Artróza – dlouhodobé onemocnění kloubů

Artróza, přesněji osteoartróza, je dlouhodobé onemocnění kloubu, při kterém se postupně mění chrupavka, kost pod chrupavkou, kloubní pouzdro, výstelka kloubu i okolní měkké tkáně. Nejde jen o prosté „obroušení“ chrupavky. Lékaři ji dnes chápou jako onemocnění celého kloubu, které vzniká souhrou věku, přetížení, dřívějšího poranění, vrozeného tvaru kloubu, nadváhy a dědičných sklonů.

Nejčastěji se objevuje po 45. roce věku, ale může vzniknout i dříve, hlavně po úrazu nebo při dlouhodobém přetěžování.

Jaké má artróza příznaky

Nejčastějším příznakem je bolest kloubu při pohybu a zátěži. Zpočátku bolí hlavně po větší námaze, později i při běžné chůzi nebo při vstávání. U pokročilejší artrózy se bolest může objevit i v klidu. Typická je také ztuhlost po odpočinku, hlavně ráno nebo po delším sezení. U artrózy ale obvykle netrvá dlouho, většinou do 30 minut. Častý je i omezený rozsah pohybu. Člověk má pocit, že kloub nejde dobře rozhýbat nebo v něm něco drhne.

Mezi další možné příznaky patří citlivost na dotek, křupání nebo vrzání v kloubu, někdy otok, pocit nestability, horší opora končetiny a postupně i změna tvaru kloubu. U artrózy rukou se mohou tvořit kostěná zduření drobných kloubů. Ne všechny příznaky se objeví u každého. Někoho dlouho trápí jen bolest při námaze, jiný má výraznější ztuhlost nebo omezení pohybu.

Které klouby bývají postiženy

Artróza nejčastěji postihuje kolena, kyčle, drobné klouby rukou, palec u ruky, krční páteř a bederní páteř. Může se ale objevit i v dalších kloubech, zvlášť pokud byly v minulosti poraněné nebo dlouhodobě přetěžované.

Kdy artróza vzniká

Riziko roste s věkem, ale samo stáří artrózu nevysvětluje. Častěji vzniká u lidí s nadváhou nebo obezitou, po úrazu kloubu, po operaci kloubu, při opakovaných jednostranných pohybech, u některých fyzicky náročných profesí a u lidí, jejichž klouby se od začátku vyvíjely trochu odlišně. Svou roli mají i dědičné sklony.

Jak lékař stanoví diagnózu

U lidí starších 45 let lékař často pozná artrózu už podle typického průběhu potíží. Podezření podporuje bolest vázaná na pohyb a krátká ranní ztuhlost. Rentgen se používá hlavně tehdy, když si lékař potřebuje potvrdit rozsah změn, vyloučit jinou příčinu nebo plánovat další léčbu. Krevní testy artrózu samy o sobě nepotvrdí. Slouží spíš k odlišení jiných nemocí, například zánětlivé artritidy.

Může se zlepšit i bez lékaře?

Mírné potíže se někdy mohou zlepšit i bez lékaře, hlavně když člověk upraví zátěž, zhubne, začne se pravidelně hýbat a nepřetěžuje postižený kloub. To ale neznamená, že se kloub vrátí do původního stavu nebo že je nemoc vyléčená. Artróza je dlouhodobé onemocnění. U části lidí postupuje pomalu a potíže kolísají. Pokud bolest trvá, zhoršuje se, budí ze spaní nebo omezuje běžný život, vyšetření má smysl.

Jak se artróza léčí

Základem léčby je pohyb, cílené cvičení a podle potřeby snížení tělesné hmotnosti. To má dnes nejsilnější oporu v doporučeních. Z léků se používají hlavně prostředky proti bolesti a zánětu, často nejprve gely nebo krémy s nesteroidním protizánětlivým lékem. U části pacientů lékař zváží i tablety nebo kortikoidní injekci do kloubu, hlavně při výraznějším vzplanutí bolesti. Když je kloub těžce poškozený a jiné postupy nestačí, přichází v úvahu operační léčba, včetně náhrady kloubu.

Co v léčbě artrózy zůstává sporné

Vedle doporučené léčby existují i postupy, o které se pacienti často zajímají, ale jejich přínos zůstává sporný, omezený nebo platí jen pro část nemocných. To se týká hlavně glukosaminu, chondroitinu, kyseliny hyaluronové, PRP (plazma bohatá na krevní destičky), kmenových buněk a některých dalších injekčních nebo biologických metod. Některé studie uvádějí dílčí zlepšení bolesti nebo funkce, jiné podobný přínos nepotvrdily. Proto tyto postupy nepatří mezi jistou a základní léčbu pro každého.

U kyseliny hyaluronové jsou i v odborných doporučeních vidět rozpory. Například podklady AAOS uvádějí, že se ne doporučuje pro většinu pacientů se symptomatickou artrózou kolene, zároveň ale připouštějí, že určitá podskupina pacientů může mít prospěch, aniž by bylo jasně určeno která.

Sporná zůstává i artroskopie u samotné artrózy kolene. Dnes se nedoporučuje rutinně, pokud nejde o jiný jasný mechanický problém, například volné tělísko nebo jinou konkrétní poruchu. Přesto se v praxi mohou názory jednotlivých pracovišť lišit. Proto u navrhovaného výkonu, který není akutně nutný, dává smysl ptát se, jaký má zákrok očekávaný přínos, jaké má nevýhody, co se stane bez něj a zda existuje i nechirurgická možnost nebo druhý názor. Jde o rozumný postup u nemoci, která má často pomalý průběh a více možných cest léčby

Možné komplikace po náhradě kloubu

Po výměně kloubu se mohou objevit i potíže. U kyčelní endoprotézy lékaři sledují hlavně infekci, uvolnění náhrady, vykloubení kloubu, krevní sraženinu, poškození nervu nebo přetrvávající bolest z jiných příčin.

Varovné jsou hlavně narůstající bolest, bolest i v klidu, horečka, zimnice, zarudnutí, otok, výtok z rány nebo náhlé zhoršení chůze.

U kolenní endoprotézy se mohou objevit infekce, krevní sraženina, ztuhlost kloubu, omezené ohnutí nebo natažení, přetrvávající otok, uvolnění náhrady a někdy i porucha citlivosti. Menší necitlivost kůže kolem jizvy po operaci kolene nebývá neobvyklá, ale pokud necitlivost přetrvává dlouho, zhoršuje se, nebo se přidá slabost nohy, větší bolest či výrazné omezení pohybu, patří to ke kontrole.

Kdy nečekat

Okamžitou kontrolu si zaslouží horečka, zimnice, nově horký a zarudlý kloub, výtok z rány, rychle narůstající bolest, náhlý otok celé nohy, dušnost nebo stav, kdy se noha náhle hůř ovládá. Tyto příznaky mohou ukazovat na infekci, krevní sraženinu, vykloubení náhrady nebo nervovou komplikaci.

Zdroje:
NIAMS – Osteoarthritis
NICE – Osteoarthritis in over 16s: diagnosis and management
NHS – Osteoarthritis