Lymfedém

Lymfedém často začíná nenápadně. Prsten začne tlačit, ponožka zanechá hlubší otisk a jedna končetina působí těžší. Otok večer zesílí a po odpočinku může částečně ustoupit. Bez léčby však někdy postupně tuhne a omezuje pohyb.

Lymfedém není pouhé zadržování vody. Vzniká při poruše odtoku lymfy neboli mízy. Včasné vyšetření pomůže určit příčinu a zabránit dalším změnám tkáně.

Co je lymfedém

Lymfatický systém odvádí z tkání přebytečnou tekutinu, bílkoviny a další látky. Současně se podílí na obraně proti infekcím. Když cévy nebo uzliny lymfu nestačí odvádět, tekutina se hromadí v podkoží.

Nejčastěji otéká ruka nebo noha. Lymfedém však může zasáhnout také obličej, krk, trup či genitál. Dlouhodobě nahromaděná lymfa podporuje zánětlivé změny. Podkoží postupně tuhne a přibývá v něm vazivová i tuková tkáň.

Proto starší lymfedém nezmizí pouhým zvednutím končetiny ani běžnou masáží. Čím dříve začne odborná léčba, tím lépe lze otok ovlivnit.

Primární a sekundární lymfedém

Primární lymfedém souvisí s vrozenou nebo dědičnou poruchou lymfatických cév. Může se projevit v dětství, během dospívání i v dospělosti. Někdy se objeví bez zjevného spouštěče.

Sekundární lymfedém vzniká po poškození dříve fungujícího systému. Riziko zvyšuje odstranění uzlin, ozařování, větší operace, úraz nebo opakovaná kožní infekce. Otok často následuje po léčbě nádorů prsu, pánve, prostaty nebo hlavy a krku.

Potíže se mohou objevit brzy, ale také několik let po léčbě. Mezi další rizikové faktory patří výrazná obezita, dlouhodobá nehybnost a závažné žilní onemocnění. V tropických oblastech může lymfedém způsobit také parazitární infekce.

Jak se lymfedém projevuje

Prvním příznakem nemusí být viditelný otok. Člověk může cítit tlak, napětí, těžkost nebo menší pohyblivost. Oblečení, obuv, hodinky či šperk začnou být těsnější.

V časném stadiu zanechá stisk prstem v otoku důlek. Otok během noci často ustupuje. Později tkáň tuhne, kůže hrubne a důlek se přestane tvořit. Končetina získává větší objem a hůře se pohybuje.

U pokročilého lymfedému mohou vznikat hluboké kožní záhyby, bradavičnaté změny a mokvání. Častější jsou také kožní infekce. Výrazná bolest však pro nekomplikovaný lymfedém není typická a vyžaduje hledání jiné příčiny.

Lékař může zkoušet také Stemmerovo znamení, které lékař zjišťuje jednoduchým testem. Mezi prsty uchopí kůži u kořene druhého prstu nohy nebo ruky. Poté se ji pokusí nadzvednout. Pokud je kůže zesílená a řasu nelze vytvořit, jde o pozitivní Stemmerovo znamení. To podporuje podezření na lymfedém. Pokud ale lze kůži zvednout, ještě to lymfedém to nevylučuje, zejména v počátečním stadiu.

Ne každý otok znamená lymfedém

Otoky provázejí také žilní nedostatečnost, krevní sraženinu a nemoci srdce, ledvin nebo jater. Příčinu mohou tvořit rovněž některé léky. Proto není bezpečné určit diagnózu pouze podle vzhledu.

Lipedém postihuje téměř výhradně ženy a obvykle zvětšuje obě nohy souměrně. Tuková tkáň bývá citlivá a snadno se tvoří modřiny. Chodidla většinou zůstávají bez otoku. Lymfedém naopak často zasahuje prsty a chodidlo. Zpočátku může otékat pouze jedna strana.

Náhlý jednostranný otok s bolestí, zarudnutím nebo teplem vyžaduje rychlé lékařské vyšetření. Lékař musí vyloučit hlubokou žilní trombózu. Dušnost nebo bolest na hrudi mohou znamenat plicní embolii. V takové situaci volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.

Jak lékař stanoví diagnózu

Základ tvoří prohlídka a měření postižené části těla. Lékaře zajímá vývoj otoku, prodělané operace, ozařování, infekce a užívané léky.

Ultrazvuk žil pomáhá vyloučit trombózu nebo závažnější žilní poruchu. Při nejasném nálezu může následovat lymfoscintigrafie. Toto vyšetření sleduje průchod malého množství radioaktivní látky lymfatickými cestami.

Masarykův onkologický ústav uvádí mezi důležitými vyšetřeními klinické vyšetření, ultrazvuk žil a lymfoscintigrafii. Specializovaná pracoviště mohou využít také další zobrazovací metody.

Léčba lymfedému

Lymfedém většinou představuje dlouhodobý stav. Léčba může zmenšit otok, zmírnit tlak a zachovat pohyblivost. Nejlépe funguje, když začne včas a pokračuje pravidelnou domácí péčí.

Komprese

Kompresní obinadla, návleky a punčochy vytvářejí řízený tlak. Společně s pohybem podporují posun tekutiny z oteklé oblasti. Pomůcku musí správně vybrat a změřit vyškolený zdravotník.

Příliš volná pomůcka neúčinkuje. Zařezávající se okraj může otok naopak zhoršit. Odborník někdy nejdříve použije vícevrstvou bandáž. Po zmenšení otoku obvykle následuje kompresní návlek nebo punčocha.

Lékař před zahájením komprese zohlední stav tepen, srdce, kůže a další nemoci. Samostatný nákup nejsilnější punčochy proto nemusí být bezpečný.

Lymfodrenáž, pohyb a péče o kůži

Komplexní dekongestivní terapie spojuje kompresi, šetrné cvičení, péči o kůži a manuální lymfodrenáž. Manuální lymfodrenáž používá jemné a přesně vedené hmaty. Hluboká silová masáž ji nenahrazuje.

Pohyb zapojuje svalovou pumpu, která podporuje odtok lymfy. Vhodná bývá chůze, klidné posilování a cvičení kotníků nebo ramen. Zátěž se zvyšuje postupně podle reakce končetiny. Dlouhé nehybné stání nebo sezení otok obvykle zhoršuje.

Kůži je potřeba udržovat čistou a vláčnou. Praskliny, plíseň mezi prsty nebo poranění otevírají cestu bakteriím. Drobné poranění je vhodné vyčistit a sledovat. Při práci na zahradě pomohou rukavice a uzavřená obuv.

Přístrojová a chirurgická léčba

Přístrojová tlaková terapie může léčbu doplnit. Nenahrazuje však vyšetření, manuální ošetření ani správnou kompresi. Při akutní infekci, žilní trombóze nebo nestabilním srdečním onemocnění se lymfodrenáž neprovádí.

Specializovaná centra nabízejí vybraným pacientům mikrochirurgické spojení lymfatických cév se žilami. Někdy lze přenést také lymfatické uzliny. U pokročilé formy s nadbytkem tukové tkáně může pomoci specializovaná liposukce.

Operace však není vhodná pro každého. Ani úspěšný zákrok nemusí odstranit potřebu dlouhodobé komprese. Výběr postupu vždy patří do specializovaného centra.

Odvodňovací léky samotnou poruchu odtoku lymfy neopraví a není doporučeno jejich dlouhodobé užívání při běžném periferním lymfedému. Lékař je může nasadit při jiném současném onemocnění nebo komplikaci.

Infekce vyžaduje rychlou léčbu

Lymfedém zvyšuje riziko růže a dalších bakteriálních infekcí kůže. Postižené místo rychle zčervená, oteplí se a bolí. Často se přidá horečka, třesavka nebo celková slabost.

Takový stav vyžaduje lékaře ještě tentýž den. Léčba obvykle zahrnuje antibiotika. Těžší infekce může vyžadovat pobyt v nemocnici. Opakované infekce dále poškozují lymfatické cesty a zhoršují otok.

Lze lymfedému předcházet?

Poškozené uzliny nelze vždy nahradit a lymfedému nelze pokaždé zabránit. Riziko však snižuje přiměřený pohyb, péče o kůži a udržování zdravé hmotnosti.

Po onkologické operaci je vhodné řídit se pokyny léčebného pracoviště. Rozsah zákroku i osobní riziko se liší. Nový pocit tíhy, napětí nebo rozdíl v obvodu končetin není vhodné  přehlížet.

Správně vedená léčba dokáže lymfedém dlouhodobě kontrolovat. Vyžaduje však pravidelnost, vhodnou kompresi a přesnou diagnózu.