Výživa dětí v prvních 1000 dnech života

Výživa dítěte v prvních 1000 dnech života hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti.

Právě v období raného dětství mohou rodiče ovlivnit odolnost dítěte vůči vnějším vlivům. Výživa může ovlivnit také riziko některých civilizačních onemocnění. Geny a prostředí 

 

Co ovlivňuje výživa dětí v raném věku

V časném věku můžeme díky nutričnímu programování ovlivnit:

• fyziologii dítěte – imunitní systém, funkci mozku a metabolismus
• chování dítěte – stravovací návyky

Nutriční programování přitom není vědou, kterou by nezvládli sami rodiče. Ideální je, když jídelníček svého dítěte konzultují s pediatrem nebo zdravotní sestrou. Ti jim mohou poradit například s vhodnou dobou zařazování problematických potravin a pomoci s odhalováním potravinových alergií.

Podle současných doporučení se příkrmy obvykle zavádějí kolem šestého měsíce. Potenciální alergeny není vhodné bezdůvodně odkládat. U dítěte se závažným ekzémem nebo alergií mají rodiče postup konzultovat s pediatrem.

Výživa má v raném věku mimořádně důležitý vliv. Přitom správné naprogramování stravovacích návyků dítěte je přínosem pro jeho zdraví po celý život.

Zdraví dítěte nelze přesně naprogramovat. Ovlivňuje je také genetika, pohyb, prostředí a další životní podmínky.

Kojení a postupné zavádění příkrmů

Mateřské mléko poskytuje dítěti výživu i ochranné látky. WHO doporučuje výlučné kojení přibližně do šesti měsíců. Poté může kojení pokračovat společně s vhodnými příkrmy.

Pokud matka kojit nemůže nebo nechce, dítě potřebuje vhodnou kojeneckou mléčnou výživu. Běžné kravské mléko ji v prvním roce nenahrazuje.

S věkem dítěte se mění také konzistence jídla. Po kašovitých pokrmech mají postupně přijít měkké kousky. Dítě se tak učí kousat, žvýkat a přijímat různé struktury.

Nové potraviny je vhodné podávat postupně. Rodiče pak snáze poznají případnou alergickou reakci nebo trávicí potíže. Jednou přijatou potravinu mají v jídelníčku dál pravidelně nabízet.

Co má obsahovat jídelníček dítěte

Nutriční programování je zastřešující přístup pro komplexní a optimální výživu dítěte, zahrnující:

• kvantitu a kvalitu potravin
• výživově vyvážený jídelníček
• pestrost stravy s důrazem na zařazování i zdánlivě méně obvyklých potravin již v raném věku
• dostatek energie z pestré stravy obsahující sacharidy, tuky a bílkoviny
• časné odhalování potravinových alergií

Důležité živiny nestačí nahradit kaloriemi

Po zavedení příkrmů potřebuje dítě pravidelně potraviny bohaté na železo. Patří k nim maso, vejce, luštěniny a obiloviny obohacené železem. Rostlinné železo se lépe vstřebává společně s vitaminem C.

Důležité jsou také zdravé tuky. Dítě je potřebuje pro růst, vývoj mozku a využití některých vitaminů. Malým dětem proto nepatří jídelníček založený na nízkotučných výrobcích.

Vitamin D se často doplňuje už od narození. Konkrétní dávku má určit pediatr podle věku, stravy a zdravotního stavu dítěte.

Vegetariánský jídelníček vyžaduje pečlivou kontrolu železa, vitaminu B12, zinku, jódu a bílkovin. Čistě veganskou stravu dítěte mají rodiče vždy konzultovat s pediatrem nebo nutričním terapeutem.

Co malým dětem nedávat

Dítě mladší jednoho roku nemá dostávat med. Může obsahovat bakterie způsobující kojenecký botulismus. Nepomůže ani přidání medu do kaše, čaje nebo pečiva.

Do kojeneckého jídla není vhodné přidávat sůl ani cukr. Sladké nápoje a džusy mohou vytlačovat výživnější potraviny. Zvyšují také riziko zubního kazu.

Kravské mléko nemá být před prvním rokem hlavním nápojem. Do menšího množství vařeného jídla jej však rodiče použít mohou.

Malým dětem nepatří nepasterizované mléko, syrová vejce ani nedostatečně tepelně upravené maso. Tyto potraviny mohou přenášet nebezpečné bakterie.

Bezpečné krmení chrání před dušením

Dítě má při jídle sedět vzpřímeně a dospělý je nesmí nechávat samotné. Celé ořechy nejsou vhodné dětem mladším pěti let. Mleté ořechy lze zavádět s příkrmy.

Hroznové víno a malé rajče je potřeba rozkrojit podélně na čtvrtiny. Tvrdou syrovou mrkev nebo jablko je nutné upravit podle schopností dítěte.

Dospělí nemají dítě nutit dojíst celou porci. Citlivé krmení respektuje projevy hladu a sytosti. Dítě se tak postupně učí vnímat potřeby vlastního těla.

Rodiče pomocí nutričního programování mohou ovlivnit organismus dítěte tak, aby mohl čelit různorodým vlivům vnějšího prostředí. „Současné vědecké výzkumy ukazují, že koncept nutričního programování má zřetelný přínos v prevenci proti civilizačním chorobám. Je tedy žádoucí zlepšit výživové podmínky nejen v období těhotenství, ale také v prvních třech letech života tak, aby mohlo docházet ke změnám v oblasti náchylnosti k civilizačním onemocněním u dalších generací,“ říká doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol.

Etapa od početí do druhých narozenin dítěte se tak stává klíčovým obdobím, ve kterém je potřeba zajistit optimální výživu.

Ačkoli se genetická výbava nedá změnit, organismus dítěte se v prvních letech života může přizpůsobit měnícímu se prostředí. Podíl genetiky a prostředí se u jednotlivých nemocí liší. Pro dítě je až do batolecího věku důležité jeho životní prostředí. Prostředí může ovlivňovat, jak se některé geny projevují. Právě to mohou rodiče částečně ovlivnit výživou a životním stylem dítěte.