Ne vždy žijí psi a štěňata ve vyhovujících podmínkách. Mezi pejskaři se takovýmto lidem říká množitelé štěňat a jejich chov je „továrnou na štěňata“. Problém podobných zařízení spočívá v tom, že ve snaze o největší zisk zde mohou zvířata trpět. Ať už je to nedostatkem potravy, vody, životního prostoru, zdravotní péče nebo „jen“ absencí lásky a pozornosti. Štěňata se zde rodí bez ohledu na zdravotní stav či původ rodičů. Množitelé navíc často připouštějí feny při každém hárání. Bez dostatečného zotavení mezi vrhy mohou feny ztrácet kondici a mít zdravotní potíže. Český zákon stanoví nejvýše tři vrhy za 24 měsíců.
Jak se množitelé štěňat prozradí
Skvělý inzerát, skvělé fotky a cena, nezaručují, že si kupujete to, co jste zaplatili.
- Množitel vás nechce pustit na místo, kde psy drží, abyste si štěně sami vybrali a podívali se na jeho rodiče. Je ochoten vám štěně poslat, přivézt, aniž by vás předtím viděl nebo o vás cokoli věděl. Doveze vám štěně téměř kamkoli.
- Pošle vám fotku staženou z internetu. Stejný snímek lze někdy odhalit pomocí zpětného vyhledávání obrázků.
- Nepožaduje podepsání smlouvy nebo nenabídne, že si vezme psa zpět, pokud něco nebude v pořádku.
- Nedotazuje se na vaše zkušenosti a podmínky nebo od vás nežádá reference.
- Není schopen zodpovědět vaše dotazy související s plemenem a s rodiči psa, kterého kupujete. Většinou odpovídá velmi stručně a neurčitě.
- Množitelé vlastní buď velmi mnoho plemen, nebo velmi mnoho psů jednoho plemene, často se jedná o módní plemena (čivava, jorkšírský teriér…).
- Štěňata jsou kvůli nedostatečné socializaci často bojácná.
- Množitelé nabízejí štěně v nízkém věku (klidně i čtyřtýdenní). Zákonný minimální věk pro odběr štěněte od feny je 50 dnů.
- Štěňata nebývají pod veterinárním dohledem, často nejsou ani očkovaná, ani odčervená a mohou mít zanícené uši. Varováním jsou také průjem, výtok z očí nebo špinavá, slepená srst.
- Prodávající odmítá doložit číslo čipu nebo veterinární záznamy. Štěně musí mít čip už před předáním novému chovateli. Od července 2026 musí chovatel zajistit také jeho zápis do Centrální evidence psů. Zápis provádí veterinář na žádost chovatele; pouhá registrace v soukromé databázi nestačí.
- Pokud budete chtít z koupě vycouvat, pravděpodobně vám nabídne snížení ceny.

Rizika pro budoucího majitele štěňat
Mnoho lidí zjistí problémy až po koupi psa, což může vést ke zklamání a těžkému rozhodnutí štěně vrátit nebo dát pryč. Předem je proto dobré promyslet také čas, náklady a odpovědnost spojenou s nákupem štěněte.
- Zdravotní problémy štěňat – např. genetické vady, parazité, infekce mohou výrazně ovlivnit kvalitu života psa i finanční náklady majitele.
- Psychické problémy špatná socializace a podmínky, ve kterých štěňata vyrůstají, mohou vést k úzkosti, agresivitě nebo problémům s učením.
A co říká zákon?
Zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje přímé ubližování i zanedbání péče. Označení „aktivní“ a „pasivní“ týrání představují popisné rozlišení, nikoli samostatné zákonné kategorie.
Aktivní týrání označuje úmyslné trápení, zraňování nebo kruté usmrcení zvířete. U úmyslného týrání se někdy zmiňuje sadismus nebo jiná psychická porucha. Bez odborného vyšetření však nelze určit diagnózu konkrétního pachatele. Odborné práce také popisují souvislost týrání zvířat s násilím vůči lidem. Neznamená to, že každý pachatel nutně napadne i člověka.
Pasivní týrání zvířat označuje především týrání z nedbalosti, které vede k zanedbávání péče o zvíře. Zanedbávání ale může být také úmyslné. Může se jednat například o hladovění zvířete, dehydrataci, neposkytnutí zdravotní péče infikovaným či nemocným zvířatům, ustájení v nevyhovujících podmínkách (horko, zima, vlhko atd.). Tyto procesy mají za následek pozvolné oslabování zvířete a podlamování jeho zdraví. Zvíře může za těchto podmínek umírat několik dní až týdnů, což prodlužuje jeho utrpení.
Vyšetřování těchto činů často ukazuje, že majitel zvíře ignoruje a přestane se o něj starat, což může vést až k jeho uhynutí. O náhradní péči rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Za zákonných podmínek může nařídit také předběžnou náhradní péči. Krajská veterinární správa provádí kontrolu a poskytuje odborné podklady. Odebrání zvířete neznamená automatický převod vlastnictví na útulek nebo nového zájemce.
Co dělat, když máte podezření na množitele
Podezření oznamte příslušným úřadům. Popište konkrétní pozorování; právní posouzení nechte na nich.
- Podejte podnět Státní veterinární správě přes její podatelnu, kontaktní formulář nebo příslušnou krajskou veterinární správu. Podnět můžete podat také obecnímu úřadu nebo Policii ČR. Při bezprostředním ohrožení volejte 158. Samotný komentář na sociální síti podnět nenahrazuje.
- Poskytněte důkazy, jako jsou fotografie, videa nebo jiné informace. Uveďte především přesné místo chovu, popis problému a dobu jeho trvání. Přiložit můžete také inzerát nebo komunikaci s prodávajícím.
- Nezapomeňte, že i koupí štěněte „ze soucitu“ jen podporujete činnost množitelů.
Nevstupujte bez svolení na cizí pozemek a sami zvířata neodebírejte. Pokud jste už nemocné štěně koupili, navštivte veterináře. Uchovejte lékařské zprávy, smlouvu, inzerát, doklady o platbě i komunikaci s prodávajícím.
Související příspěvky
Šnek Big Black rocksnail12. 7. 2026
.Roberto Petrella a povinné očkování12. 7. 2026
Jsou vrány inteligentní?12. 7. 2026
.Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem12. 7. 2026
.Nejčastější mýty o klíšťatech12. 7. 2026
Cherry eye u psa: červená boulička v oku3. 8. 2026
Krajta královská12. 7. 2026
.Očkování – máme na výběr?23. 1. 2026

