Masopust (Fašinek, Fašiang, Končiny, Ostatky, Karneval, Voračky, ..), je stejně jako Velikonoce pohyblivý svátek a slaví se u nás kolem 800 let, vždy někdy v polovině února.
Masopust je zřejmě pokračováním pohanských oslav Slunovratu, který se také slavil v maskách. Přestože je slovo složeno z maso-pust, nesmí na oslavách chybět maso.
Na tučný čtvrtek se vždy naplánovala zabíjačka domácích prasat, protože se v tuto dobu jedno a pilo, co hrdlo ráčí. Obvyklým jídlem bylo knedlo-zelo-vepřo.
Masopustní neděle – to se pečou masopustní koláče. Proto se jí někde říkalo Koláčová neděle. Nebo se v tento den tradičně pečou i kobližky s meruňkovou marmeládou, které mají připomínat sluníčko.
Nejdůležitějším dnem bylo Masopustnímu úterý, které bylo dnem posledním. Hlavní zábavou byly karnevalové zábavy a taškařice, a neměly přesná pravidla.
Období masopustu bylo také obdobím svateb, protože v hospodářství bylo dost času a pole spala.
Nejslavnější karnevalové průvody jsou dodnes v Benátkách anebo v Riu.
Masky jsou různé podle krajových zvyklostí. Průvod „masek“ chodí dům od domu. Popřejí všem mnoho štěstí a zdraví, zatančí, zazpívají a chvíli s každým podebatují. Za to jsou pohoštěni a tak se mnozí konce průvodu ani „nedožijí“.
Většina masek se dědila z otců na syny
Kdysi se do masek oblékali jen muži. Dnes už je to jiné, ale rozhodně nejsou v průvodech vítány masky přespolní.
U nás se tradičně dělá maska Slaněný, která se vyrábí z dlouhých stébel obilí. Slamění chodí vždy po čtyřech a mají za úkol požehnat ženám k větší plodnosti. Protože si měla každá hospodyně ze slaměného utrhnout stéblo, aby se jí dobře pásly husy, tak toho většinou maska moc nevydržela a musela být vyráběna každý rok nová.
Strakatý, žena a muž zahajují oslavy a mají za úkol komunikaci.
Důležitou maskou je také Černý (ušmudlaná maska) a Červený (pěkně upravená maska), ale nejdůležitější maskou je asi Kobyla, která nesmí chybět, protože symbolizuje neřest a je na konci zábavy Rasem zabita. A aby to vše dobře skončilo, je nakonec vzkříšena.
Po Masopustu následuje období půstu a šest postních nedělí
Popeleční středa – tento den se světí popel za ratolesti, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem dělá kněz kříž na čele věřících a má připomenout pomíjivost bytí.
Na popeleční středu se nesmělo příst, a šít, protože by slepice nenesly vejce, podebíraly by se ruce, kulhaly by krávy a žáby by na poli žraly len. Nesmělo se štípat dříví, aby se sekyrka nesmekla na nohu. Nesmělo se drát peří, protože by pak štípaly blechy
Černá neděle (liščí) – v tento den si ženy oblékaly černé šaty. Pekly se Postní preclíky sypané mákem a solí a matky je pekly v noci, aby o tom děti nevěděly. Podle počtů dětí si matky připravily potřebný počet proutků, na který navěšely pár preclíků, ozdobily mašlí a zavěsily na strom v zahradě. Ráno řekla matka dětem, že jim liška nechala na stromě preclíky, které měly jít hledat.
Pražná neděle – v tento den se pražilo tzv. pražmo. Je to opražené obilí (zrna nebo klasy), ze kterých se pak dělala i polévka – praženka.
Kýchavá neděle – ve středověku se lidé báli moru a tomu předcházelo kýchání. Proto vzniklo „Pomáhej pán Bůh.“ Postupem času vznikla pověra, že kolikrát kdo kýchne tuto neděli, tolik let ještě bude žít.
Družebná neděle (středopostní, růžebná, růžová) – v tuto neděli chodil ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. Na Nepomucku se podávala tzv. pučálka, což je naklíčený hrách, upražený na másle s rozinkami a kořením. V Římě se tento den světí zlatá růže.
Smrtná neděle – (dva týdny před Velikonocemi) v tento den vynášeli lidé ze vsi slaměnou smrt „Morenu“ (Moranu, Mořenu, smrtholku). Loutka ze slámy na tyči, obalena hadříky a stuhami, byla za vsí vhozena do vody. Lidé se tak loučili se zimou a vítali jaro. Zpět do vsi se vraceli se zeleným stromkem (obvykle smrček) „líto“. I tento stromek byl ozdoben pentlemi, kytičkami, věnci, a vyfoukanými vajíčky. S tímto stromem pak chodili od domu k domu a prozpěvovali. Věřilo se, že v domě ze kterého by se nezúčastnili všichni chlapci, tam někdo do roka vážně onemocní či zemře. Někde chodí chlapci se Smrťákem a děvčata s Morenou.
Květná neděle (Květnice, Beránková neděle, Palmová neděle) – tento den se slaví památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi se stromů a házeli je na cestu. U nás se zdobí mašličkami kočičky, lískové, jasanové nebo březové větvičky. Tento den by se nemělo nic péct, aby se na stromech nezapekl i květ. Lidé si oblékali nové šaty, aby v nich také vykvetli. Obydlí se vymetalo zelenými ratolestmi, kterými se vymetaly neřesti.
Květnou nedělí začíná Pašíjový týden před Velikonocemi.
Další příspěvky z této kategorie
