Čím dál tím častěji se objevují zmínky o přípravě zákona, který by měl regulovat realitní trh. Je fakt, že realitní kanceláře fungují s různou úspěšností téměř všude ve světě. Jenže v některých zemích si odložíte kolo, zajdete se občerstvit a aniž byste ho zamkli, tak jej najdete za 2 hodiny na stejném místě. Můžeme totéž udělat u nás?
Asi téměř všichni, kdo s realitním oborem mají nějaké zkušenosti s novým zákonem bezesporu souhlasí. Problém ale není v množství makléřů, ale v jejich kvalitě. Jsou zde odborníci na slovo vzatí, ale i černé ovce.
Na trhu se pohybují samostatně pracující makléři, kteří si buď prošli nějakým různě kvalitním školením, samostudiem, nebo se nechali tzv. zadarmo vyškolit v nějaké větší realitní kanceláři. Je na každém jedinci, kolik toho chce či je schopen se naučit, ale může se bez potíží pustit do realitní činnosti.
Pak jsou zde realitní kanceláře, které někoho zaměstnávají, ale i jejich ředitelé měli stejné vývojové stádium jako ti předchozí, takže jejich kvality jsou stejné jako u samostatných makléřů.
Zaměstnanci (z 90% zase OSVČ) těchto kanceláří pracují většinou bez větší podpory RK na téměř stejném principu jako výše uvedení samostatní makléři.
- vše budeš dělat na svém počítači, svým telefonem a objíždět svým autem, případně nám přispěješ nějakou částku na kancelář
- najdeš-li někoho, kdo ti podepíše smlouvu, že jeho nemovitost můžeš nabízet, budeme to inzerovat a objeví-li se klient, zajedeš na prohlídku
- pokud bude někdo nemovitost chtít, dáme to našemu advokátovi a ten vypracuje smlouvy
- až vše proběhne, dostaneš 30-50% z provize, zbytek zůstává realitní kanceláři.
Čím je realitní kancelář větší, tím jsou provozní náklady menší, protože čím více lidí se dělí o stejné prostory a čím více inzerátů kancelář inzeruje, tím nižší jsou poplatky za inzerci.
Přírůstek a následný úbytek lidí, kteří se živí realitami je velký.
Samostatný makléř většinou neunese tlak vysokých nákladů, které bývají mnohdy vyšší než příjmy. Prodá-li za rok jen 1-2 nemovitosti, byť s provizí 50 tisíc a musí celý rok platit telefon, internet, auto, inzerci a odvody na sociálku, tak to nemůže zvládnout. Tím spíš, pokud má ještě živit rodinu a platit nájem. Nehledě na to, že se nemovitost s nereálnou cenou většinou prodává dlouho a makléř proto mívá tzv. rozdělaných mnohem více realit, než které ve finále prodá, ale musí je rovněž „obsloužit“.
Pak jsou tady ale jména realitních kanceláří, do kterých se ti neúspěšní makléři hrnou, protože si myslí, že tam bude za méně práce více muziky a po čase to zase vzdají.
Většina klientů ani nových makléřů neví, že se ve většině realitních kanceláří změní základní sestava makléřů o 50-70%. Jaká je tedy jejich kvalita? Protože je většina makléřů nových, jsou jejich znalosti velmi malé a tím pádem se jim nedaří.
Tak jako ve všech oborech, i zde může docházet k tomu, že makléř klientovi něco zapomene říct a klient se na to nezeptá. Protože je ale velké množství nezkušených makléřů, je i hodně těch, kteří na otázku klienta nedokáží vůbec odpovědět a k hledání odpovědí ho nízké výdělky ani neinspirují.
Zatímco drobní makléři krachnou daleko snadněji, realitní kanceláře zaměstnávající jiné makléře, prosperují. Každý makléř, který odejde z RK, po sobě „nechá“ mnoho neprodaných nemovitostí, které této kanceláři tzv. zůstávají. Čím více jich tedy odejde, tím více obchodů může zrealizovat vedení společnosti.
Kdo bude připomínkovat návrh nového zákonu?
Malá realitní kancelář asi k rozhodování o novém zákonu přizvána nebude a ta velká bude mít eminentní zájem, aby všichni ti rozptýlení makléři pracovali přímo pro ně a zvyšovali jim zisk. Bude-li tedy zákon koncipován jen tímto směrem, půjde bezesporu o konflikt zájmů, který by se dal přirovnat k zájmům monopolů.
Je navrhováno, že reality bude moci dělat, vysokoškolák stavebního, právnického nebo ekonomického směru, ale i ten nemusí o realitách vědět více než kdejaká uklízečka (i ty jsou někdy vysokoškolačky). Vzdělání tedy považuji jen za berličku. Domnívám se, že bez ohledu na to jaké bude mít makléř vzdělání či jaký absolvoval kurz, by měl ať už samostatný makléř nebo pracující pro nějakou realitní kancelář projít nějakou státní zkouškou, která bude obsahovat tato kritéria:
- Morální a právní bezúhonnost. A bude-li na některého již akreditovaného makléře podána nějaká oprávněná žaloba, pak zákaz činnosti a to i jako zaměstnance RK, protože bude dál šířit své praktiky
- Prokázání znalostí realitní problematiky včetně všech postupu realizace koupě a prodeje a schopnosti rozeznat kvalitu nemovitosti
- Obecné právní znalosti tak, aby dokázal posoudit předložené smlouvy, protože o prodeji mnohdy ví více než advokát, který vypracovává kupní smlouvy. A jen díky správné interpretaci bude smlouva OK.
- Pokud nebude mít makléř tyto zkoušky, nemůže pracovat pro realitní kancelář jinak, než jako zaměstnanec (ne OSVČ).
Budeme-li mít jen skvělé makléře, pak by ještě bylo potřeba vymyslet stejný bič na klienty, protože je mezi nimi spousta chytráků, kteří by sice chtěli práci makléře, ale zadarmo.
Je mnoho klientů, kteří ohrnují ret nad výší provize, ale kdyby měli zaplatit za každou minutu času, kterou jim makléř věnoval, tak by si nejednu prohlídku či telefonát raději odpustili.
