
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, patří mezi základní předpisy českého zdravotnického práva. Stanovuje, jaká očkování se v České republice provádějí, komu jsou určena a v jakém věku nebo situacích se aplikují.
Vyhláška vychází ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který umožňuje státu stanovit povinná preventivní opatření proti šíření infekčních nemocí.
Tento předpis se tedy netýká pouze jedné konkrétní nemoci. Upravuje celý systém očkování v České republice – pravidelná očkování dětí, očkování pro některé profese i očkování při mimořádných epidemiologických situacích.
Pravidelná očkování
Nejdůležitější část vyhlášky tvoří tzv. pravidelná očkování, která se provádějí především u dětí podle očkovacího kalendáře. V České republice se povinně očkuje proti těmto nemocem:
- záškrt (difterie)
- tetanus
- černý kašel
- dětská obrna (poliomyelitida)
- virová hepatitida B (žloutenka typu B)
- Haemophilus influenzae typu b
- spalničky
- příušnice
- zarděnky
Vyhláška zároveň určuje věk, ve kterém se jednotlivé dávky podávají, a také intervaly přeočkování.
Zvláštní očkování
Vyhláška obsahuje také tzv. zvláštní očkování, které se provádí pouze u osob s vyšším rizikem nákazy. Týká se především některých profesí. Jde například o očkování proti:
- virové hepatitidě B u zdravotnických pracovníků,
- vzteklině u osob pracujících se zvířaty nebo v laboratořích.
Tato očkování nejsou povinná pro celou populaci. Provádějí se pouze u lidí, kteří mohou přijít do kontaktu s infekcí při výkonu svého povolání.
Mimořádná očkování
Vyhláška zároveň umožňuje vyhlásit mimořádné očkování, pokud dojde k epidemii nebo k výraznému zvýšení výskytu určité infekční nemoci. V takové situaci může stát rozhodnout o očkování určité skupiny obyvatel, například osob žijících v ohrožené oblasti nebo lidí pracujících v rizikovém prostředí.
Očkování po úrazu
Součástí vyhlášky jsou také postupy pro očkování po úrazech, zejména při riziku nákazy tetanem. Lékař v takovém případě rozhoduje o přeočkování nebo o podání ochranných protilátek.
Je povinné očkování vymahatelné?
Povinné očkování existuje v českém právu, ale stát nikoho nemůže k očkování fyzicky donutit. Český právní řád nepřipouští násilné očkování. Vymahatelnost proto funguje nepřímo prostřednictvím administrativních opatření.
Podle zákona č. 258/2000 Sb. může hygienická stanice uložit pokutu až do výše 10 000 Kč, pokud rodiče odmítnou povinné očkování dítěte bez zdravotního důvodu.
Další omezení se týká předškolních zařízení. Dítě, které neabsolvovalo povinné očkování a nemá zdravotní výjimku, nemusí být přijato do mateřské školy nebo dětské skupiny. Toto pravidlo se však obvykle netýká povinné školní docházky.
V praxi proto existují děti, které očkované nejsou. Může to být například kvůli zdravotní kontraindikaci (stav, kdy očkování není z medicínských důvodů možné) nebo kvůli rozhodnutí rodičů, kteří jsou ochotni nést případné právní důsledky.
Je tedy přesnější říci, že povinné očkování je v České republice vymahatelné pouze nepřímo – prostřednictvím pokut nebo administrativních omezení.
Zdroje:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-537
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258
https://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-v-ceske-republice
Související příspěvky
Tetanus – očkovat ano či ne?12. 7. 2026
.Ze mě. Cesta blázna …12. 7. 2026
.Očkování – máme na výběr?23. 1. 2026
.Mírná zima nahrává klíšťatům8. 6. 2025
.Dr. Carrie Madej hovoří o DNA12. 7. 2026
Dětské nemoci a jejich přehled26. 10. 2026
Skvrnitý tyfus: nemoc spojená s válkami5. 11. 2026
Nemoci přenášené hmyzem12. 7. 2026
