Asi to znáte, jídlo pro vás nic moc neznamená, odbýváte se, jíte nepravidelně a tělo se začne bouřit a ukládá si vše, co jste snědli na horší časy. Pak bouchnete do stolu, řeknete NE a začnete držet nějakou „osvědčenou“ dietu. Většina z nás má dietu spojenu s hladem a s neustálým bojem s pokušením. Strach z příštích dní nás vrhne k lednici s nadějí, že nyní se tedy ještě naposledy dobře najíme, protože pak už to bude jen bída a utrpení. Někteří mají tyto okamžiky přejídání a ztráty kontroly nad množstvím jídla i během diety.
Následuje období zpytování svědomí a sebelítosti, takže si opasek utáhneme ještě intenzivněji, abychom se za nějaký čas propadli do ještě větší beznaděje. Nakonec dietu ukončíme bohatší o další kila navíc a rozhozeným metabolismem.
Proč je tak těžké dodržet správná pravidla stravování?
Jak to, že tolik lidí, není schopno se správně stravovat, navzdory tomu, že jiná pravidla jim nedělají vůbec žádný problém?
Možná je na vině příliš rychlý styl života, kdy si nejsme ochotni udělat na jídlo čas. Možná je na vině i to, že když jíme, tak současně přemýšlíme, kolik zase přibereme, a možná je to i proto, že zakázané ovoce nejvíce chutná. Čím více se hovoří o tom, jak jsou hranolky nezdravé, tím větší máme na ně chuť.
Mnoho lidí nerado vaří a dělají to jen proto, že se to „sluší“. Kdykoli si ale řeknou, že by měli shodit pár kilo, tak se jejich kuchařské umění dere ven a snaží se vymýšlet, co by měli dnes uvařit či ještě lépe jakou dobrotu by rodině připravili.
Stravovací návyky
Máme-li tu smůlu a neseme si z dětství špatné stravovací návyky, kdy se naše rodina permanentně přejídala anebo naopak neustále držela nějaké diety, určitě nám to dalo do života velký hendikep. Je to stejné jako když jdete po úzké lávce. Je-li lávka nízko nad zemí, přejdete ji a ani se nad její šířkou nepozastavíte, bude-li ale nad propastí, mozek s vámi zamává takovým způsobem, že ji asi ani nepřejdete.
Čím více tedy přemýšlíme o jídle, tím větší je pravděpodobnost, že nebudete mít „normální“ váhu. Nejhorší je, když si spojíte jídlo s něčím příjemným (návštěva) a ještě hůře, spojíme-li si jídlo s libidem. Bez jídla začneme být depresivní, protože se nám stane drogou, po které začneme toužit tak, že se jí prostě musíme předávkovat, až budeme tzv. „na prasknutí“. Čím rychleji jsme zvyklí jíst, tím více se přecpeme, protože mozek nestihne dát signál, že už je žaludek plný. Můžeme se stát obětí nutkavého přejídání. Kdykoli budeme mít nějaké potíže, pomůže nám jídlo k útěku do „bezpečí“. V době, kdy máme pocit, že jsme ztratili kontrolu nad svým životem, je velmi snadné získat závislost na jídle a začít se přejídat.
Určitě ale nemusí jít o klasického tlouštíka. Takto postižený může být i člověk, který tyto nájezdy na lednici střídá s hladovkami, které zase vyvolávají neodolatelnou chuť si zase zaplácat žaludek vším, co mu přijde pod ruku.
Potíž je, že lidé se sklonem k přejídání nejsou obvykle schopni jakkoli realizovat své sny, protože jim jídlo (nebo i „nejídlo“) dokonale zaměstnalo mysl. To následně vede ke snížení sebevědomí, špatné náladě a k averzi k sobě samotnému. Tento stav sebe nenávisti může být tak nepříjemný, že to vrhne svou oběť znovu k jídlu.
Lze potlačit myšlenky na jídlo?
Čím více se budete snažit na jídlo nemyslet, tím více vám na něj budou myšlenky sklouzávat. Stejné to bude, pokud si budete nějaké druhy potravin zakazovat. Asi nejlépe se tedy osvědčuje metoda zahnat myšlenku na jídlo prací nebo nějakou fyzickou aktivitou. Pamatujete si ze školy ty vychrtlé spolužáky, kteří se vždy vrtali v jídle? Pokud si myslíte, že jste se na jídle stali závislými, zkuste k němu přistupovat stylem „co to zase je!“. Nesmíte zapomenout na pravidelné přísuny i toho, co máte rádi, ale v malé dávce. Když máte chuť sníst více než je zdrávo, vezměte do ruky vysavač a vysajte celý byt. Možná se vám na jídlo podaří zapomenout.
Nezdravé produkty
Dědeček mého muže jedl dle mínění dnešních dietologů tak nezdravě, že by měl mít 200 kg a v 50-ti letech by měl být mrtvý. Opak byl ale pravdou, a přestože, byl bůček jeho nejoblíbenějším jídlem, dožil se v naprostém zdraví 93 let.
Osobně se tedy domnívám, že není nezdravých produktů (pomineme-li jedovaté látky v nich), ale jde spíše o to, jak s tímto jídlem naloží naše tělo. Když budeme svou mysl neustále zaměstnávat myšlenkou, že přibereme, tak se tak stane i tehdy, když budeme jíst jen hlávkový salát. Mozek dá tělu povel, aby si vše uschovalo na horší časy a aby nic nepustilo z těla pryč. Podívejte se třeba na krávy. Copak jsou nějak extra štíhlé jen proto, že se živí trávou?
Má tedy smysl jakákoli dieta? Není lepší se neomezovat v tom, co jíme a jen snížit dávky a zvýšit četnost přísunu tak, aby nás žaludek neobtěžoval, že má hlad?
A co na to babičky?
Na nadváhu je dobré – avokádo, fíky, grapefruity, oman pravý
Metabolizmus zrychluje – jablka,
Zlepšuje trávení – andělika lékařská, bazalka pravá, benedikt lékařský, čekanka obecná, majoránka zahradní, dobromysl (oregano), hořec žlutý, lopuch větší, máta peprná,
Zvyšuje chuť k jídlu – andělika lékařská, majoránka zahradní, dobromysl (oregano), hořec žlutý, jablečník obecný, křen selský, máta peprná, pampeliška lékařská (vývar z kořene), pelyněk brotan, estragon, pelyněk pravý (pozor na předávkování).
Česnek je skvělým pomocníkem při dietách. Lidé kteří jej pravidelně konzumují nemají tak velké problémy s nadváhou, jako jejich kolegové, kteří jedí stejné potraviny a česnek vynechávají.
Zelený čaj pomáhá tlumit hlad. Doplníte-li ho o šťávu z čerstvého citronu, dopřejete tělu navíc potřebný vitamin C.
Ananas – bromelain zabraňuje ukládání tuků
Ostružiny – zrychlují metabolismus.
Med – nezpůsobuje kolísání hladiny krevního cukru, naopak umožňuje jeho pozvolné vstřebávání do těla.
Jablečný ocet zlepšuje trávení, pomáhá navozovat pocit sytosti, snižuje chutě na sladké a napomáhá z těla vyplavit nebezpečné toxiny.
Chilli papričky pomáhají k rychlejšímu zpracovávání tuků, zvyšují teplotu těla a tím zrychlují organismus, pomáhají tlumit chuť k jídlu.
Ryby jsou bohatým zdrojem Omega-3 mastných kyselin, které pomáhají spalovat tuky.
Fazole, ale i další luštěniny zasytí na dlouhou dobu, mají velmi nízký obsah kalorií a jsou bohatým zdrojem bílkovin.
Ořechy pomáhají udržet pocit sytosti a jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin, vlákniny, vitamínů a minerálů. Měly by se konzumovat v omezeném množství, protože mají vyšší kalorickou hodnotu.
Chia semínka – zasytí na dlouhou dobu, protože brání tvorbě trávících enzymů a potrava se tráví déle.
Skořice napomáhá k rychlejšímu spalování, stabilizuje hladinu cukrů v krvi, což zpomaluje ukládání tuků.
