Artritida: zánět kloubů

26. 3. 2026|Aktualizováno: 12. 7. 2026|Nemoci a diagnózy

Artritida znamená zánět kloubu. Nejde o jednu nemoc, ale o širší skupinu stavů, které mají různé příčiny i průběh.

Do této skupiny patří například revmatoidní artritida (autoimunitní nemoc, při níž imunitní systém napadá vlastní tkáně), psoriatická artritida spojená s lupénkou, reaktivní artritida po prodělané infekci, dna i infekční zánět kloubu.

Jaký je rozdíl mezi artritidou a artrózou

Artritida znamená hlavně zánět. Artróza znamená hlavně degenerativní změny kloubu, tedy jeho postupné opotřebení. U artritidy bývá výraznější otok, teplo, delší ranní ztuhlost a někdy i celkové příznaky. U artrózy bývá častější bolest při zátěži, kratší ztuhlost po klidu a pomalejší postup bez výrazného celkového zánětu. Jenže v praxi se některé projevy překrývají, proto je správná diagnóza důležitá. Léčba artritidy a artrózy totiž není stejná.

Jaké příznaky artritida mívá

Nejčastějšími příznaky jsou bolest kloubu, otok, teplo, citlivost a ztuhlost. Na rozdíl od artrózy bývá u zánětlivých forem typická výraznější ranní ztuhlost, která může trvat déle než půl hodiny. Kloub bývá nateklý, hůře se s ním pohybuje a bolest se nemusí vázat jen na zátěž. U některých forem artritidy se přidává i únava, zvýšená teplota, nechutenství nebo celkový pocit nemoci. Některé typy navíc nepostihují jen klouby, ale i kůži, oči, plíce, srdce nebo cévy.

Které příznaky jsou proměnlivé

Průběh artritidy není u všech stejný. Někdo má dlouho jen bolest a ztuhlost drobných kloubů rukou a zápěstí, jiný začne náhle velkým otokem jednoho kloubu. U některých nemocných se střídají klidnější období a vzplanutí nemoci, tedy fáze, kdy se příznaky prudce zhorší. U reaktivní artritidy se mohou vedle kloubů objevit i potíže s očima, kůží nebo močovými cestami. U psoriatické artritidy bývá nápadné spojení s lupénkou. U revmatoidní artritidy bývá časté postižení více kloubů najednou a na obou stranách těla. Právě tato proměnlivost bývá důvodem, proč se diagnóza někdy stanoví až po čase.

Kdy artritida vzniká

Artritida může vzniknout v různém věku. Některé formy se častěji objevují ve středním věku, jiné až ve vyšším věku a některé i u mladších lidí. Revmatoidní artritida je častější u žen a riziko roste s věkem, ale může začít i dříve. Reaktivní artritida se objevuje po infekci v jiném místě těla, často po střevní, močové nebo pohlavní infekci. Infekční artritida vzniká tehdy, když se do kloubu dostane bakterie, méně často virus nebo jiný původce infekce.

Je artritida infekční

Samotná většina artritid infekční není. Člověk tedy běžnou artritidu nepřenese dotykem na druhého. Výjimkou je situace, kdy je artritida vyvolaná infekcí, tedy když zánět kloubu způsobí bakterie, virus nebo jiný mikroorganismus. Takový stav je vážný a vyžaduje rychlé lékařské řešení. U reaktivní artritidy není infekční samotný zánět kloubu, ale infekce, která mu předcházela, infekční být může.

Jak lékař artritidu zjišťuje

Diagnóza nevzniká podle jednoho příznaku. Lékař sleduje, které klouby bolí, jak dlouho trvá ranní ztuhlost, zda jsou klouby oteklé, teplé a symetricky postižené, a ptá se i na další příznaky mimo klouby. Pomáhají krevní testy na zánět a na některé protilátky, například RF (revmatoidní faktor) nebo anti-CCP (protilátky typické pro část nemocných s revmatoidní artritidou). Dále se používá rentgen, ultrazvuk nebo magnetická rezonance, hlavně když je potřeba zachytit časné změny nebo odlišit jinou příčinu bolestí. Normální krevní testy ale artritidu zcela nevylučují.

Jak se artritida léčí

Léčba závisí na typu artritidy. U zánětlivých forem se používají léky proti bolesti a zánětu, ale také léky, které tlumí samotnou nemoc. U revmatoidní artritidy jde o chorobu modifikující léky neboli léky, které zpomalují poškozování kloubů. U části pacientů přichází na řadu i biologická léčba, která cílí na konkrétní složky zánětu. Vedle léků má význam i rehabilitace, pravidelný pohyb, ochrana kloubů před přetěžováním a u některých forem i léčba základní infekce nebo jiné vyvolávající příčiny. Cílem není jen ulevit od bolesti, ale hlavně zabránit trvalému poškození kloubu.

Lze artritidu vyléčit i bez lékaře?

To záleží na typu. U lehčích a přechodných potíží může někdy dojít ke zlepšení i bez složité léčby, ale zánětlivé artritidy se obecně nevyplácí podceňovat. U autoimunitních forem může odkládání léčby vést k nevratnému poškození kloubů i dalších orgánů. U infekční artritidy je naopak rychlé lékařské vyšetření nutné. Domácí péče, klidový režim, teplo nebo chlad mohou někdy ulevit, ale samy o sobě neřeší příčinu.

Kdy je potřeba rychlé vyšetření

Rychlé vyšetření je nutné tehdy, když se objeví náhle vzniklý silně bolestivý a oteklý kloub, horká a zarudlá kůže nad kloubem, horečka, zimnice nebo rychlé zhoršení stavu. Stejně tak je potřeba nečekat, když člověk kvůli bolesti přestává kloub používat, kloub se rychle deformuje nebo se přidají potíže s očima, dýcháním nebo výrazná únava. Tyto příznaky mohou ukazovat na infekční zánět nebo aktivní systémové onemocnění.

Zdroje:
NIAMS – Arthritis
NHS – Arthritis
NIAMS – Rheumatoid Arthritis

Témata:artritida artróza bolest revma zánět

« PředchozíKuchyně – moderní styl

Další »Břišní tyfus : nemoc, která stále nezmizela