Proč jsou Češi ateisté? Vliv Bílé hory a historie

26. 10. 2026|Aktualizováno: 27. 10. 2026|Historie

Česko patří k evropským zemím, kde se k náboženství hlásí poměrně málo lidí a některým může vrtat hlavou, proč jsou Češi ateisté. Mnozí Češi nevěří v Boha, jiní odmítají církve nebo se o náboženství nezajímají.

Často se říká, že za tento stav může porážka českých stavů na Bílé hoře v roce 1620. Následná rekatolizace skutečně zásadně změnila náboženské poměry v českých zemích.

Bílá hora však sama o sobě nevysvětluje, proč jsou Češi dnes tak málo nábožensky založení. Její důsledky tvoří zřejmě pouze první část mnohem delšího příběhu.

Český vztah k náboženství prohloubilo také národní obrození, proticírkevní postoje v první republice a poválečné společenské změny. Šlo zejména o narušené tradice, změny ve venkovských komunitách a tím i menší předávání víry mezi generacemi.

Bílá hora změnila náboženské poměry v českých zemích

Dne 8. listopadu 1620 porazilo vojsko císaře Ferdinanda II. české stavovské vojsko v bitvě na Bílé hoře. Porážka ukončila zásadně změnila politické poměry v zemi. Před bitvou nebyly české země nábožensky jednotné. Vedle katolíků zde žili utrakvisté, luteráni, členové Jednoty bratrské a další nekatolíci. Významnou tradici zde mělo husitství i česká reformace. Po vítězství císařské strany začala rozsáhlá rekatolizace. Jejím cílem bylo prosadit katolickou víru a obnovit náboženskou jednotu pod vládou Habsburků.

Bílé hora v Praze převyšuje západní okolí zhruba o 60 metrů, tak jde spíše o kopeček. Název pravděpodobně souvisí se světlým stavebním kamenem (opuka), ktery se tam těžil. Odkrytá světlá hornina byla viditelná už z dálky, a proto se návrší jevilo jako bílé.

Dne 21. června 1621 popravili na Staroměstském náměstí 27 představitelů stavovského povstání. Část nekatolické šlechty a vzdělanců odešla do exilu. Další obyvatelé pod tlakem přijali katolickou víru, nebo opustili zemi. Katolictví se stalo jediným povoleným křesťanským vyznáním.

Právě tato zkušenost mohla u části obyvatel vzbudit nedůvěru vůči církvi spojené s panovnickou mocí.

Národní obrození přineslo kritiku katolické církve

V 19. století začali čeští obrozenci hledat kořeny národní identity. Připomínali Jana Husa, husitství a tradici české reformace. Část českých vlastenců vnímala katolickou církev jako instituci spojenou s habsburskou monarchií. Tento postoj posiloval antiklerikalismus, tedy odpor vůči politickému a společenskému vlivu církví. Neznamenal však odmítnutí Boha. Někteří lidé si zachovali osobní víru, ale odmítali církevní autoritu. Jiní přešli k jinému vyznání a další se přiklonili k bezvěrectví.

Odmítání církve a ateismus ale nejsou totéž. Tento rozdíl je důležitý při vysvětlování českého vztahu k náboženství v minulosti i současnosti.

První republika posílila proticírkevní postoje

Po vzniku Československa v roce 1918 se část společnosti stále vymezovala vůči katolické církvi. Spojovali dál s habsburskou monarchií, která právě ztratila svou moc. Část obyvatel opouštěla katolickou církev a někteří vstupovali do nových náboženských společenství. Jiní se od náboženství vzdálili úplně.

Antiklerikální tradice první republiky mohla být dalším významným faktorem české sekularizace.

Komunistický režim podporoval ateismus

Po únoru 1948 začal komunistický režim prosazovat ateistický světonázor. Omezoval působení církví, zasahoval do jejich vedení a podřizoval náboženský život státní kontrole. Přesto náboženské tradice v některých rodinách přežily. Pro další generace se ale náboženství postupně stávalo něčím vzdáleným.

Komunistická vláda proto taky významně přispěla k oslabování náboženského života. Víra nezávisí pouze na politických názorech. Lidé ji často přebírají od rodičů, prarodičů a místního společenství at tak se nikdo moc neptal, proč jsou Češi ateisté. Pokud tyto vazby oslabí, náboženské tradice mohou postupně zanikat.

Kolik Čechů dnes nemá náboženskou víru?

Sčítání lidu z roku 2021 nabízí konkrétní údaje o vztahu obyvatel k náboženství. Český statistický úřad zjistil, že otázku na náboženskou víru vyplnilo 69,9 procenta obyvatel a 68,3 % z nich uvedlo, že nemají náboženskou víru. Víru a současně příslušnost k církvi nebo náboženské společnosti deklarovalo 18,7 procenta respondentů.

Zbývající odpovědi zahrnovaly mimo jiné věřící, kteří se nehlásili k žádné církvi. Celkem 30,1 procenta obyvatel otázku na náboženskou víru nevyplnilo.

Tato čísla neznamenají, že 68,3 procenta Čechů tvoří přesvědčení ateisté.

Proč jsou Češi ateisté? Jednoduchá odpověď neexistuje

Na vztahu Čechů k náboženství se podílelo několik historických a společenských procesů. Každý člověk má ovšem vlastní důvody, proč se k náboženství hlásí, nebo nehlásí. Někteří odmítají existenci Boha. Jiní pochybují, další se o náboženství nezajímají a někteří věří, ale nechtějí patřit k žádné církvi.

Bílá hora představuje jednu z důležitých kapitol českých náboženských dějin. Kořeny dnešního ateismu však sahají mnohem dál a jejich vývoj ovlivnilo několik staletí změn.

Témata:Bílá hora exil náboženství národní obrození poprava

« PředchozíFuerteventura: Druhý největší z Kanárských ostrovů

Další »Meteorit v Peru vytvořil kráter plný vody. Proč lidé onemocněli?