26. 12. 2020|Aktualizováno: 12. 7. 2026|Nemoci a diagnózy
pravé neštovice

Foto: National Museum of Health and Medicine – Wikimedia Commons

Pravé neštovice je nemoc, která děsila svět a kterou se podařilo vymýtit. Patřily po staletí mezi nejnebezpečnější infekční nemoci. Šlo o virové onemocnění způsobené virem varioly, které se šířilo hlavně blízkým kontaktem s nakaženým člověkem, kapénkami při delším kontaktu tváří v tvář a méně často i přes kontaminované předměty, například ložní prádlo nebo oblečení. Nemoc bývala velmi těžká a u závažnější formy umírala přibližně třetina nemocných. Mnoho přeživších si neslo doživotní následky, hlavně hluboké jizvy a někdy i slepnutí.

Jak pravé neštovice probíhaly

Po nákaze následovala inkubační doba, která obvykle trvala 10 až 14 dní, někdy 7 až 19 dní. V této době člověk ještě neměl příznaky a nebyl nakažlivý. Pak přišel náhlý začátek s vysokou horečkou, únavou, bolestí hlavy, bolestí zad a někdy i zvracením. Teprve po několika dnech se objevila typická vyrážka.

Vyrážka začínala jako drobné skvrny, měnila se na pupínky, puchýřky a nakonec na hluboké hnisavé neštovice. Typické bylo, že změny na kůži procházely stejným vývojem najednou a bývaly výrazné hlavně na obličeji, pažích a nohách, tedy i na místech, kde u jiných vyrážek nebývá postižení tak nápadné. Po zaschnutí zůstávaly strupy a často i trvalé jizvy.

Proč byly tak nebezpečné

Pravé neštovice nebyly jen nepříjemná vyrážka. U těžké formy šlo o nemoc s vysokou úmrtností a některé vzácnější typy byly ještě mnohem horší než běžná forma. CDC uvádí, že historicky měla forma variola major celkovou smrtnost asi 30 %, zatímco plochá a krvácivá forma bývaly často smrtelné.

Nemoc navíc po sobě často nechávala těžké stopy. Přeživší mívali znetvořený obličej a část z nich oslepla. Není divu, že se pravých neštovic lidé báli víc než většiny jiných infekcí. WHO i další zdroje je popisují jako jednu z nejničivějších nemocí v dějinách.

Kolik lidí na ně zemřelo

Přesné počty z dávné minulosti nikdo spočítat neumí, ale odborné zdroje se shodují, že šlo o katastrofální nemoc v obrovském měřítku. Často se uvádí, že jen ve 20. století způsobily pravé neštovice kolem 300 milionů úmrtí. To je číslo, které se objevuje i v přehledech WHO a Mayo Clinic.

Jak se podařilo nemoc porazit

pravé neštovice

Foto: CDC – Wikimedia Commons

Zásadní zlom přineslo očkování. WHO připomíná, že první úspěšná vakcinace proti pravým neštovicím je spojena s Edwardem Jennerem na konci 18. století. Ve 20. století pak začala celosvětová snaha nemoc definitivně odstranit. V roce 1958 přijalo Světové zdravotnické shromáždění cíl pravé neštovice vymýtit a WHO rozjela eradikační program. Rozhodující zrychlení přišlo v roce 1967, kdy začal intenzivní celosvětový program očkování a vyhledávání ohnisek nákazy.

Poslední přirozený případ byl zaznamenán v Somálsku v roce 1977. O tři roky později, v roce 1980, WHO oficiálně prohlásila pravé neštovice za vymýcené. Jde dodnes o jedinou lidskou infekční nemoc, kterou se podařilo na světě úplně odstranit.

Očkování proti pravým neštovicím

Jakmile se potvrdilo, že se nemoc už přirozeně nešíří, rutinní očkování se ve většině zemí ukončilo. Důvod byl prostý: když nemoc zmizela, přestalo dávat smysl očkovat celou populaci proti něčemu, s čím se běžně nesetká. WHO i další přehledy uvádějí, že po vyhlášení eradikace bylo pravidelné očkování zastaveno.

Dnes se vakcíny proti pravým neštovicím drží hlavně pro mimořádné situace, například pro případ laboratorní nehody nebo záměrného zneužití viru. CDC výslovně uvádí, že pravé neštovice se už přirozeně nevyskytují, ale úřady se připravují i na nepravděpodobnou možnost biologického útoku.

Existuje virus ještě dnes?

Ano, ale oficiálně jen ve velmi omezené podobě. WHO uvádí, že známé zásoby viru varioly jsou uchovávány pouze na dvou místech, a to ve Spojených státech a v Rusku. To je ověřený fakt. Naopak tvrzení, že se tam virus drží „zřejmě pro vojenské účely“, už by byla spekulace.

Pravé neštovice se v běžné populaci už nevyskytují a od roku 1977 nebyl zaznamenán žádný přirozený případ. Teoreticky se o nich mluví jen v souvislosti s mimořádnou událostí, například únikem z laboratoře nebo zneužitím viru. I proto některé státy a zdravotnické úřady udržují připravenost a zásoby vakcín.

===

Pravé neštovice byly jednou z nejděsivějších nemocí lidských dějin. Zabíjely miliony lidí, zanechávaly jizvy a slepotu a po staletí naháněly strach celým společnostem. Díky očkování se ale podařilo něco mimořádného: nemoc byla v roce 1980 oficiálně vymýcena. To je jeden z nejsilnějších důkazů, že když se veřejné zdravotnictví spojí s účinnou prevencí, může porazit i to, co dřív vypadalo neporazitelně.