V hornaté oblasti severního Pákistánu leží údolí Hunza. Je to izolovaná oblast Himalájí, která je domovem komunity lidí, o nichž se říká, že žijí déle než kdokoliv na Zemi, a dožívají se více než sta let. Jaké je tajemství dlouhověkosti lidí Hunzy? Ti, kteří slyšeli o Hunze, pravděpodobně znají legendární pověsti, že tito lidé mají průměrnou délku života 120 let. Někteří prý žijí až do věku 150 let. A to průměrná délka života v Pákistánu je pouze 67 let. Zda je tato dlouhověkost pravdivá nebo ne, je sporné, ale nepochybně platí, že jejich izolace a kvalita života má některé zajímavé prvky, které jsou velmi zdravé.
Tvrzení proti zdravému rozumu?
Je velmi pravděpodobné, že jejich průměrná délka života je někde kolem 100 let. Některá z těchto tvrzení však mohou být nepravdivá, nebo trochu přibarvená:
Říká se, že ženy tam rodí děti později než obvykle.
Lidé tam nikdy neonemocní a jsou odolní vůči rakovině.
Místní uvádějí, že ženy Hunza mohou otěhotnět i ve věku 60 až 90 let – čemuž je velmi těžké uvěřit.
Další tvrzení říká, že kmen Hunza jsou potomci Alexandera Velikého. Jde o muže, kteří opustili vojsko, protože byli příliš slabí, než aby mohli pokračovat ve výpravě přes hory během dobytí Řecka ve čtvrtém století. Zatímco předchozí tvrzení zní dost kostrbatě, existuje možnost, že by lidé z kmene Hunza mohli být potomky indoevropské rasy, která se usadila v této oblasti.
Tajemství jejich zdraví
Údolí Hunza leží ve vzdálené, nedotčené oblasti severního Pákistánu. Místní obyvatelé pěstují vlastní jídlo a k pití a koupání využívají čerstvou ledovcovou vodu. Oblast je odříznutá od měst i komerčních center, proto nejedí žádné zpracované potraviny. Jejich strava je skládá převážně z mléka, zrn, menšího množství masa, syrového ovoce a zeleniny – hlavně však jedí meruňky.
Meruňky jsou jejich základní potravinou. Několik měsíců v roce drží „dietu“ skládající se výhradně z meruňkové šťávy.
Říká se, že kmen Hunza netrpí rakovinou díky konzumaci vitaminu B17, známého také jako amygdalin, který se nachází v meruňkových semenech.
Modré zóny
Existují oblasti světa s vysokou koncentrací stoletých i starších lidí. Ačkoli kmen Hunza na tom seznamu není zahrnut, má z Modré zóny podobné charakteristiky. Žije v oblasti s vysokou nadmořskou výškou, mnozí zde fyzicky namáhavě pracují, mají špičkovou fyzickou kondici a zároveň dýchají čistý, čerstvý vzduch.
Praktikují jógu, včetně jógových technik dýchání a meditace. Jsou si vědomi důležitosti relaxace a energetického managementu, odpočívají, když potřebují a vědomě zmírňují cokoliv, co může vyvolat emocionální stres.
Legendy o lidech z údolí Hunzy
Opravdu žije kmen Hunza do 150 let? Je těžké to potvrdit. Jeden antropolog řekl, že si myslí, že toto tvrzení může pocházet z jejich pojetí času. Vnímají čas jinak, než na ostatních místech naší planety – je to jednoho z vysvětlení jejich údajné dlouhověkosti.
Ale je tu další zajímavý příběh, který může mít něco společného s jejich dlouhověkostí. Objevil se ve filmu ze 30. let minulého století. Film dle románu Jamese Hiltona, nás zavedl do Shangri-La, ráje, kde neexistuje ani stárnutí ani nemoci:
V Himalájích uvízne v bouři anglický konvoj z Číny. Posádka je objevena místními obyvateli a přivedena do klidného údolí, kde najdou útočiště před bouří. Občané tohoto magického místa žijí prý stovky let, bez nemocí a v dokonalém zdraví. Hodně nemocný člen konvoje začne znovu získávat svou sílu, a věk každého z nich se zdá být přerušen v čase. Když některá z postav opustí Shangri-La, vrátí se do svého pravého věku. Pro exteriéry bylo využito údolí Hunza jako předloha jeho pojetí Shangri-La. A legenda dlouhověkosti následně padla na celé údolí Hunza.
Nevyřešené záhady
Záhadou je např. původ jejich jazyka. Jazyk Hunza, známý jako Burushaski, nemá žádnou souvislost s indoevropskými nebo tibetskými jazyky, které ho obklopují. Podobný jazyk s podobně izolovanou a jedinečnou kulturou nalezneme v baskické oblasti Španělska. Zajímavé je, že původní obyvatelé Baskicka zůstali po staletí izolováni od okolních kultur, což zachovalo jazykové a kulturní aspekty, které v sousedních oblastech vymizely. Basque jazyk a Burushaki sdílejí 70 různých podobností a přední antropologové věří, že tyto dvě kultury mohou mít společný původ.
Kmen Hunza má také mnohem odlišnější pleť než ostatní lidé z Pákistánu, čímž se zdá být pravděpodobné, že mohou pocházet z malé skupiny, která se usadila v tomto regionu na jednom místě. Možná šlo o vojáky z armády Alexandra Velikého nebo jiné kočovnické evropské skupiny.
Zatímco má kmen Hunza pravděpodobně o něco delší délku života, zdá se, že jejich životní styl je ve skutečnosti zdravější než průměr, a to jak fyzicky, tak psychicky. Jejich věk není podložen rodným listem, je těžké určit jejich skutečnou délku života. Když posloucháte antropology a výzkumníky, kteří navštívili Hunzu, je zřejmé, že stres, kterému neustále čelíme, je tam naprosto neznámý. Hunza je plna klidného životního stylu a fyzické práce, která tvoří jejich jednoduchou existenci, a může nám poskytnout určitá vodítka o výhodách prostého života.
Hunza a šamanismus
Hunza má také unikátní šamanskou historii zahrnující příběh mytologických bytostí známých jako Pari. Tito pohádkoví tvorové se zjevují jen šamanovi, Bitanovi, který je může během pravidelných obřadů kontaktovat. Říká se, že Pari žijí v horách obklopujících údolí Hunzy, a chrání místní obyvatele před vnějšími hrozbami. Pastýři říkají, že když ženou kozy ve vyšších nadmořských výškách, slýchávají hlasy a nelidskou hudbu Pari.
Popis těchto bytostí je odlišný od západního pojetí. „Jsou to obvyklí lidé, ale vyšší než jakýkoli muž, kterého znám, s pěknou pletí, červenými tvářemi, zlatými vlasy a oblečenými v zelených šatech,“ řekl rodák Hunza. „Jejich ústa jsou širší než lidská ústa, jejich nosy vysoko vyčnívají do čela a jejich nohy jsou dozadu.“ Když Bitan kontaktuje Pari, vdechne kouř z hořícího jalovce, tančí do rytmu bubnu a pije krev z hlavy čerstvě zabité kozy. Potom jde do extatického stavu transu, komunikuje s těmito éterickými, světskými stvořeními. Po jeho transu poskytuje komunitě rady a předvídání budoucích událostí.
Mohla by mít Pariho ochrana a proroctví něco společného s Hunzou? Možná ne, ale poskytuje další příklad toho, jak tito lidé pokračují v obřadech prosazujících jejich kulturu a skupinová setkání. Udržování sociálních rituálů a kulturních tradic je dobré jak pro duševní, tak pro emocionální zdraví, což přispívá k dalšímu faktoru celkového zdravého životního stylu.
Zdroj: www.gaia.com
Ostatní příspěvky v této kategorii.
