Neustálá únava: Které nemoci ji způsobují

Únava po náročném dni k životu patří. Tělo si řekne o odpočinek po práci, cestování, nemoci nebo špatné noci.

Jiná situace nastává, když člověk vstává bez energie opakovaně a bez jasného důvodu. Taková únava už není jen nepříjemnost. Může zasahovat do práce, rodiny, myšlení i běžných činností.

Dlouhodobá únava sama o sobě není diagnóza. Lékaři ji berou jako příznak, který může mít mnoho příčin. Někdy stojí za vyčerpáním nedostatek spánku, stres nebo špatný režim. Jindy ukazuje na chudokrevnost, poruchu štítné žlázy, cukrovku, spánkovou apnoe, depresi, úzkost, infekci nebo onemocnění srdce, plic, jater či ledvin.

Kdy únava nepřekvuje

Krátkodobá únava se často objeví po fyzické námaze, stresu, cestování, změně režimu nebo běžné viróze. Tělo v takové chvíli potřebuje čas, tekutiny, jídlo a spánek. Většinou se stav zlepší během několika dnů.

Problém začíná ve chvíli, kdy únava trvá týdny, zhoršuje se nebo člověku brání normálně fungovat. Pokud únava trvá několik týdnů bez jasné příčiny, ovlivňuje každodenní život nebo ji doprovází další příznaky, například hubnutí, změny nálady nebo podezřelé noční dýchání.

Chudokrevnost a nedostatek železa

Chudokrevnost patří mezi časté zdravotní příčiny únavy. Tělo při ní hůř přenáší kyslík do tkání. Člověk se pak cítí slabý, rychleji se zadýchá a někdy vnímá bušení srdce. Může působit bledě, hůř snáší námahu a má studené ruce nebo nohy.

Únava se může objevit i při samotném nedostatku železa. Nemusí hned vzniknout plně rozvinutá chudokrevnost. Právě proto lékaři při vleklé únavě často kontrolují krevní obraz a zásoby železa. U žen může nedostatek železa souviset se silnou menstruací. U starších lidí musí lékař myslet i na skryté krvácení ze zažívacího traktu.

Štítná žláza umí tělo zpomalit i přetížit

Štítná žláza ovlivňuje rychlost látkové výměny. Když pracuje málo, člověk bývá unavený, zimomřivý, pomalejší a může přibývat na váze. Často se přidá suchá kůže, zácpa, horší soustředění nebo otoky.

Zvýšená činnost štítné žlázy může také vyčerpat. Člověk pak bývá neklidný, hubne, potí se, hůř spí a může cítit bušení srdce. Samotná únava ale příčinu neprozradí. Podobně se projevuje více nemocí, proto rozhoduje vyšetření krve a další příznaky.

Cukrovka a kolísání cukru v krvi

Dlouhodobá únava může doprovázet cukrovku. Typické bývá výraznější žíznění, časté močení, noční vstávání na toaletu, zamlžené vidění nebo nechtěné hubnutí. U některých lidí se potíže rozvíjejí pomalu, takže si změny dlouho nespojí s nemocí.

Únava může souviset i s rozkolísaným příjmem jídla. Velké dávky sladkého, nepravidelné stravování a nedostatek bílkovin mohou zhoršovat výkyvy energie během dne. Při přetrvávajících potížích dává smysl zkontrolovat hladinu cukru v krvi.

Spánek: délka nestačí, rozhoduje i kvalita

Ne každý unavený člověk spí málo. Někdo leží v posteli dost dlouho, ale spánek nemá potřebnou kvalitu. Typickým příkladem je spánková apnoe, tedy opakované zástavy dechu ve spánku. Člověk se ráno budí neodpočatý, přes den usíná a často ho bolí hlava.

Partner může popisovat hlasité chrápání, lapání po dechu nebo přerušované dýchání. Takový spánek tělo neobnoví, i když trvá osm hodin. Únavu ale způsobuje také nespavost, syndrom neklidných nohou, práce na směny nebo dlouhodobě rozházený režim.

Deprese, úzkost a psychické přetížení

Únava nemá vždy tělesný původ. Deprese, úzkost a dlouhodobý stres dokážou člověka vyčerpat stejně tvrdě jako fyzická nemoc. Člověk může spát málo, nebo naopak dlouho. Přesto se ráno neprobudí odpočatý.

Často se přidá ztráta zájmu, podrážděnost, vnitřní napětí, horší soustředění a pocit, že běžné úkoly stojí nepřiměřené úsilí. Není fér odbýt takový stav větou, že „je to jen v hlavě“. Psychika je součást těla a může potřebovat stejnou pozornost jako krevní tlak nebo cukr.

Infekce, long covid a chronický únavový syndrom

Únava se běžně objevuje po viróze, chřipce, covidu nebo mononukleóze. Většinou postupně odezní. U části lidí ale přetrvává týdny až měsíce a stane se hlavním problémem.

Podobný problém znají lidé s myalgickou encefalomyelitidou, známou jako chronický únavový syndrom. Nejde o obyčejnou lenost ani slabou vůli. Mezi hlavní příznaky se řadí těžká únava, poruchy spánku, potíže se soustředěním a zhoršení stavu po námaze, které může trvat i delší dobu.

Léky, alkohol a další látky

Únavu mohou zhoršovat také léky. Patří sem některá sedativa, tedy léky na uklidnění, některá antidepresiva, léky na alergii, léky proti bolesti nebo přípravky na spaní. Únavu může zesílit také alkohol, konopí a další látky tlumící nervový systém.

Člověk by neměl léky vysazovat sám. Má ale smysl podívat se do příbalového letáku a probrat potíže s lékařem. Někdy pomůže změna dávky, času užívání nebo výměna přípravku.

Kdy už nečekat

Zpozornět je vhodné, když únava trvá několik týdnů, zhoršuje se nebo brání běžnému životu. K lékaři patří únava spojená s nevysvětleným hubnutím, horečkami, nočním pocením, bledostí, dušností, bušením srdce, bolestí na hrudi, krvácením nebo výraznou poruchou spánku.

Zpozorněte, pokud se k únavě přidá bolest na hrudi, dušnost, nepravidelný nebo rychlý tep, pocit na omdlení, silná bolest břicha, neobvyklé krvácení nebo silná bolest hlavy.

Únava si zaslouží hledání příčiny

Neustálá únava nevzniká jen z hektického života.  Jindy ukazuje na nemoc, kterou člověk bez vyšetření bezpečně nepozná.

Rozumné je sledovat, jak dlouho únava trvá, kdy se zhoršuje, co ji zlepšuje a jaké další příznaky se přidaly. Lékaři pomůže informace o spánku, lécích, váze, teplotách, menstruaci, dušnosti, náladě i změnách stolice nebo močení.

Únavu nemá smysl hrdinsky přecházet. Pokud trvá dlouho nebo se k ní přidají varovné příznaky, člověk potřebuje zjistit příčinu. Teprve potom může zvolit léčbu, změnu režimu nebo další postup, který dává smysl.

Článek nenahrazuje lékařské vyšetření. Pokud únava trvá dlouho, zhoršuje se nebo ji doprovází varovné příznaky, vyhledejte lékaře.

Zdroje: NHS – Tiredness and fatigue, MedlinePlus – Fatigue, Mayo Clinic – Fatigue: When to see a doctor