Tři slabiky, které nechá naprosto lhostejným někoho, koho se to netýká. Nevěra. Slovo, které vyvolá mírný úsměv u toho, jež je zúčastněným v prvním pořadí. Ale také slovo, které vás dokáže rozpálit doběla, pokud jste sice zúčastněnou osobou, ale jen jako přihlížející.
Položili jste si ale někdy otázky typu: Kdo a proč se na nevěře podílí? Jsou to více muži, nebo ženy? A proč si některé skupiny lidí myslí, že nevěrný partner je „kanec“ a nevěrná partnerka je „štětka“? Jak se na nevěru svého partnera dívá ten, který má sám máslo na hlavě?
Z pohledu, nezúčastněných se nevěra ustát dá. S partnerstvím to nijak nezamává, protože jsou přeci horší věci. Partner může být agresivní, alkoholik, nebo gambler.
Cizoložství je jednou z nejčastějších příčin rozvodu
Máme-li doma nějakou jinou variantu než nevěrníka, říkáme si „No co, tak mu občas zahne.“ Jenže je to tak trochu schizofrenní názor. Když po nehodě oslepnete, budete nadávat, že jste nepřišli raději o nohu, a když přijdete o nohu, tak byste nejraději měnili s někým, kdo neslyší. Proč porovnávat neporovnatelné, každá ze situací vás postaví do velmi stresující situace, a impulzivně reagujete pod vlivem silných emocí.
Proč k nevěře dochází?
Proč někteří jdou touto sebedestruktivní cestou. Každý, kdo se vrhá do milostného dobrodružství, by si měl představit, že se ve stejnou chvíli nachází ve stejné situaci i jeho partner. Sebereflexe je výborné antierotikum. Jen málokdo je stejně benevolentní k nevěře vlastní jako k nevěře svého partnera.
Nelze říci, že jsou častěji nevěrní muži nebo ženy. Dokud bude ve společnosti zakořeněno dělení na: kanec / štětka, pak budou mít muži tendenci své milostné avantýry nadhodnocovat. Ženy své zálety úmyslně podhodnotí.
Ve statistikách se tedy pravdu nedozvíme. Zatímco podvedené ženy svou odvetu důkladně tají, tak podvedení muži se s milenkou (na zlost) na veřejnosti ukazuji velmi intenzivně.
Důvody k nevěře jsou různé, stejně jako různé charaktery lidí.
Na vině může být nějaké selhání v osobním životě, ať už jsou to finanční problémy, partnerova nemoc, alkoholismus či agrese, ale může jít o pouhou odvetu – oko za oko.
Lidé, kteří si nevěrou zvyšuje sebevědomí, si každou další avantýrou dokazují, jak jsou skvělí a žádaní. Stálí partneři jim jejich jeho pózy o jejich jedinečnosti už tzv. „nežerou“. Proto si svou jedinečnost musejí dokazovat jinde. Uspokojení jim ale nevydrží moc dlouho, a proto se stále vrhají do nových a nových dobrodružství. Tento typ je pro trvalý vztah absolutně nevhodný.
Může však jít také jen o náhodnou nevěru jinak nepřístupného člověka, který jen podlehne síle okamžiku např. na firemním večírku. I zde s tím má asi co dělat nedostatečné sebevědomí a polaskání vlastního ega.
Hodně náruživý člověk nevěru zdůvodní tím, že mu partner není schopen poskytnout uspokojivou frekvenci. Argumentuje tím, že má zcela jiné erotické představy o skvělém sexu než jsou partnerovy představy a hledá je proto někde jinde.
Někdy však k nevěře dochází jako důsledek dlouhotrvající krize, která v podstatě nevěrou vrcholí, vč. případného odhalení, protože už není proč se skrývat.
Proč cítíme nevěru jako zradu?
Byli jsme tak vychováni. Naše matka byla jen naše a neobjímala na pískovišti cizí děti ani neutírala jejich slzy, ale jen naše. Její láska prostě patřila jen nám a našim blízkým, se kterými jsme sdíleli stejné pocity a byli propojeni vzájemnou láskou.
Milenec/ka je cizí element. S touto osobou nás nic neváže a ani s ní navazovat žádné intimní pouto nechceme. Pomineme-li nežádoucí těhotenství, AIDS, kapavku, syfilis a jiné pohlavně přenosné choroby, které nás při nevěře ohrožují, pak nás určitě vyvádí z míry, že náš partner rozdává něco, na co máme výhradní právo my.
S nevěrou se každý vyrovnává jinak
Někdo se s tím potřebuje vyrovnat sám, někdo se opije, někdo jde a okamžitě to partnerovi „vrátí“ s prvním ochotným. Těch bývá kupodivu v okolí poměrně hodně a když je potřeba, vyrojí se jako houby po dešti.
Lidé jsou pros
tě různí, ale většina by chtěla nějakou tu „spravedlnost“. Chtějí nevěrného partnera prostě potrestat. Úplně ignorují, jaký to bude mít dopad do budoucna.
Jak reagují hříšníci?
Jeden se vrhne na zem a bije se v hruď, že nic takového už se nikdy nestane, jiný mlčky čeká, až se vítr přežene a myslí si svoje. Jiní vám zahnou a místo toho aby „mlčeli a šoupali nohama“, tak se snaží přenést celou zodpovědnost na vás, protože nejlepší obrana je útok. Tím ale situaci pochopitelně ještě zhorší.
Následky nevěry mohou být destruktivní. Vztah se pod náporem emocí rozpadá a zachránit jej dokáže jen zkušený terapeut. Pohled nezávislé osoby / terapeuta může být opravdu ulevující, když dokáže rozmotat klubko lží tím správným směrem.
Lze odpustit zradu?
Odpověď na tuto otázku je samozřejmě velmi subjektivní a netýká se jen opouštějícího, ale i opouštěného. Co by prostě prošlo jednomu, neprojde jinému, protože naše charaktery a životní situace jsou různé.
Celou situaci často komplikují děti, společný majetek, rodina i společní přátelé, Příčinou bývá i neochota partnerů cokoli zásadního změnit. Doufají, že náprava drobných kosmetických vad je dostačující.
Jak z kruhu ven?
Bývá ironií, že až nyní si partneři nalejí čistého vína a někdy v podstatě poprvé v životě mluví upřímně. Řeknou si o svých touhách, vzájemném očekávání, zklamání a bývá to doprovázeno spoustou bolesti a utrpení.
Nyní už existují jen dvě možnosti – pokračovat, nebo vztah ukončit.
Při ukončení vtahu, je nutné udělat takové opatření, aby rozchodem netrpěli ti, kteří jej vůbec nezavinili.
Tam, kde byla nevěra důsledkem nějaké předchozí krize, mívají ale partneři snahu začít znovu. Jen nevědí, jak to udělat. Rozhodnou-li se zůstat spolu, měli by si nastínit taková pravidla, aby se důvěra obnovila.
Proč ve vztahu zůstat
„Nebere mi ten vztah více, než mi přináší? Máme nějaké společné cíle?“
K dosažení cíle je potřeba, aby byli plně kompatibilní a měli snahu něco změnit oba dva. Je to v podstatě stejné jako u alkoholika. Pokud nebude chtít abstinovat, pak nepomohou žádné léčebny. Jakmile jej pustíte do života bez nějakého dozoru, sleje se v první hospodě.
I v případě, že se ti dva nakonec na společné cestě dohodnou, nebude to jednoduché. Ani v budoucnu se tématu o nevěře nebude snadné vyhnout.
Často je toto období podobné procesu truchlících. Je to doba, kdy se lidé rozloučili s iluzí o sobě, partnerovi, ale i o jejich vztahu. Je to období, ve kterém obě strany zápasí s pocity „viny, nenávisti, odpuštění, pokání„ a je potřeba je překonat, aby bylo možné považovat záležitost za uzavřenou.
Sedm příznaků nevěry
- Neobvykle intenzivnější péče o vlastní vzhled jako je hygiena před odchodem z domu, nakupování nového oblečení, kosmetiky, kadeřník, dieta, posilovna, … čili lepší péče o vlastní peří
- Zhoršení sexuálního života, sex je výrazně omezen nebo má naprosto jiné dimenze, absence něžných projevů v běžném životě
- Výrazně omezí komunikaci – nebere vám telefon, nereaguje na textovky, a když tak je z nich cítit, jak jej obtěžují. Uvízne komunikace i v ostatních aspektech života, partner je neustále časově vytížen, mívá výrazně více pracovních schůzek
- Najednou se začne potýkat s nevysvětlitelnými výdaji – výdaje za obědy, večeře a drobné dárky se prodražují.
- Změnil či zahesloval si počítač a telefon, nebo důkladně promazává historii zpráv a historii v prohlížeči, telefonuje mimo veřejné místnosti, chodí s telefonem na WC nebo odchází do vedlejších místností, kde není na doslech
- Změna postoje vůči vaší osobě – neustále kritizuje vaše vlasy, oblečení, chování, je zde patrná snaha o neustále spory a každá záminka je k tomu dobrá
- Vaše vnitřní intuice, kterou vládnou sice ve větší míře ženy, ale ani mužům není cizí
Nevěra je stará jako svět, ale díky stávajícím technologiím je mnohem složitější ji skrýt. Chcete se ale o nevěře svého partnera opravdu dozvědět? Stojí vám to zato?
