Jak pít kávu

10. 12. 2022|Aktualizováno: 28. 8. 2026|Výživa / stravování

Nejvíc kávy vypijí lidé ve Skandinávii a v Itálii. Skandinávci si dopřávají kávu klidně i šestkrát denně, Italové si zakládají na espressu.

Největší úctu ke kávě ale najdeme v Etiopii, kde se její příprava stala součástí rodinného rituálu. Tamní domácnosti vaří kávu pečlivě a pomalu, často i s účastí všech členů rodiny.

Češi pijí kávu téměř každý den. Někdo si ji dá jen při návštěvě, jiný ji považuje za každodenní rituál. Část lidí stále pije „turka“, jiní si oblíbili espresso, lungo nebo cappuccino.

Základní pravidla a zajímavosti

Dřív se u nás pila převážně káva z odrůdy Robusta, která má silnější tělo, více kofeinu a hořčejší chuť. Ve světě ale dominuje Arabica, která nabízí jemnější, často nakyslé tóny a rozmanitější aromatický profil. Arabica ale nemusí být kyselá. Záleží odkud je, a kdo a jak ji upražil. Dnes se většina běžných směsí míchá z obou druhů.

Při zalévání kávy nepoužívej vodu horkou víc než 96 °C. Ideální teplota vody se pohybuje mezi 90–96 °C – nižší teplota nedokáže uvolnit chutě, vyšší je spálí.

Italové pijí cappuccino zásadně ráno, nejčastěji do 11 hodin. Věří, že mléko po obědě zatěžuje trávení a kazí chuť k jídlu.

Zrno si zachová kvalitu po několik měsíců, pokud ho správně uskladníš – v suchu, temnu a bez přístupu vzduchu. Jakmile ho nameleš, začne oxidovat během hodin. Proto má čerstvě mletá káva zcela jinou vůni i chuť než ta mletá dopředu.

Někteří lidé experimentují a přidávají do kávy máslo, sůl, kardamom, skořici nebo chilli. Nejde jen o módu – některé kombinace ovlivní trávení, jiné zjemní hořkost.

Na co si dát pozor

Nepodceňuj výběr kávy. Podezřele levná káva bez značky může obsahovat i zkažená nebo plesnivá zrna. Mezi hlavní rizika patří aflatoxiny a ochratoxiny – jedovaté látky, které vznikají při špatném skladování. Pražení tyto toxiny nezničí úplně.

Cibetková káva, která prošla trávicím ústrojím cibetky, neobsahuje jinou chemii než běžná zrna. Někteří znalci v ní najdou jemné aroma, ale odborníci varují: drtivá většina prodávané cibetkové kávy je padělek a v mnoha případech cibetky trpí v klecích. Pokud tě zajímá kvalita, hledej ji u jiné kávy.

Zdraví a konzumace kávy

Káva působí antidepresivně a může pozitivně ovlivnit cukrovku 2. typu, Parkinsonovu či Alzheimerovu chorobu i srdeční funkce.
Krevní tlak po kávě stoupne jen přechodně. U zdravých lidí se rychle vrátí k normálu.
Bezpečná denní dávka kofeinu se pohybuje mezi 200–300 mg (zhruba 2–4 šálky).
U některých lidí káva dočasně zvýší hladinu cukru v krvi, ale neovlivní významně inzulin.
Antioxidantů obsahuje víc než zelený čaj – a tělu prospívají.
Káva nepřispívá ke vzniku celulitidy, i když tenhle mýtus se drží už roky.
Chuť k jídlu káva někdy utlumí, jindy povzbudí – účinek se liší člověk od člověka.
Kofein působí rychle a krátce, zatímco čajový tein účinkuje déle a jemněji.
Mléko zpomalí vstřebávání kofeinu, takže účinek nastoupí později, ale trvá déle.
Lidé se sklonem k žaludečním vředům by měli kávu pít opatrně – platí to i pro čaj.

Káva stimuluje tvorbu žaludeční kyseliny. Pokud si ji dáš nalačno, jez raději hned po ní, abys zabránil podráždění žaludku.

Praktické rady ke kávě

Tzv. „turek“ není škodlivý, ale měl bys ho přefiltrovat nebo vypít do 5 minut. Příliš dlouhé louhování uvolní třísloviny, které naruší chuť a mohou zatížit trávení.
Bezkofeinová káva vzniká chemickou nebo přírodní metodou. Nejšetrnější je tzv. Swiss Water Process nebo CO₂ metoda, které zachovávají chuť a bezpečně odstraní kofein bez zbytků chemie.