S přibývajícím teplem se v přírodě začíná vše hýbat. Probouzejí se zvířata i stromy a mnohdy se právě v tomto období probudí k vyšší aktivitě nejen komáři a blechy ale třeba i vši, které nemají rády velké výkyvy teplot. Veš patří do skupiny hematofágních členovců, čili potvůrek, které sají krev a patří zde např. i blechy, komáři a klíšťata.
Všichni je známe, někomu vadí více, někomu méně, někomu se po jejich útoku objeví různě velké dermatitidy a někdo jejich milou návštěvu ani nezaregistruje. Faktem je, že znepříjemňují život nejen lidem, ale i zvířatům a bývají i příčinou přenosů patogenů, které mohou způsobit závažné onemocnění. U mnohých se jen můžeme domýšlet, která z těchto potvůrek nám zanesla do krevního oběhu např. boreliózu, encefalitidu případně malárii nebo žlutou zimnici v tropičtějších oblastech.
Obtěžovat nás mohou různě dlouho a v různých stádiích svého života. Zatímco komár saje krev jen pár vteřin, tak klíště může na našich zádech hodovat třeba i týden.
„Neškrábej se!“ Snadno se to řekne, ale hůř udělá. Máte-li ale na zahrádce netřesk, tak máte vyhráno. Utrhněte si z něj jeden lísteček, rozmáčkněte mezi prsty, a pak jeho šťávou potřete štípanec. Okamžitě vás přestane pálit. Listy netřesku obsahují gelovitou šťávu, která má dezinfekční účinky, je chladivá a působí protizánětlivě. Můžete ji použít i na popáleniny, jakékoli kožní infekce či odřeniny.
Vši (Anoplura)
Existuje kolem 3 tisíc druhů a jen 3 druhy napadají člověka. Je to veš dětská, veš šatní, a veš muňka. Veš neumí na rozdíl od blech skákat a tak to má s hledáním hostitele trochu složitější. Při pohybu se přidržuje srsti hostitele, kterého se snaží držet po celý svůj životní cyklus, protože ztrátou hostitele rychle hynou díky dehydrataci.
Dětská veš žije ve vlasech a nejčastěji ji najdete kolem spánků, kde veš klade svá vajíčka.
Veš šatní se skrývá na místech, která jsou pokryta oděvem. Protože je projevem špatné hygieny, říká se jí choroba tuláků.
Veš muňka žije v ochlupení pohlavních orgánů (nikdy ve vlasech) a přenáší se při pohlavním styku, nebo ložním prádlem.
Sameček dokáže oplodnit i dvacet samiček po sobě. Vajíčka se při příznivých podmínkách líhnou asi za týden. Vylíhnuté hladové vši se krmí asi 5x denně. Veš žije asi měsíc a za svůj život naklade kolem 150 vajíček.
Veš přežije v sauně i pod vodou, protože si umí kolem sebe vytvořit vzduchový vak. Jsou ale velmi citlivé na chlad a změnu teplot a proto se např. vši šatní lze zbavit tak, že oděvy vystavíte mrazu nebo teplotě nad 50°C. Zbavit se jich můžeme i tak, že použijeme přípravek, který jim ucpe dýchací otvory a veš se udusí.
Blechy (Siphonaptera)
Je známo přes 2 tisíce druhů blech, a protože se některým více líbí u koček nebo psů, lze je dělit třeba na psí nebo kočičí blechy.
Svou oběť si najdou podle tepla, pachů, vlhka a přemisťují se mohutnými skoky.
Jejich vývoj je celkem rychlý. Blecha naklade mrňavá vajíčka, která nejsou lepkavá a proto je nositel trousí volně po svém okolí.
Z vajíček se během pár dnů vylíhnou larvy, které se živí výkaly dospělých blech. Larvy nemají rády přímé sluneční světlo, horko a sucho. Brzy se však zakuklí a z kokonu vyleze blecha, která už je připravena k sání krve. Za příznivých podmínek proběhne celé stádium do týdne, kdy se mohou blechy začít divoce množit. Jediná samice vysaje za den krev čítající až pětinásobek své váhy. Za pár týdnů svého života naklade přes tisíc vajíček.
Komáři
Je známo přes 2000 různých druhů a na rozdíl od předchozích miláčků se krví živí jen komáří samičky. Samečkové jsou vegetariáni.
K rozmnožování potřebují nejen krev, ale i stojatou vodu, jakou jsou různé tůňky. Stačí jim i docela obyčejná kaluž anebo sud s vodou u vašeho domu.
Při hledání hostitele se orientují díky infračerveného záření, nebo čichem, proto jim možná někdo voní lépe a někdo hůře.
Na ochranu proti kousnutí se prodává hodně přípravků, které jsou mnohdy nepříjemné, a cítíme se z nich ulepení.
Mě se osvědčilo nasypat vrchovatou lžičku hřebíčku do lahvičky s alpou a po pár dnech se tímto výluhem potírat nebo jej dáme do rozprašovače. Vůně je celkem příjemná a nevýrazná a navíc tím lze postříkat i oděv, který máme na sobě.
Nebo: Namočte kapesník do aviváže a nechejte jej uschnout. Pak si jej dejte do kapsy. Budete krásně vonět a komáry to odpudí.
Nebo: Nevykazujte starou kávu. Mletou kávu dejte na mističku a uprostřed zapalte. Jemný kouř se rozptýlí po celé terase a komáry vyžene.
Klíšťata
Nenapadají jen savce, ale můžeme je nalézt i na plazech. Jde o velmi odolné jedince, dokáží klidně i rok hladovět a jen čekat. Líbí se jim ve vlhkém porostu či trávě, v jeskyních nebo různých štěrbinách. Na hostitele si klíště přichytí a může trvat až 30 hodin, než si najde vhodné místo k sání.
Krví hostitele se živí už larvy. Dospělý samec nepřímá potravu ale hledá samičku k rozmnožování. Oplodněná vajíčka, kterých může být až několik tisíc, klade samička do půdy a potom umírá. Vzhledem k tomu, že cílem klíštěte je právě ono kladení vajíček, může být naživu i tři roky. Prostě pokud se to nepovede.
Proč se klíště tak dobře drží a jak jej odstranit? Jakmile se klíště přichytí, tak do místa vkusu vypustí tekutinu, která ztvrdne. Pak teprve začne sát krev. Sání trvá obvykle jeden den. Kousnutí klíštětem většinou ani neucítíte, tělo si ale začne vytvářet protilátky, díky kterým začne místo svědit.
Pro odstranění klíštěte nepoužívejte rádoby skvělé nápady, jako je lak na nehty, oheň apod. Klíště vytáhneme rychlým trhnutím, ale abychom se neinfikovali, je dobré to provést pomocí pinzety. Na klíště bychom neměli tlačit, aby nedošlo k vytlačení střev do rány, což je horší, než když tam zůstanou kusadla. Poté ránu vydezinfikujeme. Zůstaly-li v ráně kusadla, dezinfekci opakujeme a tělo už si s tím poradí samo.
Nebo: Klíšťata odpuzují tyto vůně: eukalypt citronový, citronela, tea tree (čajovník australský) …
Další příspěvky v této kategorii.
