
Mnohé dětské infekční nemoci se u nás podařilo díky očkování výrazně omezit. Některé z nich ale nezmizely úplně a občas se znovu objevují. Důvodů je víc. Roli hraje cestování, zavlečení nákazy ze zahraničí i kolísající proočkovanost v některých skupinách obyvatel. Právě proto má smysl vědět, které nemoci byly dříve nebezpečné, jak se šíří, jaké mohou mít následky a proti kterým z nich dnes existuje očkování.
Rodiče často zajímá nejen to, kdy se očkuje, ale také zda je vakcína samostatná, nebo kombinovaná s ochranou proti více nemocem. I to je otázka, která v praxi padá stále častěji.

Foto: CDC – Wikimedia Commons
Černý kašel – (pertussis, pertuse)
Černý kašel (pertuse) je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění dýchacích cest, které se šíří kapénkami. Zpočátku může připomínat obyčejné nachlazení, ale později vyvolává silné záchvaty kašle, po nichž se nemocný nemůže pořádně nadechnout.
Největší nebezpečí hrozí kojencům a malým dětem. U nich může nemoc způsobit zástavy dechu, zápal plic, křeče, poškození mozku i smrt. U nejmenších dětí někdy ani nemusí být typický kašel a nemoc se projeví hlavně tím, že dítě přestává dýchat, modrá nebo se dusí.
Možné komplikace: zápal plic, zástavy dechu, křeče a poškození mozku při těžkém průběhu.

Foto: CDC – Wikimedia Commons
Záškrt
Záškrt je závažné bakteriální infekční onemocnění, které postihuje hlavně nos, krk a horní cesty dýchací. Šíří se kapénkami a blízkým kontaktem. Dříve často zabíjel hlavně malé děti, dnes je díky očkování vzácnější. Největší nebezpečí nepředstavuje jen samotný zánět v krku, ale hlavně toxin, který bakterie vytváří.
Nemoc se zpočátku může podobat angíně. Objevuje se bolest v krku, horečka, slabost, zduření uzlin na krku a někdy i dušnost. Typickým znakem jsou šedobílé pablány v krku, které mohou ztěžovat polykání i dýchání. Záškrt se potvrzuje hlavně vyšetřením výtěru a průkazem bakterie, ne prostým „hledáním toxinů v krvi“. Léčba musí začít rychle a zahrnuje antitoxin i antibiotika.
Možné komplikace: ucpání dýchacích cest, poškození srdeční svaloviny, poškození nervů, někdy i poškození ledvin. U těžkých případů může nemoc skončit i smrtí.

Foto: Wikimedia Commons – Wikimedia Commons
Zarděnky – rubeola
Zarděnky (rubeola) jsou virové onemocnění, které bývá u dětí většinou mírné, ale v těhotenství může být velmi nebezpečné. Díky očkování se dnes v Česku vyskytují jen vzácně. Přenášejí se kapénkami a projeví se obvykle za 14 až 21 dní po nákaze.
Zpočátku se mohou projevit mírnou horečkou, únavou, rýmou a zvětšenými uzlinami, hlavně za ušima a na šíji. Potom se objeví jemná růžová vyrážka, která začíná na obličeji a během krátké doby se rozšíří na trup a zbytek těla. Nemoc lze potvrdit i laboratorně, například z krve podle protilátek.
Zarděnky se léčí hlavně klidem a úlevovou péčí, protože většinou samy odezní. Nemocný je infekční už asi 7 dní před vznikem vyrážky a zůstává nakažlivý ještě přibližně 7 dní po jejím objevení.
Komplikace: Největší nebezpečí představují zarděnky pro těhotné ženy, hlavně na začátku těhotenství. Virus se může přenést na plod a způsobit potrat, úmrtí plodu nebo těžké vrozené vady, například poškození sluchu, očí, srdce a vývoje dítěte. U starších dětí a dospělých se mohou objevit i komplikace, například bolesti a záněty kloubů, vzácněji i zánět mozku. Proto je u nás očkování proti zarděnkám součástí pravidelného očkování dětí.

Foto: CDC – Wikimedia Commons
Spalničky (Morbilli)
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se šíří kapénkami a může postihnout děti i dospělé. V minulosti patřily mezi časté dětské nemoci a před zavedením očkování způsobovaly i úmrtí. Díky očkování se jejich výskyt výrazně snížil, ale nemoc se může znovu objevit tam, kde klesne proočkovanost.
Zpočátku spalničky připomínají silnější nachlazení nebo chřipku. Objevuje se vysoká horečka, kašel, rýma a zánět spojivek. Po několika dnech se mohou v ústech objevit drobné bělavé skvrnky, takzvané Koplikovy skvrny. Poté se objeví červená vyrážka, která začíná na obličeji a za ušima a postupně se šíří směrem dolů na trup, ruce a nohy. Infekci lze potvrdit laboratorně, například z krve. Bez komplikací se léčí hlavně klidem, dostatkem tekutin a tlumením příznaků.
Komplikace: zápal plic, zánět středního ucha, průjem, zánět mozku a vzácně i pozdní těžké postižení mozku. Riziko komplikací je vyšší hlavně u malých dětí, dospělých a lidí s oslabenou imunitou. Spalničky mohou skončit i smrtí.

Foto: Alicia Williams – Wikimedia Commons
Spála
Spála je bakteriální infekční onemocnění, které způsobuje streptokok skupiny A vytvářející toxiny. Nejčastěji se šíří kapénkami a obvykle začíná jako streptokoková angína s horečkou, bolestí v krku a únavou. Potom se objeví typická červená vyrážka, která bývá na dotek drsná jako smirkový papír. Často začíná na krku, hrudníku a v podpaží a pak se šíří dál. Typický je i malinový jazyk.
Spálu lze potvrdit výtěrem z krku nebo rychlým testem na streptokoka. Krevní odběr se na běžné potvrzení nemoci nepoužívá jako hlavní metoda. Pokud streptokok pronikne do těla přes poraněnou kůži, může vzniknout streptokoková infekce i bez typických příznaků angíny.
Po prodělání spály nevzniká spolehlivá ochrana proti všem dalším nákazám, takže člověk může onemocnět i opakovaně. Očkování proti spále zatím neexistuje. Léčba spočívá v antibiotikách, nejčastěji penicilinu nebo amoxicilinu.
Možné komplikace: zánět středního ucha, zánět dutin, absces v okolí mandlí, zánět ledvin, revmatická horečka, zápal plic a vzácně i těžké invazivní streptokokové infekce. Bez léčby se zvyšuje riziko těchto komplikací.

Foto: CDC – Wikimedia Commons
Pravé neštovice
Pravé neštovice byly vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se šířilo hlavně dlouhodobějším blízkým kontaktem tváří v tvář, méně často i přes kontaminované předměty a tělesné tekutiny. V minulosti šlo o jednu z nejnebezpečnějších infekcí vůbec a u těžší formy umírala přibližně třetina nemocných. Nemoc zanechávala i těžké následky, například jizvy nebo slepotu.
Díky celosvětovému očkování byly pravé neštovice v roce 1980 oficiálně prohlášeny za vymýcené. Poslední přirozený případ byl zaznamenán v Somálsku v roce 1977. Rutinní očkování se proto ve většině zemí ukončilo. Zásoby viru varioly dnes podle WHO oficiálně zůstávají jen na dvou místech, a to v USA a v Rusku. Spekulace o „vojenských účelech“ do ověřeného textu nepatří.

Foto: Øyvind Holmstad – Wikimedia Commons
Plané neštovice
Plané neštovice jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje hlavně děti, ale mohou jím onemocnět i dospělí, u nichž mívá nemoc často těžší průběh. Šíří se vzduchem, kapénkami i přímým kontaktem s obsahem puchýřků. S pravými neštovicemi nemají nic společného. Původcem je virus varicella-zoster.
Nemoc se projevuje hlavně svědivou puchýřnatou vyrážkou, která se objevuje ve vlnách, takže jsou na těle najednou vidět pupínky, puchýřky i stroupky. Přidat se může horečka, únava a nechutenství. U zdravých dětí bývá průběh často mírný, u dospělých, těhotných žen a lidí s oslabenou imunitou může být výrazně horší. Pokud si nemocný puchýřky rozškrábe, může dojít k bakteriální infekci kůže a ke vzniku jizev. Virus po prodělané nemoci v těle přetrvává a později se může znovu projevit jako pásový opar.
Dříve rodiče někdy záměrně vystavovali děti nákaze, aby nemoc prodělaly v dětství. Dnes se to nedoporučuje, protože průběh nelze předem odhadnout a mohou vzniknout komplikace. Existuje i očkování proti planým neštovicím. Léčba bývá hlavně klidová a úlevová. Pomáhá tlumit svědění, zkrátit nehty a bránit rozškrábání vyrážky. U některých rizikových pacientů může lékař nasadit i antivirotika.
Komplikace: bakteriální infekce kůže, zápal plic, postižení mozku a nebezpečný průběh v těhotenství. Pokud žena onemocní v těhotenství, může dojít k poškození plodu, hlavně při nákaze v první polovině těhotenství. Nebezpečný je i výsev těsně před porodem nebo krátce po něm.
Příušnice
Velmi nakažlivé onemocnění a šíří se kapénkami při mluvení, kašlání, nebo při kontaktu s předměty. Očkování bylo u nás zahájeno v roce 1987. Očkuje se mezi třináctým až osmnáctým měsícem po narození dítěte.
Při nakažení je inkubační doba kolem dvaceti dní.
Projevy: bolest hlavy, únava a vysoké teploty, zduření jedné (obě) slinné příušní žlázy, nebo podjazykové či podčelistní slinné žlázy.
Komplikace: zánět mozku, mozkových plen a možnost trvalých neurologických potíží, postižení slinivky břišní, trvalá, většinou jednostranná hluchota. U těhotné ženy hrozí potrat. U mužů zánět mužských pohlavních žláz, který může vést k neplodnosti.
Související příspěvky
Otrava jídlem12. 7. 2026
Dlouhotrvající kašel: nemusí jít o nachlazení1. 10. 2026
Spála12. 7. 2026
.Nejčastější mýty o klíšťatech12. 7. 2026
Skvrnitý tyfus: nemoc spojená s válkami5. 11. 2026
Černý kašel12. 7. 2026
.Škodí kouření zdraví?12. 7. 2026
Správná diagnóza – proč ji lékaři někdy stanoví až po letech19. 7. 2026
