Vše co se pohybuje vzduchem a nerozumíme tomu nejen my, ale ani věda, tomu se říká UFO, neboli neidentifikovaný létající předmět. Já sama jsem se téměř před 25 lety stala svědkem, něčeho na co jsem hleděla s údivem a dodnes jsem vysvětlení nenašla. Děti byly malé a tak byl balkon mým druhým domovem, neb jsem tam velmi často sušila prádlo. Když jsem jako obvykle večer věšela prádlo, mezi domy se objevilo velké letící světlo, které nevydávalo nějaký zvuk. Mohla to být helikoptéra, letělo to stejně pomalu, ale ty jak známo dělají pěkný rachot. Sledovala jsem to asi minutu a teprve když to přeletělo náš dům, tak se ozval nějaký hukot, který helikoptéru moc nepřipomínal. Občas se mi tato vzpomínka vkradla do mysli, a jak šel čas, tak sem ji začala bagatelizovat. Třeba sem na chvíli ohluchla, tajný vojenský projekt, atd. Jenže už nikdy v budoucnu jsem ani neohluchla ani o podobném „letadle“ neslyšela. Co to tedy bylo? Bylo to UFO?
Stejné je to s dalšími nevysvětlitelný mi jevy. Evidentně nejlépe je na tom asi fata morgána, která byla vědci tzv. identifikována. Jde o optický jev v atmosféře, který nám ukazuje něco, co na tomto místě ve skutečnosti není. Asi jsme už všichni viděli jakoby louži nad povrchem silnice a vůbec se tomu nedivíme, že když přijedeme blíže tak tam nic není. Větší údiv už vyvolává horda vojáků, která se z čista jasna objeví na obzoru, jako tomu bylo třeba roku 1682 v Podůlšanech u Hradce Králové, kde tato (asi) fata morgána trvala téměř dvě hodiny. Stejně udiveni asi budete, když v dáli najednou uvidíte nějaké pohoří, které tam ještě včera zaručeně nebylo. Moudré hlavy říkají, že fata morgána vzniká díky teplotní inverzi, ke které dojde po chladném ránu nebo při prudkém ochlazení vzduchu.
Asi trochu jinou kapitolou jsou ostatní vizuální vjemy, kdy se vám na fotografii objeví něco, co jste tam při focení neviděli a nápadně to připomíná vaši dávno zesnulou babičku z třetího kolena nebo smrtku, která se vznáší v kouři, kde umírá stovka lidí, jako tomu bylo u „Dvojčat“. Pokud se za každou cenu nechceme držet teorie, že vše jsou to vzkazy ze záhrobí, tak nám rozum sám řekne, že v mracích jsou taky mnohdy vidět děti, obři, zajíčci a další obrazce a přesto se nad tím nepozastavujeme. Dokonce jsme i ochotni přiznat, že stejné stíny na fotkách mohou být výplodem naši fantazie nebo zkušeného uživatele Fotoshopu. Někdy nám ale nad některými úkazy zůstává rozum stát a neumíte si je logicky vysvětlit. Zvláště, když jste přímým autorem podobného jevu nebo jeho účastníkem. Pak nezbývá než přiznat, že stále jsou ještě věci mezi nebem a zemí, které nejsme schopni pochopit.
Když se na podobné úkazy podíváme opravdu racionálně a budeme si říkat, že na co si nesáhneme, tomu prostě věřit nebudeme, tak se můžeme dostat až ke známe větě Bohuša z filmu dědictví: „Tož já sem …. vaší ženy taky neviděl a věřím, že ju má!“
