Asi to znáte, jídlo pro vás nic moc neznamená, odbýváte se, jíte nepravidelně a tělo se začne bouřit a ukládá si vše, co jste snědli na horší časy. Pak bouchnete do stolu, řeknete NE a začnete držet nějakou „osvědčenou“ dietu.
Většina z nás zná dietu spojenu s hladem a s neustálým bojem s pokušením. Strach z příštích dní nás vrhne k lednici v naději, že nyní se tedy ještě naposledy dobře najíme, protože pak už to bude jen bída a utrpení. Někteří mají tyto okamžiky přejídání a ztráty kontroly nad množstvím jídla i během diety.
Následuje období zpytování svědomí a sebelítosti, takže si opasek utáhneme ještě intenzivněji, abychom se za nějaký čas propadli do ještě větší beznaděje. Nakonec dietu ukončíme bohatší o další kila navíc a rozhozeným metabolismem.
Proč je tak těžké dodržet správná pravidla stravování?
Jak to, že tolik lidí, není schopno se správně stravovat, navzdory tomu, že jiná pravidla jim nedělají vůbec žádný problém?
Možná je na vině příliš rychlý styl života, kdy si nejsme ochotni udělat na jídlo čas. Možná je na vině i to, že když jíme, tak současně přemýšlíme, kolik zase přibereme, a možná je to i proto, že zakázané ovoce nejvíce chutná. Čím více se hovoří o tom, jak jsou hranolky nezdravé, tím větší na ně máme chuť.
Mnoho lidí nerado vaří a dělají to jen proto, že se to „sluší“. Kdykoli ale chtějí shodit pár kilo, tak se jejich kuchařské umění dere ven a snaží se vymýšlet, jakou dobrotu by rodině připravili.
Stravovací návyky
Stravovací návykyMáme-li tu smůlu a neseme si z dětství špatné stravovací návyky, kdy se naše rodina permanentně přejídala anebo naopak neustále držela nějaké diety, určitě nám to dalo do života velký hendikep.
Čím více přemýšlíme o jídle, tím větší je pravděpodobnost, že nebudete mít „normální“ váhu. Nejhorší je, když si spojíte jídlo s něčím příjemným (návštěva) a ještě hůře, spojíme-li si jídlo s libidem.
Bez jídla začneme být depresivní, protože se nám stane drogou, po které začneme toužit tak, že se jí prostě musíme předávkovat, až budeme tzv. „na prasknutí“. Čím rychleji jsme zvyklí jíst, tím více se přecpeme, protože mozek nestihne dát signál, že už je žaludek plný. Můžeme se stát obětí nutkavého přejídání.
Kdykoli budeme mít nějaké potíže, pomůže nám jídlo k útěku do „bezpečí“. V době, kdy máme pocit, že jsme ztratili kontrolu nad svým životem, je velmi snadné získat závislost na jídle a začít se přejídat.
Určitě ale nemusí jít o klasického tlouštíka. Takto postižený může být i člověk, který tyto nájezdy na lednici střídá s hladovkami, které zase vyvolávají neodolatelnou chuť si zase zaplácat žaludek vším, co mu přijde pod ruku. Potíž je, že lidé se sklonem k přejídání nebývají schopni jakkoli realizovat své sny, protože jim jídlo (nebo i „nejídlo“) dokonale zaměstnává mysl. To následně vede ke snížení sebevědomí a špatné náladě.
Lze potlačit myšlenky na jídlo?
Čím více se budete snažit na jídlo nemyslet, tím více vám na něj budou myšlenky sklouzávat. Stejné to bude, pokud si budete nějaké druhy potravin zakazovat.
Asi nejlépe se tedy osvědčuje metoda zahnat myšlenku na jídlo prací nebo nějakou fyzickou aktivitou. Pamatujete si ze školy ty vychrtlé spolužáky, kteří se vždy vrtali v jídle? Pokud si myslíte, že jste se na jídle stali závislými, zkuste k němu přistupovat stylem „co to zase je!“.
Nesmíte zapomenout na pravidelné přísuny i toho, co máte rádi, ale v malé dávce. Když máte chuť sníst více než je zdrávo, vezměte do ruky vysavač a vysajte celý byt. Možná se vám na jídlo podaří zapomenout.
Když budeme svou mysl neustále zaměstnávat myšlenkou, že přibereme, tak se tak stane i tehdy, když budeme jíst jen hlávkový salát. Mozek dá tělu povel, aby si vše uschovalo na horší časy a aby nic nepustilo z těla pryč. Podívejte se třeba na krávy. Copak jsou nějak extra štíhlé jen proto, že se živí trávou?
