Kdy začít chodit na nočník?

Nevíte, kdy má začít dítě chodit na nočník? Mnoho babiček dnes kroutí hlavou, když vidí tříleté děti, které stále nosí pleny. Taková situace zatěžuje rodiče a zároveň poškozuje životní prostředí, protože jednorázové pleny zvyšují množství odpadu.

Kdyby rodiče museli pleny ručně přeprat, potom je vyprat v pračce, pověsit na šňůru a poskládat, možná by si rychleji uvědomili, že tříleté dítě má dost rozumu na to, aby vědělo, že není příjemné sedět ve vlastních výkalech.

 

Důslednost pečovatele

Úspěch závisí hlavně na důslednosti rodiče či pečovatele. Do věku 2–3 let je potřeba dítěti správný návyk trpělivě připomínat a sledovat jeho signály.

• Každé 2 hodiny dítěti připomeňte: „Uděláme ee?“
• Děti se obvykle nejdříve naučí velkou potřebu, noční pomočování zvládají později.
• Noční pomočování se zlepšuje až tehdy, když se dítě dokáže probudit dříve, než je mokré.

Jednoduchá slova

Používejte slova, která dítě dokáže vyslovit. Krátké a jednoduché signály (ee, lulu) fungují lépe než složitá slova typu „bobek“. Dítě porozumí dřív, než začne mluvit, proto je vhodné používat stejná slova stále.

Léto je ideální pro nácvik – dítě může běhat bez plen a „nehoda“ mu nezpůsobí nachlazení. Starším dětem můžete nabídnout plenkové kalhotky, které si snadno svléknou a obléknou.

„Komínek“ – zábavnější způsob očisty

Mnoho dětí nemá rádo polohu vleže při utírání zadečku. Zkuste hru „Udělej komínek“ – dítě se předkloní, opře ruce o zem a zadeček je připravený k očistě.

Co když dítě nechce na nočník?

Zamyslete se, zda:

• ho neposazujete moc často,
• jste na něj nekřičeli, když to nestihlo,
• nevnímá nočník jako trest,
• na něm nesedí příliš dlouho,
• nočník nenahrazuje křesílko u televize,
• o vykonávání potřeby nemluvíte s despektem.

Pokud ne, pomozte si příkladem – ideálně jiného dítěte. Když to není možné, použijte panenku: namočte jí plenu, ukažte, že je mokrá, posaďte ji na nočník a nepozorovaně nalijte trochu vody. Panenku pochvalte a vyzvěte dítě, ať to také zkusí.

Motivace

• U dětí, které už chápou účel nočníku, mohou fungovat drobné odměny („Až se vyčůráš, půjdeme ven“).
• Při nácviku ale nedávejte na nočník hračky nebo knihy – rozptylují a dítě pak zapomene, proč na nočníku sedí.
• Nočník není odkladiště – příliš dlouhé sezení může vést k nepříjemným zážitkům, včetně převrácení nočníku s obsahem.

Nočník vs. záchod

Výhoda záchodu je snadný úklid. Nevýhodou ale je to, že dítě si na něj samo nesedne a pro malé děti je nepohodlný.

Pokud používáte nočník, měl by být vždy na stejném místě, aby dítě vědělo, kam jít.

Na záchod je čas, až když už dítě perfektně ovládá svěrače a zároveň zvládne jej umí samo použít třeba se stupínkem. Současně je potřeba ho naučit že do záchodu se hází jen papír.

Mělo by zvládat utrhnout přiměřené množství papíru, i to, že se má utírat zepředu dozadu (důležité hlavně u dívek). Také je důležité aby po sobě spláchlo a umylo si ruce. A to 2 leté děti ještě nezvládnou. Takže to chce trpělivost.