Nečekaně mi zavolala sestřička, že má návštěva u gynekologa byla přesunuta na dnes dopoledne v 9.30 hod. Cesta mi trvá asi 35 minut, to vážně nemám času nazbyt.
Jako většina žen tak i já si potrpím na hygienu, ale bylo mi jasné, že dnes ráno to bude fakt fofr. Vběhla jsem do koupelny, strhla ze sebe pyžamo, namočila ručník, co tam ležel, umyla jsem se jím tam dole, abych byla tak nějak prezentovatelná. Šoupla jsem ručník do špinavého prádla, hodila něco na sebe a běžela k autu.
K lékaři jsem dorazila úplně natěsno. A už mě volali.
Jak to už bývá, vyskočila jsem na stůl, otočila tvář na druhu stranu místnosti a předstírala, že tam nejsem. Proto mě trochu překvapilo, když gynekolog pronesl:
„Dnes jste si dala na sobě extra záležet, že ano?“
Neodpověděla jsem, a aniž bych jeho poznámku pochopila, tak jsem odkráčela pryč. Zbytek dne proběhl jako vždy.
Když přišla moje 7-letá dcera ze školy, šla přímo do koupelny:
„
Mami, kde je ten můj ručník?“
„Je ve špinavém prádle, vezmi si ze šuplíku čistý.“
„Ale néééé, já potřebuji ten, co tu byl ráno – dala jsem si do něj všechny svoje třpytky!!!“
Další příspěvky v této kategorii