Propad dna jezera

Záběry obrovských vodních vírů, které dokáží strhnout stromy, lodě nebo celé budovy, mohou na první pohled působit jako scéna z filmu nebo sci-fi příběhu. Přesto mohou podobné jevy vzniknout v přírodě i v důsledku lidské činnosti.

Existují případy, kdy se vodní plocha náhle vyprázdnila bez zjevné nebo okamžitě zjištěné příčiny. Tyto události jsou často nečekané a mohou mít různé důvody, které někdy zůstávají dlouho neobjasněné.

Geologický kolaps a propad dna jezera

Jezero Peigneur (Louisiana)

V roce 1980 se v americkém státě Louisiana neobvyklý incident u jezera Peigneur . Při těžbě došlo k neúmyslnému narušení dna jezera, což způsobilo pád vody do dolu. Voda vytvářela obrovský vír, který strhával vše, co se nacházelo poblíž – včetně stromů, lodí, zemědělských strojů a dokonce i celé těžební plošiny. Jezero se téměř vyprázdnilo a krajina kolem byla zcela proměněna.

Před incidentem šlo o sladkovodní jezero s hloubkou přibližně 3 metry. Po katastrofě se jeho hloubka zvětšila na více než 60 metrů, což z něj činí nejhlubší jezero v Louisianě. Navíc došlo k proniknutí slané vody z nedalekého Vermilion Bay, což změnilo jezero ze sladkovodního na brakické. Změna slanosti a hloubky měla zásadní dopad na místní ekosystém. Původní sladkovodní druhy ryb a rostlin byly nahrazeny druhy, které snášejí vyšší slanost.

Jezero Lost Lake, Oregon, USA

Toto jezero se pravidelně „ztrácí“, protože voda odtéká podzemními kanály zvanými lávovými tunely. Tyto tunely vznikly během sopečné činnosti v minulosti a tvoří přirozený odtok vody. Jezero se vyprazdňuje především na jaře a v létě, kdy je méně srážek.

Odborníci se domnívají, že voda, která odtéká z Lost Lake, prosakuje skrze porézní vulkanické horniny a doplňuje podzemní zásoby vody v oblasti. Tento proces zajišťuje napájení pramenů a potoků v okolí, což je důležité pro místní ekosystém. Přesné trasy, kterými voda putuje, však zůstávají předmětem dalšího výzkumu.

V minulosti se někteří lidé pokoušeli ucpávat odtokové otvory různými předměty, což může vést k nežádoucím následkům, jako je zaplavení okolních oblastí.

Jezero Enriquillo, Dominikánská republika
I když toto jezero v minulosti zcela zmizelo, příčina je spojována s měnícími se klimatickými podmínkami a odtokem podzemních vod. Přestože voda ubývala postupně, místní obyvatelé často hlásili „náhlé zmizení“ velkého množství vody během několika dní.

V dostupných zdrojích nejsou zmínky o přítomnosti podzemních dutin či jeskyní přímo pod jezerem Enriquillo.  Od roku 2007 dochází ke zvyšování vodní plochy jezera, což vede k zaplavení okolních vesnic a zemědělské půdy. Změny hladiny jezera jsou zřejmě důsledkem povrchových a klimatických faktorů.

Jezero Beloye, Rusko (2005)
Toto jezero se téměř přes noc vyprázdnilo do podzemního krasového systému. Voda odtekla do nově vzniklé jeskyně, což způsobilo zmizení celé vodní plochy. Místní obyvatelé tvrdili, že voda „zmizela bez varování“ a důvod byl objasněn až po geologickém průzkumu.

Po propadu došlo k přesměrování toků v oblasti, kdy okolní přítoky a prameny začaly znovu naplňovat jezero. Proces byl relativně rychlý a jezero se vrátilo do své původní podoby během několika dní až týdnů.