Krvavý déšť není jen výraz z hororu. Voda skutečně může získat načervenalý odstín a zanechat barevné skvrny. Zvlášť známý případ přišel v létě 2001 z indického státu Kérala. Lidé tam pozorovali déšť, který barvil oblečení. Pod mikroskopem se potom ukázaly drobné červené částice připomínající buňky. Co vlastně padalo z nebe a proč kolem toho vznikla vesmírná záhada?
Krvavý déšť nemusí mít jedinou příčinu
Název popisuje především vzhled vody, nikoli její přesné složení. Nejde o odborný název ani o důkaz přítomnosti krve. Jednou může déšť obarvit pouštní prach, jindy drobné částice biologického původu. Rozhoduje místo, počasí i obsah konkrétního vzorku. Dvě podobně vypadající události mohou mít odlišné vysvětlení.
V Evropě známe především déšť s příměsí pouštního prachu. Silný vítr zvedne jemné částice vysoko do vzduchu a proudění je odnese daleko od pouště. Déšť je potom přinese zpátky na zem. Při malé koncentraci vypadají kapky obyčejně a překvapení čeká až po jejich zaschnutí. Na oknech nebo autech zůstane žlutavý či nahnědlý povlak. Viditelně červená voda potřebuje mnohem více barevných částic.
Krvavý déšť v Indii v roce 2001
V Kérale přicházela hlášení o červeném dešti od července do září 2001. Nešlo tedy pouze o jednu přeháňku. Pozornost přitahovala výrazná barva i skutečnost, že voda zanechávala skvrny na oblečení. Badatelé odebrali vzorky a zkoumali částice, které vodu zbarvovaly. Mikroskop ukázal drobné útvary podobné biologickým buňkám. Z otázky po neobvyklém počasí se tak stala také otázka po původu těchto částic.
Červený déšť v Indii nelze automaticky označit za saharský prach. Stejně chybné by bylo považovat každý rezavý povlak na autě za záhadné buňky. Vzorek vody může obsahovat několik různých příměsí současně.
Jak se do příběhu dostal vesmír
Dva badatelé spojili indický déšť s možností rozpadu tělesa pocházejícího z vesmíru. Jejich hypotéza o kometárním původu předpokládala přísun buněk do atmosféry a jejich následné vypadávání s deštěm. Časové rozložení událostí podle autorů této představě odpovídalo. Šlo o neobvyklý pokus vysvětlit pozorování, nikoli o zachycenou kometu plnou organismů. Předložená hypotéza není potvrzený objev mimozemského života.
Příběh lákal také představou buněk bez DNA, tedy bez běžného nositele dědičné informace. Takový nález by znamenal mimořádné překvapení. Výsledek může ovlivnit samotný vzorek i použitá metoda. Odpověď přinesla další laboratorní práce.
DNA se podařilo najít
Studie zveřejněná v časopise v roce 2013 popsala průkaz DNA v červených buňkách. Badatelé nejprve odstranili červené barvivo a potom použili přípravek, který DNA zviditelňuje. Jejich výsledky ukázaly, že původní neúspěch mohl souviset s obtížným pronikáním zkušebních látek do buněk, neboli jak dovnitř nahlédnout. Tvrzení, že tyto buňky nemají DNA, proto nelze vydávat za spolehlivě doložený fakt.
Jiná práce z roku 2014 naopak upozornila na nejasnosti v určování buněk. Její autoři porovnávali vnitřní stavbu i složení a navrhli původní zařazení přehodnotit.
Krvavý déšť pod lupou novějšího výzkumu
Další důležitý příspěvek přinesla studie novějšího červeného deště. Autoři zkoumali vzorky z Kéraly z července 2021. Výsledky zveřejnili online v roce 2024 a časopis je zařadil do ročníku 2025. Pomocí mikroskopu, rozboru DNA a chemických zkoušek spojili červenou barvu s řasou Trentepohlia abietina. Za zbarvením podle jejich výsledků stála její přirozená barviva. Tento konkrétní případ tedy dostal pozemské biologické vysvětlení.
Vzorky z roku 2021 ale nejsou totožné se vzorky z roku 2001. Novější nález proto nelze bez dalšího přenést na každou historickou přeháňku. Ukazuje však, že výraznou barvu deště mohou vysvětlit běžné přírodní procesy. Mikroskopický život dokáže změnit vzhled prostředí překvapivě výrazně. Podobnou připomínkou je krvácející sníh, u kterého červené odstíny souvisejí se sněžnými řasami. Nejde přitom o stejný jev ani o stejné organismy.
A co záhadné neznámé proteiny?
Slovo protein znamená bílkovinu. Samotná přítomnost bílkovin v biologickém materiálu by proto nebyla důkazem ničeho mimozemského. Pro tvrzení o zvláštních neznámých proteinech potřebujeme konkrétní rozbor a jasný popis výsledků. Výše uvedené studie takový závěr nedokládají. Novější výzkum z Kéraly naopak spojuje červenou barvu s barvivy řas. Barvivo, bílkovina a DNA jsou různé látky.
Co dělat, když se objeví krvavý déšť
Nejdříve se podívejte, odkud voda přitekla. Pokud prošla okapem nebo stekla po barevné stěně, mohla příměs získat až cestou dolů. Užitečné je poznamenat čas, místo a způsob zachycení vody. Fotografie nádoby i okolních povrchů pomůže zachovat okolnosti nálezu. Pro odborné posouzení se nejprve domluvte s laboratoří na způsobu odběru. Vzorek z náhodné staré lahve může obsahovat nečistoty, které s deštěm nesouvisejí.
Neochutnávejte vodu, abyste zjistili, co obsahuje. Ani čirá dešťovka nemusí splňovat požadavky na pitnou vodu. Může zachytit mikroorganismy a chemické látky ze vzduchu, střechy nebo nádrže. Pro bezpečné používání dešťové vody rozhoduje její kvalita a zamýšlený účel. Červená barva nemusí být jedovatá, stejně jako průhledná neprokazuje nezávadnost. Příčinu neobvyklého zbarvení určí rozbor, nikoli odvážný doušek.
Krvavý déšť zůstává pozoruhodný i bez přikrášlování. Obyčejná přeháňka může ukázat, co právě cestuje vzduchem, a někdy přinese také nové otázky pro výzkum. U indických případů máme doložené buňky, nález DNA i novější výsledky spojující barvu s řasami. Potvrzení mimozemského života však tyto nálezy nepřinesly.
