Nákup štěněte: první dny, výcvik a venčení

Koupit si štěně je velký závazek, který bude trvat 10 i 15 let. Je to nový člen domácnosti, nové „dítě“, které bude potřebovat hodně vaší pozornosti. Pořídit si psa a pak ho strčit do kotce, uvázat na provaz nebo se o něj jinak nestarat je trestuhodné.

To si raději pořiďte alarm – je to méně zavazující a obtěžující. Jednou za čas prostě vyměníte baterie. Pokud máte psa, je to živý tvor, o kterého se musíte starat.

Ještě před nákupem si ověřte původ psa, zdravotní údaje rodičů a podmínky odchovu. Pomoci může návod, jak poznat množitele štěňat. Promyslete také čas, který mu budete věnovat, náklady na veterináře, krmivo a péči během dovolených.

První dny po nákupu štěněte

Je vhodné naplánovat si na první dny volno, aby se štěně v klidu zabydlelo. Zároveň ho však od začátku učte krátkému odloučení. Začněte několika sekundami či minutami a vraťte se dříve, než propadne strachu.

Každý okamžik se snažte využít k socializaci s lidmi i dalšími zvířaty, aby si s nimi vytvořilo pozitivní vztah. Nepouštějte ho ale ke každému psu, protože hrozí napadení psem, který nebyl dostatečně socializován. Účelem je, aby se psi míjeli v klidu, případně se očichali. Pokud si chtějí hrát oba, domluvte se s majitelem druhého psa. Pozor na nepoměr ve velikosti. Velký pes by štěněti mohl při hře neúmyslně ublížit, a to by mohlo začít mít z jiných psů strach.

Socializace neznamená, že se štěně musí dotknout každého člověka a psa. Má bezpečně poznávat různé zvuky, povrchy, dopravní prostředky, lidi a klidné zdravé psy. Sledujte jeho řeč těla a nenuťte ho pokračovat, pokud se bojí. Socializace je důležitá už v prvních měsících života. Bezpečné seznamování může začít ještě před dokončením celého očkování, ale konkrétní rizika proberte se svým veterinářem.

Vybavení pro nový přírůstek

Než si štěně přinesete domů, měli byste pro něj mít vše připraveno: obojek, vodítko, krmivo, pelíšek i hračky. Do pelíšku mu položte jeho deku, kterou vám může chovatel dát na cestu. Pokuste se psychicky připravit na pár bezesných nocí.

Nemáte-li podlahu, kterou lze snadno vytřít od loužiček, můžete mu udělat něco jako bezpečnou ohrádku, kde se může bez dozoru pohybovat, když na něj nebudete mít čas. Na dno dejte nějakou pevnou fólii (voskovaný ubrus) a ohrňte okraje, aby případná moč nešla do parket. Na igelit dejte vyšší vrstvu nějaké starší deky, kterou můžete snadno vyprat a vyměnit za jinou.

Fólie ani volná deka nesmějí být v dosahu štěněte, pokud je kouše a polyká. Ohrádka musí mít dost prostoru, vodu, bezpečný pelíšek a vhodnou hračku. Nesmí sloužit jako dlouhodobé odkladiště ani trest.

Hlavně nezapomínejte, že to není jeho záchod, ale jen náhradní řešení. Za loužičku ho netrestejte. Častější venčení a pochvala venku mu pomohou pochopit, že ohrádka je místem k odpočinku, nikoli záchod.

Hračky jsou velmi důležité, protože jinak vezmou za své vaše oblíbené boty a podobně. Žádná hračka však není úplně nezničitelná. Vyberte správnou velikost, první hry sledujte a poškozenou hračku včas vyhoďte, aby štěně nespolklo její část. Obojek se hodí pro identifikační známku. Pro připnutí vodítka bývá pohodlnější správně padnoucí postroj, zejména když štěně táhne. Ani jedno však nenahradí nácvik chůze na prověšeném vodítku.

Výcvik štěněte

Měli byste s ním začít co nejdříve, protože zlozvyky z prvních měsíců budete později složitě řešit. Například skákání po návštěvách a jiných psech, hra s nevhodnými věcmi nebo spaní v posteli, pokud je doma nechcete.

Pokud cvičíte psa venku a potřebujete krátce upoutat jeho pozornost, vyrobte si štěrkátko. Do prázdné plechovky dejte několik mincí, šroubků nebo kamínků a otvor zalepte. Když pes dělá něco nežádoucího, krátce zachrastěte.

Zvuk má činnost přerušit a obrátit pozornost psa k člověku. Nemá ho vyděsit. Proto nikdy nechrasťte těsně u jeho hlavy. Podobně můžete použít syknutí „cs“ nebo krátké tlesknutí.

Jakmile se pes otočí k člověku, dejte mu jasný povel. Správnou reakci pak odměňte. Pokud se pes leká, krčí, utíká nebo se zvuku bojí, štěrkátko nepoužívejte.

Výzkum výcvikových metod zařadil štěrkátko mezi zvukové rozptylovací postupy. Nezkoumal však jeho samostatný účinek. Sledoval psy, jejichž majitelé používali nejméně dvě averzivní metody.

Klikátko není nástroj k napomenutí. Jeho zvuk označuje přesný okamžik správného chování a po kliknutí následuje odměna. Nejprve několikrát klikněte a ihned podejte pamlsek. Potom jím označujte například klidné stání, příchod nebo pohled na člověka.

Stejně důležitá je při výcviku odměna. Může to být malý kousek piškotu, vhodný pamlsek, část krmné dávky, krátká hra nebo pochvala.

Povely pro štěně

Hned na začátku si stanovte slovník, jakým budete se svým psem hovořit. Pro různé povely vždy používejte jen jeden výraz. Je naprosto jedno, jestli to bude: Nesmíš, Ne, nebo Fuj. Tento výraz musí vždy mít stejný význam a musíte důsledně vyžadovat jeho splnění. Pokud přestane povel platit, ukončete jej povelem Volno, aby pes pochopil, že už nemusí například ležet.

Dalším z nejdůležitějších povelů, které by pes měl zvládat, není ani Sedni, ani Lehni, ani Pac, ale je to zákaz nějaké činnosti, tedy například Nesmíš.

Stejně důležité je přivolání a povel, kterým pes nechá nalezenou věc být. Za splnění vždy nabídněte hodnotnější odměnu. Přivolání nepoužívejte jen k ukončení hry ani po něm psa netrestejte.

Dalším velmi důležitým povelem je povel přidržení na místě, tedy například Zůstaň. Bude-li pes dobře zvládat povely Nesmíš a Zůstaň, můžete ho zastavit v mnoha nebezpečných situacích. Povel Nesmíš mu může zabránit sežrat jedovatou návnadu. Povel Zůstaň ho může zastavit před vběhnutím do silnice. Ani dobře vycvičený pes však není vždy pod úplnou kontrolou. U silnice proto patří na vodítko. Proto s těmito povely začněte hned od začátku. Současně jej učte Sedni, Ke mně, Čůrej, Místo, Ticho a podobně.

Výcvik by měl vždy probíhat ve formě hry a v krátkých lekcích. Štěně se může učit více povelů souběžně, ale v jedné chvíli po něm chtějte jen jeden jasný úkol.

Proč se štěně někdy „zhorší“

Když štěně známý povel nesplní, nemusí jít o vzdor. Při hledání příčiny pracujte s několika hypotézami. Možná povelu nerozumí v novém prostředí nebo ho příliš ruší okolí. Také může být unavené, vystrašené, nemocné či málo motivované. Zkuste snížit obtížnost a změnit vždy jen jednu podmínku. Náhlou výraznou změnu chování proberte s veterinářem.

Jak venčit štěně

Zpočátku se nedivte, že budete běhat ven co hodinu. Jakmile se štěně probudí a trochu rozkouká, vezměte jej ven. Položte jej na trávu, většinou se hned vymočí, protože byl jeho čas. Hodně ho pochvalte a poté jej můžete vzít domů. Účel byl splněn a štěně si brzy spojí tento výlet s venčením.

Ven ho vezměte také po probuzení, jídle, hře, větším vzrušení a před spaním. Doporučení k nácviku čistotnosti uvádí u mladého štěněte interval přibližně 45 až 60 minut. Konkrétní potřeba však závisí na věku a jednotlivém psovi.

Během bdění nezapomínejte na to, že uběhla hodina a že je potřeba vše zopakovat. Brzy zjistíte, jak velký interval štěně potřebuje. Když musíte být dlouho z domu, musíte se smířit s tím, že budete mít doma nadílku – nikdy jej netrestejte. Je to vaše vina. Raději se s někým domluvte, aby štěně vyvenčil, a intervaly postupně prodlužujte. Žádného psa byste neměli trápit jen jednou nebo dvěma šancemi denně, jak si ulevit.

Samostatnost štěněte

Dejte mu všechen svůj čas i lásku a pomalu jej zvykejte na samostatnost. Postupujte od pocitu bezpečí přes krátké odloučení až po dobu, kdy bude muset být samo delší dobu. Zvyknete jej na to, že budete muset jít do práce. A to včetně nocí. Pořád si říkejte, že je to psí miminko, které ještě před chvílí bylo u mámy a sourozenců, a najednou se ocitlo v cizím prostředí. Budete-li postupovat příliš rychle, můžete u něj posílit strach ze samoty a později jej budete složitě odnaučovat.

Odcházejte nejprve jen za dveře a dobu prodlužujte po malých krocích. Pomoci může bezpečná hračka s krmivem. Pokud štěně kňučí, škrábe dveře, ničí vybavení nebo odmítá potravu, byl krok příliš velký. Nácvik samostatnosti má probíhat postupně a bez vyvolání paniky.

První týdny jsou náročné, ale pravidelnost se vyplatí. Štěně potřebuje jasná pravidla, odpočinek, bezpečí i kontakt s lidmi. Teprve každodenní péče ukáže, co skutečně znamená mít psa jako člena rodiny.

Č