Chemické látky v domácnosti mohou u citlivých lidí dráždit kůži a dýchací cesty nebo zhoršovat astma. Nelze však říci, že si většinu alergií způsobujeme sami. Riziko závisí na konkrétní látce, dávce, délce expozice a způsobu použití.
Zdrojem těkavých látek mohou být osvěžovače vzduchu, čisticí prostředky nebo vonné svíčky. U kosmetiky a zubních past je nutné posuzovat jednotlivé složky a jejich povolené koncentrace.
Všechny látky používané v nadměrném množství, včetně vody, mohou být smrtelné. Skutečné riziko se neposuzuje jen podle nebezpečnosti látky. Rozhoduje také dávka a délka expozice.
Špenát obsahuje oxaláty, které se mohou ze střeva vstřebat do krve a následně přejít do moči. U náchylných lidí se mohou v ledvinách spojit s vápníkem a podílet se na vzniku kalcium-oxalátových kamenů. Pokud člověk sní špenát společně s mlékem, jogurtem nebo jinou potravinou bohatou na vápník, část oxalátů se naváže na vápník už v žaludku a střevech. Vzniklá sloučenina se hůře vstřebává a tělo ji vyloučí stolicí. Do moči se proto dostane méně oxalátů. Mléko tedy u špenátu může omezit vstřebávání oxalátů.
Které chemické látky v domácnosti se nejčastěji řeší?
Triclosan
Triclosan je organická látka se silnými antibakteriálními a protiplísňovými účinky. Výrobci jej přidávali do zubních past, holicích krémů, mýdel, deodorantů a čisticích prostředků. Objevoval se také v kuchyňských potřebách, hračkách, ložním prádle, ponožkách nebo odpadkových pytlích. Evropská unie dnes jeho použití v kosmetice omezuje.
Některé bakterie si na triclosan mohou vytvořit odolnost. Triclosan se pak proti nim stává méně účinným. Laboratorní výzkum upozornil také na možnost zkřížené odolnosti vůči některým antibiotikům.
Při používání může část triclosanu zůstat na pokožce i po opláchnutí. Některé laboratorní pokusy ukázaly, že triclosan ovlivňuje pohyb vápníku v buňkách.
Výzkum se zabývá také možným vlivem triclosanu na imunitní systém a alergie. Některé studie zjistily souvislost s alergickou přecitlivělostí a změnami imunitních reakcí.
Triclosan může ovlivňovat také metabolismus hormonů štítné žlázy. Pokusy na zvířatech skutečně zaznamenaly změny hladin některých hormonů.
Triclosan může za určitých podmínek reagovat s chlorem. Laboratorní pokusy při této reakci zaznamenaly vznik chloroformu a dalších chlorovaných látek. Výsledek ovlivňuje množství chloru, teplota vody, kyselost prostředí a délka reakce.
Působením ultrafialového záření se triclosan může měnit také na některé dioxinové sloučeniny. Vědci tento proces sledovali hlavně ve vodě, odpadních vodách a laboratorních podmínkách. Dioxiny tvoří velkou skupinu látek a jejich toxicita se výrazně liší. Některé, zejména TCDD, patří mezi prokázané lidské karcinogeny.
Výzkum tedy potvrzuje, že za určitých podmínek mohou vznikat chloroform a dioxinové sloučeniny. Nedokazuje však, že běžné používání povoleného kosmetického výrobku s triclosanem způsobuje rakovinu.
Zatěžuje prostředí, v odpadních vodách, kam se splachováním dostává a rozkládá se velmi pomalu. Dostává se do těl ryb, které se v kontaminovaných vodách vyskytují. Byl dokonce nalezen i v mateřském mléce.
Ftaláty
Ftaláty tvoří rozsáhlou skupinu látek. Některé se používají jako změkčovadla v PVC a dalších materiálech kosmetika, boty, pláštěnky, erotické pomůcky, hračky, PVC, interiéry aut, potraviny balené v plastech, zahradní hadice, vodovodní trubky,),. Do těla mohou vstupovat potravou, vdechováním prachu nebo přes kůži. Způsob expozice závisí na konkrétním ftalátu. Některé ftaláty, například DBP, DEHP, BBP a DIBP, Evropská unie omezuje. Důvodem jsou účinky na rozmnožování a hormonální systém. Dostaly se do potravinového řetězce a naprosto běžně se vyskytují i v mateřském mléce.
Ohrožují funkci ledvin a jater, zhoršují alergie, snižují produkci testosteronu a počet spermií, zmenšují varlata.
Další chemické látky v domácnosti
Limonen má citrusovou vůni. Používá se v kosmetickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu, ale i jako botanický insekticid (čistící prostředky, rozpouštědlo mastnoty, odstraňovač nátěrů, bio palivo). Může dráždit kůži, oči a dýchací cesty. U citlivých lidí může vyvolat alergickou kožní reakci.
Dusičnan draselný (E252) se používá jako hnojivo a v některých potravinách jako konzervant (uzené maso, konzervace masa a sýrů) . Část dusičnanů se může v těle měnit na dusitany. Za určitých podmínek pak mohou vznikat N-nitrosaminy. Některé z nich mohou poškozovat dědičnou informaci a podporovat vznik rakoviny. Riziko závisí na přijaté dávce. EFSA proto stanovila přijatelné denní příjmy dusičnanů i dusitanů.
Chloroform je těkavé rozpouštědlo používané hlavně jako průmyslová surovina (chladící medium do lednic a klimatizací, při výrobě pesticidů a nátěrových hmot, jako lepidlo plastů např. polystyrénu). Při reakci se vzduchem a světlem vzniká jedovatý fosgen. Do těla může vstoupit vdechnutím, požitím i přes kůži a vychází z těla až po mnoha hodinách v nezměnění formě.
Při vysoké expozici tlumí centrální nervový systém (hloupneme). Může způsobit závratě, ospalost, bolesti hlavy a poškodit játra nebo ledviny. Při tepelném rozkladu chloroformu vzniká fosgen. NIOSH. Karcinogenní riziko závisí na dávce a délce expozice. Účinky chloroformu se zesilují při vystavení teplu. Vysoké dávky způsobují smrt.
ParabenyE 218, E 214, E 216, jsou konzervační látky používané v kosmetice (zubní pasty, šampóny, krémy, lubrikanty), léčivech a některých potravinách na prodloužení trvanlivosti.
Methylparaben a ethylparaben Evropská unie povoluje ve stanovených koncentracích. Pro propylparaben a butylparaben platí nižší limity. Některé jiné parabeny Evropská unie zakázala. U citlivých lidí mohou parabeny vyvolat kontaktní alergii. Některé vykazují estrogenní aktivitu (má schopnost navázat se na estrogenní receptory v těle a vyvolat podobné účinky jako ženské pohlavní hormony). Riziko závisí na konkrétní látce, koncentraci a způsobu použití.
Docosanol neboli behenylalkohol (změkčovadlo, zahušťovadlo) patří mezi mastné alkoholy. Používá se např. v doplncích stravy, kosmetice a jako léčivá látka v krému na opary. Může způsobovat lokální bolesti hlavy, poruchy soustředění, podráždění kůže, akné, dýchací potíže, průjem, zmatenost, závratě, otoky, bolest na hrudi.
Co říct na závěr?
Takových látek existuje více a je správné zajímat se o jejich složení i dlouhodobou expozici. A také to, že výrobci vám řeknou: „Ale vždyť je tam toho jen zanedbatelné množství!“ Jenže oni asi neznají přísloví: „Stokrát nic umořilo i vola.“ Takže pozor na souběžnou a opakovanou expozici.
