Daň z nemovitosti v České republice

22. 3. 2026|Aktualizováno: 12. 7. 2026|Životní náklady

Daň z nemovitosti jsou v České republice spojeny dva typy daní. Jedna se dříve platila při koupi, druhá se platí každoročně za jejich vlastnictví.

1. Daň z nabytí nemovitých věcí (historická daň)

Do roku 2020 existovala v České republice tzv. daň z nabytí nemovitých věcí. Od dubna 2016 byl poplatníkem této daně kupující, tedy osoba, která nemovitost nabyla.

Sazba daně činila 4 % z hodnoty nemovitosti. Základ daně se určoval z kupní ceny nebo z tzv. srovnávací daňové hodnoty, kterou určoval finanční úřad podle cen v dané lokalitě. Tato daň měla výrazný dopad na financování bydlení. Banky ji totiž obvykle nezahrnovaly do hypotéky, a kupující proto museli mít vyšší vlastní úspory. Daň z nabytí nemovitých věcí byla však v roce 2020 zrušena a k dnešnímu dni se při koupi nemovitosti v České republice tato daň již neplatí.

2. Roční daň z nemovitých věcí

Daň, která zůstává platná dodnes, je daň z nemovitých věcí. Platí ji každý vlastník nemovitosti. Tato daň se skládá ze dvou částí:

daň z pozemků
daň ze staveb a jednotek (např. bytů nebo domů)

Výši daně ovlivňuje několik faktorů:

druh nemovitosti
velikost pozemku nebo stavby
koeficient stanovený obcí
případné místní koeficienty, které může obec zvýšit

Výpočet daně proto není jednotný pro celé území státu. Stejný byt může mít v různých městech odlišnou výši daně.

Přiznání k dani z nemovitých věcí

Daňové přiznání se nepodává každý rok. Podává se pouze v situaci, kdy:

člověk nemovitost nově koupí,
dojde ke změně vlastnictví,
dojde k významné změně nemovitosti (například přístavba).

Přiznání je nutné podat do 31. ledna roku následujícího po roce, ve kterém jste nemovitost nabyli. Příklad: Pokud koupíte byt v roce 2026, přiznání podáváte do 31. ledna 2027.

Přiznání se podává na finanční úřad podle místa, kde se nemovitost nachází, nikoli podle místa bydliště. Po podání přiznání finanční úřad každoročně zašle informaci o výši daně. Tu je nutné zaplatit obvykle do 31. května daného roku. U vyšších částek lze daň rozdělit do dvou splátek.

Výše daně

Roční daň z nemovitých věcí bývá ve srovnání s cenou nemovitosti relativně nízká. U běžného bytu může jít o stovky až několik tisíc korun ročně, podle velikosti a koeficientu obce. V posledních letech se však výše této daně změnila. Od roku 2024 se základ daně zvýšil prostřednictvím tzv. státního koeficientu 1,8, což vedlo ke zvýšení daně u většiny nemovitostí. Obce zároveň mohou upravovat výši daně pomocí vlastních místních koeficientů.

3. Daň z příjmu při prodeji nemovitosti

Při prodeji nemovitosti může vzniknout také daň z příjmu fyzických osob. Tato daň se platí tehdy, pokud prodávající nesplní zákonné podmínky pro osvobození.

V současnosti platí pravidlo, že příjem z prodeje nemovitosti je osvobozen od daně až po 10 letech od jejího nabytí. Pokud tedy člověk prodá nemovitost dříve než za deset let od koupě, musí příjem z prodeje zahrnout do daňového přiznání.

Existují však důležité výjimky. Daň se neplatí například v těchto případech:

prodávající měl v nemovitosti bydliště alespoň 2 roky před prodejem,
peníze z prodeje použije na řešení vlastní bytové potřeby (například koupě jiné nemovitosti nebo stavba domu),
jde o dědictví od přímého příbuzného, kde se započítává i doba vlastnictví zůstavitele.

Pokud podmínky pro osvobození splněny nejsou, zdaňuje se rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou nemovitosti. Z této částky se odvádí daň z příjmu podle aktuální sazby.

Zdroje:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-338
https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci
https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/dane/dan-z-nemovitych-veci

Témata:daň z nemovitých věcí daně koupě bytu legislativa nemovitosti poplatky

« PředchozíPromoce – co si mám vzít na sebe

Další »Blue Lagoon (Island) – termální voda uprostřed lávového pole