Aktivní otcovství v Česku: proč otcové nečerpají volno?

Aktivní otcovství v Česku sice sílí, muži však tvořili jen 2,1 % příjemců rodičovského příspěvku. Co jim brání převzít více péče?

Fenomén aktivního otcovství je v posledních letech stále častěji zmiňován v souvislosti s tím, že se od otců očekává víc než jen finanční podpora — že se mají angažovat i v péči o děti, ve výchově, v běžném rodinném chodu. To souvisí také s tlakem na rovné příležitosti mužů a žen.

Výzkumy se proto stále více zajímají také o muže, kteří spojují roli živitele s každodenní péčí. Otcové nejsou jednotná skupina — rozlišují se věkem, příjmem, rodinným zázemím, vzděláním, partnerskými vztahy a pracovní situací.

Z českých údajů vystupuje zajímavý rozpor. Otcové říkají, že chtějí s dětmi trávit čas, a do péče se zapojují více než dříve. V roce 2024 však muži tvořili jen 2,1 % příjemců rodičovského příspěvku. Proč se přání a každodenní praxe tolik liší?

Co ovlivňuje postoj otců k rodičovské roli

Na postoje otců k jejich roli v rodině působí mnoho faktorů:

• věk (mladší otcové často přijímají liberálnější postoje),
• prostředí, ve kterém vyrůstali (v jaké rodině viděli otcovo zapojení),
• typ partnerského soužití (rozhodnutí, dohody, kompromisy v partnerství),
• to, zda žijí se svými dětmi v jedné domácnosti,
• vzdělání a pracovní situace obou rodičů.

Jde o možné souvislosti, nikoli o pravidla pro jednotlivé rodiny. Samotný věk ani vzdělání neurčují, jak se konkrétní otec zachová. Důležitá je také dohoda partnerů, zdraví dítěte, dostupnost hlídání a výše obou příjmů.

Dalším klíčovým faktorem jsou pracovní podmínky: flexibilita, benefity, možnost home office či úprava pracovní doby, vstřícný přístup zaměstnavatele – to vše výrazně ovlivňuje, nakolik může otec „být doma“ s dětmi.

Míra zapojení otců: co ukazují čísla

Nejnovější souhrnná tabulka Českého statistického úřadu zachycuje stav za rok 2024. Rodičovský příspěvek tehdy měsíčně pobíralo v průměru 239 701 žen a 5 172 mužů. Muži tedy představovali pouze 2,1 % příjemců.

Toto číslo má důležitý háček. Rodičovský příspěvek není totéž co rodičovská dovolená. Příspěvek může pobírat jen jeden z rodičů, ale nevypovídá přesně o tom, kdo je doma, kdo pracuje ani jak si partneři rozdělili péči. Údaj proto dokládá velký rozdíl mezi příjemci dávky, nikoli přesný podíl odpracovaných hodin v domácnosti.

Otcové se do běžné péče zapojují více

Výzkum Ligy otevřených mužů porovnal odpovědi z let 2010 a 2020. Podíl otců, kteří se podle vlastních slov zapojovali do večerní hygieny dítěte, vzrostl z 15 na 31 %. Také doprovázení dítěte k lékaři se přibližně zdvojnásobilo.

Proměna však není dokončená. V roce 2020 stále 77 % dotázaných otců souhlasilo s názorem, že o nemocné dítě se nejlépe postará matka. V roce 2010 to bylo 89 %. Výsledky zachycují odpovědi mužů, nikoli přímé měření času stráveného péčí.

Otcové chtějí pečovat, ale nechtějí zůstávat doma

Současná fáze lze charakterizovat jako přechod od tradičního modelu otcovství k modernímu. Mladší muži přijímají liberálnější postoje — chtějí být rovní partneři, chtějí trávit čas s dětmi. Starší generace mnohdy zůstává při tradičních představách.

Tento přechod vede k vnitřním rozporným postojům:

• Řada otců vyjadřuje souhlas s normami genderové rovnosti (např. že partnerka má stejné právo na vlastní kariéru) – zároveň si ale vnitřně uchovávají stereotypy typu „otec jako živitel, matka jako pečovatelka“.
• Většina českých otců se ve výsledku stále řadí spíše k tradičnímu modelu než k modelu plně vyrovnaného rodiče.
• Nejčastěji odmítaným přechodem do role „aktivního otce“ bývá zůstat na rodičovské dovolené — otcové uvádějí jako hlavní důvody právě finanční ztrátu pro rodinu a přesvědčení, že péče o malé dítě je spíše „doménou matky“.

V některých průzkumech:

• Přibližně dvě třetiny otců se domnívají, že do doby, než dítě vyroste, by měla být péče převážně u matky.
• Přesně polovina nebo více otců v dotaznících vyjádřila nespokojenost s tím, jaké podmínky jim poskytuje zaměstnavatel pro možnost péče o děti.
• Otcové pociťují nerovnost vůči matkám např. v benefitech, přístupu zaměstnavatelů, v otázce opatrovnictví či při rozvodech.

Postoje se mění rychleji než skutečné rozdělení péče. V průzkumu představeném v roce 2024 dostalo 839 respondentů hypotetickou možnost dvouměsíční rodičovské. Celkem 66 % by ji nějakou formou čerpalo současně s matkou. Dalších 9 % by nastoupilo po ní. Pouze 6 % odpovědělo, že by volno nečerpalo vůbec, a 18 % si nebylo jistých. Podrobné rozdělení odpovědí ukazuje prezentace Aktivní otcovství.

Proč se tato ochota nepromítá do dlouhodobější péče? Nabízí se několik hypotéz:

• Rodina chrání vyšší příjem. Pokud muž vydělává více, jeho delší nepřítomnost může citelně snížit rodinný rozpočet.
• Krátká pomoc se přijímá snáze než převzetí odpovědnosti. Otec může být aktivní večer a o víkendech, aniž převezme celodenní péči.
• Pracovní prostředí odrazuje. Zákonný nárok ještě nezaručuje, že se otec nebude obávat reakce nadřízených nebo zpomalení kariéry.
• Rodiny opakují známý model. Rodiče mohou podporovat rovnost, ale ve stresu se vracejí k rozdělení rolí, které viděli doma.

Tyto hypotézy se mohou překrývat a v každé rodině může rozhodovat něco jiného. Samotný nízký počet mužů mezi příjemci dávky neprozradí, která příčina převládá.

Jaké volno může český otec využít

Otcovská dovolená: 14 dnů po narození dítěte

Otcovská trvá 14 kalendářních dnů a obvykle musí začít během šesti týdnů po narození dítěte. Dávka činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Nelze ji rozdělit na jednotlivé dny. V roce 2024 zpracovala ČSSZ 39 514 těchto dávek. To neznamená 39 514 otců na dlouhodobé rodičovské; jde o krátké poporodní volno.

Rodičovská dovolená: právo otce až do tří let dítěte

Zaměstnaný otec může požádat o rodičovskou dovolenou od narození dítěte. Zaměstnavatel ji musí poskytnout v požadovaném rozsahu, nejdéle do tří let věku dítěte. Žádost má být písemná a zpravidla podaná alespoň 30 dnů předem. Rodiče mohou podle pravidel rodičovské dovolené zůstat doma také současně. Rodičovský příspěvek však může pobírat pouze jeden z nich.

Otec může převzít také peněžitou pomoc v mateřství

Po skončení prvních šesti týdnů po porodu může peněžitou pomoc v mateřství převzít muž, který splní podmínky nemocenského pojištění. S matkou musí uzavřít písemnou dohodu o převzetí péče. Dávku čerpá nejméně sedm dnů v řadě a nejdéle 22 týdnů, u vícerčat 31 týdnů. Do této doby se započítá předchozí čerpání matky mimo prvních šest týdnů.

Volnočasové aktivity otců s dětmi

Mezi běžné společné aktivity patří:

• povídání, konverzace
• hraní s dětmi v domácím prostředí (hračky, deskové hry)
• u starších dětí sledování filmů, povídání, společné používání internetu a sport.

Aktivní otcovství však nezačíná ani nekončí hrou. Zahrnuje také ranní vstávání, hygienu, vaření, lékaře, péči při nemoci, komunikaci se školou a plánování. Právě převzetí celé odpovědnosti odlišuje samostatnou péči od pouhé „pomoci mamince“.

Co může aktivní přítomnost otce přinést dítěti

Jedna z častých hypotéz říká, že zapojený otec podporuje sociální a emoční vývoj dítěte. Nová metaanalýza skutečně našla mezi zapojením otců a sociálně-emočními schopnostmi malých dětí malé až středně silné souvislosti. Nejsilněji se projevovaly vřelost, citlivé reakce a pozitivní společné činnosti.

Souvislost ale sama nedokazuje příčinu. Výsledek může ovlivňovat vztah rodičů, příjem, zdraví i prostředí rodiny. Nelze tedy slíbit, že určitý počet hodin s otcem automaticky zajistí dítěti lepší výsledky. Výzkum spíše podporuje myšlenku, že záleží na kvalitě a pravidelnosti vztahu, nikoli pouze na přítomnosti muže v domácnosti.

Současné limity, problémy a výzvy

• Nízká informovanost otců o jejich právech a možnostech – mnoho otců neví, že mají například možnost doprovodu dítěte k lékaři, či nevyužívají dostupné benefity.
• Pracovní a kulturní bariéry v podnikové kultuře – v některých firmách může stále panovat názor, že péče o děti je „ženská záležitost“.
• Finanční tlak – pro rodiny může být obtížné, aby otec odešel z práce nebo snížil úvazek, protože by to znamenalo výrazný výpadek příjmů.
• Riziko stigmatizace – otcové, kteří chtějí aktivně pečovat, mohou čelit posměchu, nepodpoře ze strany kolegů, či pochybnostem okolí.
• Rozdíl mezi právem a firemní praxí – zaměstnavatel musí zákonné volno poskytnout, ale zákon nezaručí vstřícnou firemní kulturu ani plnou náhradu výdělku.
• Nevyvážené přerozdělení domácích prací – i když se otec více zapojí, žena nadále obvykle nese hlavní tíhu pečovatelských povinností (úklid, nákupy, příprava jídla).

Co mohou udělat rodiče a zaměstnavatelé

• Rodina může předem propočítat různé varianty. Nemusí jít jen o několik let doma. Pomoci může kratší vystřídání, částečný úvazek nebo převzetí PPM otcem.
• Otec může převzít celé oblasti péče. Například lékaře, večerní režim nebo komunikaci se školkou. Partnerka pak nemusí vše dál plánovat a pouze rozdávat úkoly.
• Zaměstnavatel může hodnotit práci podle výsledků. Předvídatelná pracovní doba a možnost úpravy směn pomáhají otcům i matkám.
• Oba rodiče mohou o očekáváních mluvit ještě před porodem. Později je snazší upravovat dohodu než teprve pojmenovávat nevyřčené představy.

Samotná existence volna ještě nezaručuje, že je otcové využijí. Podobný rozdíl mezi zákonnou možností a skutečným chováním ukazují také poznatky z Velké Británie.

Aktivní otcovství v Česku tedy nelze měřit jen počtem mužů na rodičovské. Patří k němu pravidelná péče, samostatné rozhodování i odpovědnost za méně příjemné povinnosti. Česká pravidla otcům několik cest nabízejí. Největší překážkou zůstává rozdíl mezi tím, co rodiny považují za správné, a tím, co si mohou finančně, pracovně a prakticky dovolit.