To, že jsou ženy a muži každý z jiné planety, jste už určitě slyšeli. A určitě mnozí z vás znáte ze svého okolí nejeden případ, kdy byl na místo ředitele dosazen úplně neschopný muž a to jen proto, že byl v pracovním kolektivu mužem jediným. Přičemž této volbě nezabránilo ani to, že tam bylo nejméně pět dalších žen, které byly daleko schopnější.
Proč ale muži mezi sebe nechtějí ženy? Proč mají na stejných pozicích daleko vyšší platy? Proč se muži domnívají, že by ženy nedokázaly zvládnou své podřízené stejně dobře jako oni? Mají ženy horší organizační schopnosti než muži?
Na tyto a ještě další otázky týkající se pracovních vztahů smíšených kolektivů najdete odpovědi právě v této knize.
Úžasné na této knize je i to, že na straně žen stojí mužský autor, který se na celý problém „muži kontra ženy“ umí podívat mužskýma očima a nebál se nazývat věci pravými jmény, aniž by se musel obávat toho, že bude nařčen:
„To zase napsala nějaká zakomplexovaná feministka.“
Když jsem knihu vzala do rukou poprvé, doufala jsem, že se tam dozvím hodně nového. Trvalo mi ale celou polovinu knihy, než jsem pochopila, že se tam toho dozvím jen velmi málo. Jak je to možné? Dětství i velkou část dospělého života jsem totiž strávila mezi muži. Všechny jejich hry mám už tedy dávno prokouknuté a dalo by se říct, že umím myslet jako muži. Tím mám velký náskok před ostatními ženami, které se s podobnými problémy neustále potýkají. Pochopila jsem taky to, proč mě na dlouhá desetiletí mezi sebe nepřijaly pro změnu ženy. Bylo to právě z téhož důvodu a musela jsem se tedy naučit mluvit a jednat jako žena.
Ženy by si měly tuto knihu rozhodně přečíst, aby pochopily, že je potřeba své postoje změnit. Jinak jim nebudou muži rozumět a nepřijmou je jako rovnocenného partnera či dokonce nadřízenou.
A proč se mají ženy změnit jen proto, aby se dostaly do světa mužů? Protože muži už na vedoucích pozicích jsou a mezi muže se dostaly jen ty ženy, které pochopily, že muži jsou jako děti. Aby vám rozuměli, musíte mluvit jejich jazykem.
Více na www.zonerpress.cz
