O způsobu stravování se v poslední době hovoří stále častěji. Mezi námi jsou zatvrzelí masožravci, všežravci, vegetariáni, vegani, a pak je tu směr úplně nezvyklý – pranická výživa, podle které je jakákoli strava zcela zbytečná. Je tedy možné nejíst a nepít, a přesto žít spokojeným životem? Existují lidé, kteří to dokázali a žijí tak už mnoho let. Jak se tato filozofie střetává s filozofií lidí žijících v oblastech postižených hladomorem nebo s anorektiky, kteří se hladu úmyslně vystavují?
Zastánci vegetariánství tvrdí, že maso není k životu nutné. Vegani jedí jen rostlinnou stravu. Nechtějí žít ze smrti jinýcha argumentují tím, že živočichové žijící v kontaminovaném prostředí jsou plní bifenylů, které při jejich konzumaci vstřebáváme. Masožravci namítají, že rostliny také nerostou v čistém prostředí, a je to tedy jedno.
Možná je lepším argumentem to, že výroba živočišných bílkovin je energeticky mnohem náročnější a bílkovina se dá nahradit luštěninami. Nebo to, že maso má nadbytek vápníku a nedostatek hořčíku, což způsobuje ledvinové kameny. Ať už má pravdu jakákoliv strana, faktem je, že zatímco u vegetariánů se žádné problémy vesměs nevyskytují, u veganů byl zjištěn významný nedostatek vitamínu B12. Všechny skupiny se však shodují, že je potřeba hodně pít. Pokud si za den dáte jen jednu sklenici tekutin, dívají se na vás s výrazem: „A ty ještě žiješ?“
Jak je to u pranické výživy?
Pranické stravování není ani půst, ani dieta. Není potřeba jíst ani pít. Proč jedni při nedostatku potravy umírají a bretariáni ne?
Kdysi údajně existovali lidé (bretariáni), kteří žili pouze ze světla. Z nějakého důvodu však tento způsob stravy vyměnili za pevnou stravu a postupně se na něj zapomnělo. Mělo se také za to, že tento způsob stravování je jen pro vyvolené.
Bretariáni čerpají veškerou výživu z prány (univerzální životní energie – tekuté světlo), která prostupuje buňkami. Prána nabíjí apanu, která je součástí nervového systému, a vytváří jemné energetické pole. Tím se vyživují všechny orgány. Bretariáni jsou tedy něco jako baterie, které se neustále dobíjejí pránou. Je to podobné, jako když se rostliny vyživují fotosyntézou.
Celá tato teorie popírá všechny teorie o správné výživě, nedostatku vody, vitamínů či vlákniny. Zde se nelze přít o žádném nadbytku či nedostatku různých látek, protože do těla nejde vůbec nic – ani bifenyly, ani éčka, ani vitamíny. Lze se takto opravdu udržet při životě? Pravděpodobně ano, protože na světě existuje mnoho lidí, kteří se takto „stravují“ a nevykazují žádné známky poškození, například Henri Monfort.
Bretariáni, neboli „vdechující lidé“
Jsou to lidé, kteří přestali přijímat potravu ústy. Vzduch, který vdechují, obsahuje i pránu. Čím pomaleji a rytmičtěji dýchají, tím více prány vstřebávají. Ta se ukládá v nervových centrech jako různý typ energie (mentální, fyzická, emocionální).
Pokud bychom přirovnali tento životní styl k náboženství, kde se někteří věřící modlí každý den a jiní jen občas, zde mohou být různé skupiny lidí. Někteří nepřijímají vůbec nic, jiní jen tekutou stravu, další jedí velmi málo, a to zpravidla jen ze společenských důvodů, nebo aby uspokojili své chuťové pohárky. V každém případě je kalorická hodnota toho, co přijímají, tak nízká, že by je to nemohlo udržet při životě.
Může se zdát, že je to nesmysl.
Jak asi vypadají vnitřní orgány, například střeva, těchto lidí? Jenže existují i lidé, kteří jsou udržováni ve vegetativním stavu pomocí živných roztoků. Po několika letech se probudí a začnou bez problémů konzumovat pevnou stravu. Takže to možné je…
Jak těžké je začít?
Je to velmi individuální. Zpravidla stojí na počátku 21denní proces, na který je potřeba se připravit. Nejlepší je nejdříve vyřadit maso, poté přejít na syrovou stravu (ovoce a zeleninu) a nakonec konzumovat pouze tekutou potravu. Jak dlouho trvají jednotlivé etapy, záleží na každém člověku. Každé období by mělo trvat tak dlouho, dokud se nebudete cítit pohodlně. Teprve potom se můžete pustit do 21 denního procesu.
Toto období lze nazvat časem zasvěcení. Bezesporu budou nejtěžší první dny, kdy přestanete jíst úplně. Během tohoto času si ale plně ujasníte, zda je tato cesta pro vás vhodná. Pokud se během této doby necítíte unaveni ani zesláblí, je jasné, že jste připraveni a můžete pokračovat.
Přechod na pránu nastane ve chvíli, kdy přestanete hubnout. Důležitý je také důvod, proč jste se na tuto cestu vydali. Pokud chcete zhubnout, zhubnete. Pokud jste se pro ni rozhodli ze zdravotních důvodů, váš zdravotní stav se zlepší. Nejdůležitější je však duševní pohoda, se kterou na tuto cestu nastupujete.
Jaké by nastaly změny při masovém rozšíření bretariánů?
Ať už s touto filozofií souhlasíte nebo ne, uvědomte si, kolik činností je spojeno s potravou. Představte si, jak by se změnila společnost i planeta, kdybychom se všichni touto metodou začali stravovat.
Rozhodně by přibylo lesů, protože by nebylo potřeba pěstovat obilí a kukuřici. Nepotřebovali bychom kombajny a další stroje pro zemědělskou výrobu. Protože bychom přestali pěstovat obilí, zmizely by i pesticidy. Zrušily by se cukrovary, pekárny, mrazírny…
Supermarkety by se zmenšily na zlomek své velikosti, protože by nebyly potřeba talíře, hrnce, sporáky… Stavěli bychom menší domy, protože by zmizely kuchyně i WC. Spotřebovali bychom méně vody, protože by nebylo potřeba umývat nádobí a často prát, protože bretariáni se tolik nepotí a mají lepší termoregulaci.
Zmizela by kanalizace a skládky plné plastových lahví a konzerv. Jedli bychom nezávadnou stravu, takže bychom byli zdravější a nepotřebovali bychom tolik lékařů ani léků.
Ale pozor! Myslíte si, že by nám šéfové velkých korporací, které jsou závislé na tom, že spotřebováváme jejich produkty, dovolili přestat úplně jíst? Obávám se, že NE.
