Nové léky proti rakovině

17. 3. 2026|Aktualizováno: 9. 9. 2026|Medicína

Rakovina zůstává jednou z nejzávažnějších nemocí současnosti. Přesto se v posledních letech věda posouvají kupředu nebývalým tempem. Vědci v USA dosáhli několika zásadních průlomů – a dva z nich se jeví jako zvláště slibné: cílené léky zaměřené na konkrétní genetické mutace rakovinových buněk a mRNA vakciny inspirované technologií z doby covidu.

Jak rakovina vlastně vzniká?

Aby bylo možné pochopit, proč jsou tyto objevy tak důležité, je třeba vědět jedno základní: rakovina nevzniká náhodně. Ve většině případů ji spouštějí mutace – chyby v genetickém kódu buňky, které způsobí, že se buňka začne nekontrolovatelně množit. Pokud by vědci dokázali tyto mutace přesně zacílit a zablokovat, mohli by rakovinu zastavit mnohem efektivněji než dnešní chemoterapie, která ničí nejen nádorové, ale i zdravé buňky.

Právě tento přístup – tzv. cílená terapie – je středem pozornosti moderní onkologie.

Gen KRAS: Nepřítel, který byl dlouho neporázitelný

Jednou z nejdůležitějších mutací v rakovinových buněkách je mutace genu KRAS. Tato mutace se vyskytuje přibližně u třetiny všech rakovin – včetně rakoviny slinivky, plic a tlustého střeva.

Gen KRAS za normálních okolností reguluje dělení buněk. Když dojde k jeho mutaci, přepínač buněčného růstu se zasekne v poloze „zapnuto“ a buňky se začnou množit nekontrolovatelně.

Po desetiletí byl tento gen považován za tzv. „Nedrogovatelný“ – tedy takový, na který nelze vyvinout účinný lék. To se začalo měnit v roce 2013, kdy profesor Kevan Shokat z Univerzity v San Franciscu (UCSF) jako první objevil skrytý „váček“ na povrchu zmutovaného proteinu K-Ras, který bylo možné cíleně zablokovat. Tento objev nakonec vedl ke schválení prvních dvou léků cílených na KRAS americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Nový lék na nejzáludnější mutaci: KRAS G12D

Jedna z nejnebezpečnějších mutací je KRAS G12D – dominuje zejména u rakoviny slinivky, která patří k nejhůře léčitelným typům rakoviny vůbec.

Původní nástřel článku uváděl, že lék na KRAS G12D vyvíjí UCSF jako akademický projekt. Ve skutečnosti jde o vývoj probíhající v několika farmaceutických společnostech nezávisle na sobě.

Jedním z nejslibnějších kandidátů je lék zoldonrasib (RMC-9805), kterému FDA v roce 2025 udělila označení „průlomová terapie“ pro pacienty s rakovinou plic s mutací KRAS G12D. V klinické studii fáze 1 dosáhl míry odpovědi 61 % a kontroly onemocnění 89 %. Dalším slibným lékem je daraxonrasib pro pacienty s metastatickou rakovinou slinivky, kterýmu FDA udělila stejné označení v červnu 2025.

Původní nástřel uváděl, že lék bude schválen „během dvou let“. Žádný z těchto léků dosud schválen nebyl – stále procházejí klinickými studiemi. Označení „průlomová terapie“ od FDA znamená urychlení procesu hodnocení, nikoli schválení léku.

mRNA vakciny: Od covidu k rakovině

Druhý velký průlom přichází od technologie, která se proslavila díky pandemii covidu-19. mRNA vakciny totiž ukazují slibné výsledky i v boji proti rakovině. Princip je podobný jako u covidových vakcin: do těla se vpraví genetická informace (mRNA), která naučí imunitní systém rozpoznat a napadat specifické proteiny. Jenže u rakoviny je každý nádor jiný – proto jsou tyto vakciny personalizované a vytvářejí se na míru každému pacientovi zvlášť.

V klinické studii na Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku dostaváli pacienti s rakovinou slinivky po operaci personalizovanou mRNA vakcinu. Nejnovější výsledky publikované v časopise Nature ukazují, že vakcinou aktivované imunitní buňky přetrvávaly v těle pacientů až téměř čtyři roky po léčbě. V oblasti melanomu zase kombinace mRNA vakciny s imunoterapií prokázala snížení rizika návratu onemocnění o 44 %.

Původní nástřel uváděl, že vakciny se testují „na pacientech s novým stadiem rakoviny“ a obsahoval překlep „zákazníka“. Vakciny se primárně testují u pacientů po operaci v raném stadiu, kde je cílem zabránit návratu nemoci.

Co to znamená pro pacienty?

Tato zjištění jsou nepochybně povzbudivá. Zároveň je důležité být realistický: žádný z těchto léků zatím není běžně dostupný. Většina z nich prochází klinickými studiemi, které trvají roky a jejichž výsledky nelze předem zaručit. První komerční schválení mRNA protirakovinové vakciny odborníci očekávají přibližně v roce 2029.

Přesto platí, že onkologie prochází transformací. Přechod od plošné chemoterapie k přesné cílené léčbě šité na míru konkrétnímu pacientovi je skutečným průlomem – a výsledky prvních studií dávají důvod k opatrnému optimismu.

Zdroje

mRNA vakcina – rakovina slinivky (MSK)

mRNA vakcina – glioblastom (UF Health)

Témata:rakovina

« PředchozíKruhy pod očima

Další »Rezidenční parkování v Brně