Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu. Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.Dlouhý střechýle (rampouchy), dlouhý len. Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste. Když je leden bílý, je sedlákovi milý. Mnoho sněhů v lednu, mnoho hřibů v srpnu. V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Holomrazy – úrody vrazi. Jaký leden, takový červenec.
Jaký leden, takový červenec.
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
V lednu silný led, v květnu bujný med. Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější. Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu. Je-li leden teplý, nepřibude do sudu. Když začátek ledna krásně, budou na jaře bouřky časně. Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se poveze. Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu. Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu. Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží. V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.
Jestli země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když polední větrové přitom silně bouří, tedy panují rýmy a jiné nemoci.
Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk a zahrad se málo těší. Když v lednu deště lijí, to sedlák má po naději. Lednový déšť z pecnu odkrajuje. Lednový déšť mokří pole a hnojí svaté pole. Není-li leden mokrý, sudy se vinařům naplní. Suchý leden, mokrý červen. V lednu málo vody – mnoho vína, hodně vody – málo vína. V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Leden jasný, roček krásný.
Leden studený, duben zelený.
Lednové mlhy věští mokré jaro.
1. ledna
Hospodář si první leden pamatuje, ten mu na budoucí rok ukazuje.
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Je-li Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
Na Nový rok ráno nebe rudé – nepohoda, svízel velká bude.
Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Na Nový rok, do zimy skok.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
Připadne-li na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce hrozí i válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
V novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přináší,
2. ledna
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude v září
Když Makary pohodný, září bude chladný.
Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.
3. ledna
Třetí den ledna jasný – časné bouřky.
Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
4. ledna
Svatá Ida, ta dne přidá.
5. ledna
Jaká povětrnost panuje na den svatého Telesfora, tak bude v prosinci.
Na Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž.
Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
6. ledna
Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Je-li na boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
Již nás mrazy nepoplení, minulo tě boží křtění.
Na Tři krále o krok dále.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále – zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně brambor.
Není-li od Tří králů až do Matěje (24. únor) obměku, bude obilí na sýpkách až po střechu.
Padají-li na Tři krále sedláci (hustý sníh), bude úrodný rok.
Tři králové mosty staví, nebo je boří.
Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.
7. ledna
Na svatého Knuta přichází zima krutá.
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.
8. ledna
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
Na svatého Severína, věší se maso do komína.
9. ledna
O svatém Baziliši zima všudy čiší.
10. ledna
Když 10. ledna slunce svítí, budem žita i vína hojnost míti.
11. ledna
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
14. ledna
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, to je břídil.
Svatý Hilarius – vyndej saně, schovej vůz!
15. ledna
Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok; větrný den – mokrý rok.
16. ledna
Na svatého Marcela zima leze do těla.
17. ledna
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.
18. ledna
Na svatého Priska pod saněmi píská.
Na osmnáctého chlastu dosti, na Silvestra povinnosti.
19. ledna
Na svatého Kanuta přichází zima krutá.
Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
20. ledna
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
Po svatém Fabiáně pro polevu stojí sáně.
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
21. ledna
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka kape ze stříšek, sedláče, schovej zhryzky.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
22. ledna
Jasný den na Vincentina dá hojnost dobrého vína.
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
Na svatého Vincence seď doma u pece.
Na den svatého Vincence blesk slunečný znamená rok u víně být hojný. ,
Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
Svítí-li slunce v den svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
Vincence slunečnost dává vína hojnost.
Slunce-li na svatého Vincence svítí, budem hojnost žita, vína míti.
23. ledna
Na zasnoubení Panny Marie zima největší je.
Je-li na zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
24. ledna
Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
Na Saleského Františka meluzína si zapíská.
Svatý Timoteus přemýšlí kde nechal vůz.
25. ledna
Bude-li v den sv. Pavla vítr vát, budou toho roku vojáky na vojnu brát. Z které strany věje, z té přijdou kupci na obilé.
Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
Na svatého Pavla pohoda – jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
Na sv. Pavla když jsou mlhy, bude ten rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
V den obrácení svatého Pavla když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
26. ledna
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
28. ledna
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase nepraví.
29. ledna
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.
31. ledna
Svatý Vigil, mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.