Obezita v Mexiku: Limonády a levné jídlo

16. 10. 2026|Aktualizováno: 20. 10. 2026|Výživa / stravování

Obezita v Mexiku se nám zdá jako nesmysl. Mexiko si většina z nás spojuje s pláněmi, kaktusy, kukuřičnými tortillami a fazolemi. Tradiční mexická strava přitom byla po staletí poměrně skromná a postavená na rostlinách. Dnes ale patří Mexiko k zemím s nejvyšší obezitou na světě. Jak je možné, že se tak rychle změnilo? Kolik Mexičanů trpí nadváhou

Čísla jsou alarmující. Podle mexického národního průzkumu zdraví a výživy z roku 2022 má nadváhu 38,3 % dospělých a obezitu dalších 36,9 %. Dohromady jsou to tři čtvrtiny dospělé populace. Nadměrný obvod pasu, takzvanou břišní obezitu, má dokonce 81 % dospělých. Ženy jsou podle téhož průzkumu obezitou ohroženy víc než muži a s nadváhou jdou ruku v ruce cukrovka, vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol.

Bylo to dřív jinak?

Ano, a hodně. První celostátní průzkum, který lidi skutečně vážil a měřil, proběhl v roce 1988. Už jeho výsledky ale ukazují, jak obrovský skok Mexiko udělalo. Podle ekonomů, kteří data analyzovali, vzrostl podíl obézních mexických žen mezi lety 1980 a 2012 zhruba z 10 na 35 procent. Britští vědci uvádějí, že se obezita mezi dospělými Mexičany během 25 let více než ztrojnásobila.

Ještě v polovině 20. století se Mexiko potýkalo spíš s opačným problémem: s podvýživou a dětmi, které kvůli nedostatku jídla nedorůstaly. Během jediné generace se země přenesla z jednoho extrému do druhého.

Příčiny:

Výživový přechod

Odborníci tomu říkají výživový přechod. S rostoucími příjmy, stěhováním do měst a změnou životního stylu lidé opouštějí tradiční stravu a sahají po průmyslově zpracovaných potravinách, živočišných tucích a cukru. Prošla jím většina bohatých zemí, Mexiko ale velmi rychle a tak se obezita v Mexiku stala běžnou.

Zajímavé je, jak se měnilo, koho se obezita týká. Podle studie UCL byla na konci osmdesátých let obezita častější spíš u bohatších žen. Jakmile ale domácnosti dosáhly určité úrovně příjmů, obrátil se trend a obezita začala více postihovat ženy s nižším vzděláním. Levné a kalorické jídlo se stalo dostupným pro všechny, informace o zdravé výživě už ale tak rychle nepřibývaly.

Sladké limonády

Pokud by se mexická obezita měla shrnout do jednoho symbolu, byla by to láhev limonády. Mexičané patří k největším konzumentům slazených nápojů na světě. Podle údajů společnosti Coca-Cola z roku 2012 vypil průměrný Mexičan ročně 728 plechovek jejích výrobků, téměř osmkrát víc než průměrný člověk jinde ve světě.

Svůj podíl na tom má i problém, který by nás v Česku nenapadl: v mnoha oblastech Mexika není kvalitní pitná voda z kohoutku samozřejmostí. Balená limonáda je tak často dostupnější a levnější než čistá voda. Ilustruje to i stav škol. Podle zprávy z roku 2020 se podařilo zavést pitné fontánky jen do zhruba 4 % mexických škol.

Volný obchod s USA

V roce 1994 vstoupila v platnost severoamerická dohoda o volném obchodu NAFTA mezi Mexikem, Spojenými státy a Kanadou. Na mexické pulty se pak mnohem snadněji a levněji dostaly americké průmyslově zpracované potraviny, sladkosti a slané pochutiny. Ekonomové, kteří zkoumali dopad dovozu amerických potravin na mexické státy v letech 1988 až 2012, odhadli, že kvůli obchodu se Spojenými státy se obézními stalo zhruba 422 tisíc mexických žen. Sami ale dodávají, že obchod epidemii nezpůsobil, jen urychlil změny, které už probíhaly.

Pouliční jídlo a pochutiny

Mexická pouliční kuchyně je světově proslulá a lákavá. Bývá ale levná, smažená a vydatná. Američtí ekonomové mezi hlavní příčiny mexické obezity řadí kromě limonád a dohody NAFTA i tradici levného, tučného a snadno dostupného pouličního jídla a pití sladkých nápojů už od útlého věku.

Děti jsou zvlášť ohrožené. Podle údajů OSN získávají mnohé mexické děti z nezdravých potravin až 40 % veškerého denního příjmu energie. Průzkum ve více než 10 tisících školách z let 2023 a 2024 ukázal, že nezdravé jídlo bylo k mání v 98 % z nich a slazené nápoje v 95 %.

Obezita v Mexiku a koj s ní

Mexiko se nevzdává a v boji s obezitou patří k nejodvážnějším zemím světa. V roce 2014 zavedlo daň jedno peso na litr slazeného nápoje, tedy zhruba desetiprocentní zdražení. Studie publikovaná v prestižním časopise BMJ ukázala, že nákupy zdaněných nápojů do konce prvního roku klesly o 12 % a lidé začali víc kupovat balenou vodu. Nejvíc omezily nákupy limonád chudší domácnosti.

V roce 2020 Mexiko zavedlo povinné černé varovné štítky na obalech potravin, které upozorňují na vysoký obsah cukru, soli, tuků nebo kalorií. Od března 2025 pak platí zákaz prodeje nezdravých potravin ve školách: podle agentury AP musejí školy vyřadit z prodeje každý výrobek, který nese byť jen jeden varovný štítek, a nabízet místo toho zdravější alternativy a pitnou vodu. Prezidentka Claudia Sheinbaumová to shrnula tím, že taco s fazolemi je lepší než sáček chipsů. Prosadit zákaz v praxi ale nebude snadné, protože prodavači často stojí přímo před branami škol.

Co si z toho vzít

Mexický příběh ukazuje, že obezita není jen otázkou vůle jednotlivce. Hraje v ní roli to, jaké jídlo je kolem nás levné a dostupné, jestli máme po ruce pitnou vodu, co se prodává ve školách a jak agresivně se propagují sladkosti a limonády. Během jedné generace se dá zdravotní stav celého národa výrazně zhoršit.

Pro nás z toho plynou jednoduchá, ale účinná pravidla: pít hlavně vodu místo slazených nápojů, vařit z čerstvých surovin, číst etikety a hlídat, co jedí děti. A možná se inspirovat tradiční mexickou kuchyní – tou původní, postavenou na fazolích, kukuřici a zelenině, ne na limonádách a chipsech.

Témata:cukr cukrovka limonády Mexiko nadváha obezita zdravá výživa

« PředchozíNebezpečné hračky: co nedávat dětem do rukou

Další »Pornografie a děti: 7 mýtů o sexu, které si mladí odnášejí