Karcinom prsu spojený s těhotenstvím případně do jednoho roku po porodu se vyskytuje asi v 1 ze 3 000 těhotenství. Jako druhý nejčastější karcinom se vyskytuje karcinom děložního hrdla a to asi 2 případy na 10 000 těhotenství. Pokud bychom porovnávali četnost karcinomu u mladších rodiček a žen po 35 roku, pak je karcinom prsu častější u starších žen. V roce 1991 u nás rodily ženy starší 30-ti let jen velmi vzácně a byla to pouhá 4%. V roce 2007 jich bylo už 26 % a rodí-li dnes 40-ti letá žena, nikoho to už ani nepřekvapí.
Diagnostika
Karcinom prsu většinou žena identifikuje jako bulku, kterou si nahmatá při samovyšetření. Může však jít i o zánětlivou změnu na kůži s bolestivým prosáknutím žlázy nebo krvavá sekrece z bradavky. Může se objevit i problém s kojením, kde se dostaví silná bolest nebo kojenec nemocné prso úplně odmítá.
Vzhledem k fyziologickým změnám, kterými prsa během těhotenství a kojení procházejí, je metoda pohmatem i mamografické vyšetření dost nepřesná. V prsu se nejčastěji vyskytuje nezhoubný nádor související s těhotenstvím či kojením a bývá ženami často přehlížen. Proto je zhoubný nádor u těhotných a kojících žen diagnostikován daleko později než je běžné a mívá mnohem větší velikost. Pozdější diagnoza pak může být příčinou postižení i lymfatických uzlin. Samovyšetření prsů by tedy mělo probíhat častěji než jindy a nalezne-li si žena nějakou bulku, která nemění svou polohu více než měsíc, měla by navštívit lékaře, který stanoví správnou diagnozu.
Pro těhotné a kojící ženy je nejbezpečnější diagnostikou BIOPSIE. Byly-li již zasaženy lymfatické uzliny, soustřeďuje se další vyšetření na plíce, játra a kosti, kam metastáze nejčastěji postupují. Jsou-li již postiženy kosti, může to výrazně poznamenat plod při vzniku vrozených vad, mentální retardace nebo může dojít ke spontánnímu potratu.
Léčba
Léčba karcinomu během těhotenství může být komplikovaná, protože co je lepší pro matku, nemusí být dobré pro nenarozené dítě. V prvním trimestru je proto někdy lépe ukončit těhotenství, protože v tomto období je chemoterapie zakázána. Později má chemoterapie pro plod mnohem nižší riziko, ale s blížícím se porodem se ze zdravotních důvodů přerušuje.
Chirurgický zákrok lze provádět během celého těhotenství vč. anestezie. Nejčastěji jde o mastektomii s odstraněním lymfatických uzlin, přičemž se rekonstrukční chirurgie doporučuje odložit až po porodu.
Radioterapie prsu se pro velké riziko z počátku těhotenství nedoporučuje, v pozdějším stádiu se radiační zátěž přizpůsobuje stáří plodu, nebo je odložena až na dobu po porodu.
Biologická ani hormonální léčba není vhodná vůbec.
Po celou dobu léčby musí být plod sledován, zda se správně vyvíjí. Porod může nastat mnohem dříve než je plod zralý, ideálně přirozenou cestou až po 37. týdnu těhotenství. Císařský řez by vyžadoval odklad léčby a tím i větší zdravotní riziko pro matku.
Po léčbě karcinomu prsu je možné normálně otěhotnět, i když je schopnost oplodnění nižší než u zdravé populace. Problém může nastat při kojení z prsu, který byl radiologicky ozářen, protože prso má sníženou tvorbu mléka.
