Jedním z nejzábavnějších faktů o českých panovnících je příběh krále Václava IV., který miloval zvířata – zejména křepelky a další ptáky.
Podle historických záznamů choval Václav IV. v královském paláci velké množství křepelek. K jejich péči zaměstnával specializované sluhy, kteří se o ptactvo starali s náležitou péčí.
Václav IV. si také rád užíval života mimo královské povinnosti. Právě tato záliba ho často přiváděla do sporů se šlechtou a církví. Miloval lov a pobyt v přírodě, což ho opakovaně odvádělo od vladařských úkolů. Jeho záliba v chovu ptáků i vášeň pro přírodu ukazují, že i panovníci měli své slabosti a osobité zájmy. Tyto lidské rysy z něj dělají jednu z nejzajímavějších postav českých dějin.
Václav IV., známý jako syn Karla IV., Svatého římského císaře, vládl Českému království v letech 1378–1419. Jeho období provázely vnitřní spory a postupně sílící napětí, které později vyústilo v husitské války. Kritici mu často vyčítali slabé vedení země. Nakonec o moc přišel. Přesto jeho vláda zůstává důležitým obdobím v českých dějinách, protože předcházela husitskému hnutí, které usilovalo o reformu katolické církve.
