyby byl tento pomyslný pás rovníkem, byl Severní pól někde na severu Ameriky. Přičemž je zajímavé, že někde v těchto místech je i náš magnetický pól.

Tím to ale nekončí:

• Spojnice mezi Nascou, Gízou a tímto pomyslným Severním pólem se shodují s rozměry Velké pyramidy.
• Vzdálenost mezi Teotihuacanem v Mexiku a Gízou je stejná jako mezi Nascou a Gízou.
• Stejné je to i mezi Angkorem a Nascou, nebo Mohenjo Daro a Velikonočními ostrovy.
• Vzdálenost mezi Gízou a Velikonočními ostrovy je 10.000 vynásobeno φ (1,618).
• Vzdálenost mezi Gízou a Ankorem vynásobena φ (1,618) = vzdálenosti mezi Gízou a Nascou.
• Vzdálenost mezi Gízou a Nascou vynásobena φ (1,618) = vzdálenosti Nascy a Ankoru.

Protože nebylo v době starověké říše známo, že je země kulatá, jak vysvětlit tato fakta?

Velká pyramida z pohledu matematiky:

• oficiální čísla říkají, že na šířku má 440 loktů a na výšku 280 loktů (230×140 metrů)
• polovina obvodu je největším horizontálním rozměrem
• jeho výška je nejvyšším neviditelným vertikálním rozměrem
• viditelná výška vydělena dvěma udává diagonální souřadnice horní komory
• viditelná výška vydělená třemi, udává výšku stropu horní komory
• viditelná výška vydělená čtyřmi udává diagonální souřadnice střední komnaty
• viditelná výška vydělená pěti, udává výšku podlahy spodní komnaty
• viditelná výška vydělená sedmi, udává výšku podlahy střední komnaty
• největší viditelný povrch (čtyři strany) vydělený největším neviditelným povrchem (základna) se rovná φ – „Zlatý řez“
• když vydělíme poloviční obvod celkovou (tedy i podzemní) výškou, dostaneme Zlaté číslo na druhou
• dvě šířky pyramidy vyděleny výškou dává písmeno π – 3,14 (ač by ho stavitelé v tuto dobu neměli vůbec znát)
• nakreslíme-li jeden kruh, který je vně a druhý je uvnitř pyramidy a tyto dvě délky od sebe odečteme, dostaneme číslo 299,79613 což je velmi podobné rychlosti světla = 299,792458
• písmeno π a Zlatý řez φ -1,618 … se vyskytují v pyramidě úplně všude, dokonce i ve velikosti komnat, což a lze odhalit jen moderními nástroji, které v té době neměli stavitelé k dispozici.

Egyptologové říkají, že jde jen o náhodu. Stavby jako Panteon či katedrály byly ale taky postaveny podle Zlatého čísla. Zase náhoda?
Podle egyptologů neznali stavitelé Velké pyramidy jednotku 1 metr a používali měrnou jednotku loket.
Jenže π ( 3,1416) – φ² (2,618) = 0,5236 (loket), takže tato stavba vlastně obsahuje hodnoty π, φ, metr i loket.

Byla Velká pyramida astronomickými hodinami?
Hvězdy na obloze se posouvají každých 72 let o 1 stupeň, takže ve stejné poloze se ocitnou každých 26 tisíc let, což je jeden cyklus rovnodennosti.
Pyramidion, který je možná špičkou Velké pyramidy má obvod základny 12 loktů. Opíšeme-li po obvodě Pyramidionu kruh, můžeme jej rozdělit na 12 dílů = zvěrokruh. Každá ze 4 hran reprezentuje jedno znamení zvěrokruhu býk, lev, štír a vodnář a těmto znamením odpovídá i stejnojmenná souhvězdí. K jejich výrazným hvězdám směřují rohy Velké pyramidy.
Starověcí matematici hovořili o tzv. cyklických katastrofách, které se na Zemi stále opakují. Poslední klimatická změna byla na Zemi někdy před 10-12 tisíci lety. V historii Země se oddělily kontinenty, vznikaly potopy, vyhynulo mnoho druhů zvířat, obrovské plochy lesů se proměnily v pouště, výrazně se ochladilo podnebí a celá situace se pravděpodobně zase zopakuje.

Již nyní se dějí vážné změny s našim magnetickým pólem, který se do sebe propadá, případně přestává fungovat. Bylo by tedy dobré zjistit, jaká varování nám dávná civilizace chtěla předat a před čím nás chtěla ochránit.

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=ighgFUldjIM